Kdy musí zaměstnanec hradit škodu při poškození, zničení či ztrátě majetku?

Informace o náhradě škody zaměstnavateli najdete v zákoníku práce č. 262/2006 Sb., přesněji pak o nich pojednávají § 250 až 264. Součástí této problematiky je pak i specifikace podmínek u dohody o hmotné odpovědnosti za svěřené hodnoty, o které jsme již psali.

• Zaměstnanec musí škodu odvrátit
• Kdy nemusí zaměstnanec nahrazovat způsobenou škodu?
• Co když zaměstnanec ztratí své nástroje anebo ochranné pomůcky?
• Kdy může být na nástroje a ochranné prostředky dohoda o hmotné odpovědnosti?
• Jak vysoká je náhrada škody zaměstnavateli?

Zaměstnanec musí škodu odvrátit

Pokud zaměstnanec způsobí škodu zaměstnavateli tím, že porušil své pracovní povinnosti během plnění svěřených pracovních úkolů anebo v přímé souvislosti s nimi, musí zaměstnavateli tuto škodu samozřejmě i nahradit.

Dále má také vůči nadřízenému povinnost případnou hrozící škodu odvrátit. Může se pak jednat přímo o situaci, kdy škodu hodlá (vědomě i nevědomě) způsobit jiný pracovník anebo kdy zjistí závady, které mohou škodu způsobit. Ty musí zaměstnavateli nahlásit, a to ideálně písemně. Pokud by tak neučinil, hledělo by se na případ tak, že by povinnost odvrátit škodu nesplnil a šlo by tedy po zaměstnanci požadovat, aby se na náhradě škody podílel, ale pouze přiměřeně. Vždy pak záleží na okolnostech konkrétního případu.

Pokud pak byla škoda způsobena také zaviněním zaměstnavatele anebo porušením jeho povinností, případná náhrada se na straně zaměstnance velmi omezí.

Čtěte také: Kdy se zaměstnavatel zcela zprostí odpovědnosti za škodu?

Kdy nemusí zaměstnanec nahrazovat způsobenou škodu?

Zaměstnanec dle § 251 odst. 2 nemusí nahrazovat škodu, kterou sám způsobil proto, že se pokoušel sám odvrátit případnou škodu zaměstnavateli. Dále také ani v případech, kdy hrozilo výrazné nebezpečí anebo rovnou ohrožení zdraví nebo života. To však za předpokladu, že toto nebezpečí sám úmyslně nezpůsobil. A samozřejmě také, pokud se prokáže, že se škodou nemá nic společného.

Co když zaměstnanec ztratí své nástroje anebo ochranné pomůcky?

Jestliže zaměstnavatel svěřil na základě písemného potvrzení nástroje k práci anebo ochranné pracovní pomůcky a nějakým způsobem je jeho zaměstnanec ztratí, opět vše musí kompenzovat zaměstnavateli.

Kdy může být na nástroje a ochranné prostředky dohoda o hmotné odpovědnosti?

Dohoda o hmotné odpovědnosti může být sjednána pouze, pokud zaměstnanec přímo operuje s hotovostí, ceninami, zbožím anebo materiálem na skladě, popř. jestliže má za úkol "postarat" se o něco, co je předmětem oběhu nebo obratu dané firmy. Výjimečně ji však lze uzavřít na pracovní nástroj nebo ochrannou pomůcku, pokud její cena přesahuje 50 000 Kč. Vláda pak může svým nařízením částku navýšit.

Čtěte také: Co potřebujete vědět o dohodě o hmotné odpovědnosti?

Jak vysoká je náhrada škody zaměstnavateli?

• Škoda se nahrazuje v penězích anebo uvedením věci do původního stavu. Výše peněžních náhrad pak vypadají takto:
• Škoda z nedbalosti - maximálně ve výši 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku u jednoho zaměstnance. To neplatí, pokud byl zaměstnanec pod vlivem.
• Škoda způsobená úmyslně - kromě 4,5násobku průměrného měsíčního výdělku lze požadovat i náhradu ušlého zisku.
• Nezakročení nebo nezabránění škodě - maximálně trojnásobek měsíčního průměrného výdělku.
• Škoda i na straně zaměstnavatele - zaměstnanec hradí jen poměrnou část dle míry zavinění. To stejné platí, pokud škodu způsobilo více zaměstnanců.
• Škoda na svěřených hodnotách - schodek se hradí v plné výši (dle dohody o hmotné odpovědnosti).

Výši náhrady oznamuje zaměstnavatel zaměstnanci písemně nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy byla škoda zjištěna. Pokud u zaměstnavatele působí odborová organizace a náhrada přesáhne 1 000 Kč, je zaměstnavatel povinen její výši projednat s těmito odbory.

Čtěte také: Kdy nevzniká nárok na odškodnění za pracovní úraz?