Výše měsíčního starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu neboli průměrné hrubé měsíční mzdě v současně hodnotě vypočtené za rozhodné období, kdy dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2022.
- Mezery v pojištění
- Nízký osobní vyměřovací základ
- OSVČ s minimálními zálohami
- Dlouhodobá platba dobrovolného důchodového pojištění
Příklad 1: Mezery v pojištění
Pro přiznání starobního důchodu musí žadatelé získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Získání pouze minimální doby pojištění přitom znamená podprůměrný důchod. Občané mající mezery v pojištění mají současně i rozmělněný osobní vyměřovací základ (díky nulovému příjmu v některém hodnoceném období je rozhodný průměr nižší).
- Paní Kateřina získala dobu pojištění v rozsahu 35 let a osobní vyměřovací základ za odpracované roky má ve výši 14 000 Kč. V roce 2023 byl paní Kateřině přiznán měsíční starobní důchod ve výši 11 960 Kč.
TIP: Vypočítejte si výši vašeho důchodu
Příklad 2: Nízký osobní vyměřovací základ
Osobní vyměřovací základ (průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě za odpracované roky) může být nižší než aktuální minimální mzda platná v roce přiznání starobního důchodu.
Důvodů může být několik, např. dlouhodobá práce na zkrácený úvazek, kdy může být hrubá mzda nižší než minimální mzda platná pro práci na plný úvazek, výrazné mezery v pojištění a rozmělnění osobního vyměřovacího základu, převážný zdroj příjmů z pracovních dohod do limitu, kdy se z nich neplatilo sociální pojištění a takový příjem nevstupuje do výpočtu důchodu, dlouhodobá práce za minimální mzdu (měsíční hodnota minimální mzdy citelně rostla v posledních letech, např. od ledna 2007 až do srpna 2013 činila minimální mzda po celou dobu 8000 Kč).
- Pan Radim získal relativně vysokou dobu pojištění v rozsahu 41 let, ale jeho měsíční starobní důchod přiznaný v roce 2023 činí jen 11 990 Kč. Důvodem je skutečnost, že jeho osobní vyměřovací základ činí jen 12 000 Kč. Příčinou jsou nízké oficiální příjmy pana Radima v produktivním životě, kdy dostával často peníze na ruku, a přivýdělek na pracovní dohody bez odvodu na sociální pojištění.
Čtěte také: Co spadá do náhradní doby pojištění pro nárok na důchod?
Příklad 3: OSVČ s minimálními zálohami
U osob samostatně výdělečně činných závisí měsíční částka starobního důchodu na odvodech na sociální pojištění. Rozhodující za jednotlivé roky jsou tedy skutečně dosažené vyměřovací základy, a nikoli příjem či zisk. OSVČ obecně musí počítat s nízkým státním důchodem, zejména OSVČ platící pouze minimální zálohy na sociálním pojištění. V roce 2023 činí minimální měsíční záloha na sociálním pojištění 2944 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 10 082 Kč.
- Živnostník Adam získal dobu pojištění dokonce v rozsahu 47 let a jeho osobní vyměřovací základ bude pro zjednodušení na úrovni částky 10 082 Kč, což odpovídá právě aktuálním minimálním platbám na sociální pojištění. V letošním roce bude tedy panu Adamovi přiznán starobní důchod ve výši 11 712 Kč.
Tip: Kalkulačka věku odchodu do důchodu
Příklad 4: Dlouhodobá platba dobrovolného důchodového pojištění
Někteří občané mají dlouhodobě pouze pasivní příjmy a hradí si dobrovolné důchodové pojištění. Minimální měsíční dobrovolné důchodové pojištění placené v roce 2023 činí 2823 Kč. Účast na dobrovolném důchodovém pojištění je legislativou omezena. Při nízkých rozhodných příjmech a dlouhodobé platbě minimálního dobrovolného důchodového pojištění může být osobní vyměřovací základ opět nižší než 12 000 Kč, což znamená opět nízký důchod.
- Paní Alice měla sice dlouhodobě vysoké zdanitelné příjmy z nájmu, které však nepodléhaly sociálnímu pojištění, a platila si minimální dobrovolné důchodové pojištění. Se zohledněním jejích dřívějších nízkých příjmů ze zaměstnání činí její osobní vyměřovací základ jen 11 999 Kč a při získání doby pojištění v rozsahu 45 let je paní Alici v roce 2023 přiznán starobní důchod ve výši 12 727 Kč.