Kdy vám (ne)bude muset zaměstnavatel nahradit škodu a nemajetkovou ujmu?

O náhradách škod zaměstnanců, ale i o nemajetkových újmách pojednává § 269 a 270 zákoníku práce. Pojďme se tedy společně podívat, jaké škody anebo nemajetkové újmy musí zaměstnavatel svým pracovníkům kompenzovat a kdy naopak nedostanou nic.

• Co je nemajetková újma?
• Kdy vám musí zaměstnavatel nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu?
• Nemoc z povolání a náhrada škody a újmy
• Kdy vás zaměstnavatel nemusí odškodňovat?

Co je nemajetková újma?

Jedná se o jakoukoliv újmu, která nesouvisí přímo se ztrátou majetku poškozené osoby. Nejčastěji sem můžeme zařadit újmy na zdraví, cti či soukromí dané osoby. Následky se totiž mohou následně projevit i v samotném majetku, a to např. pokud osoba nebude moc dlouho kvůli nemoci či úrazu vykonávat zaměstnání a logicky se jí tak sníží příjmy. Navíc také může docházet i ke ztížení společenského uplatnění. Za škodu však nelze považovat např. ztrátu důchodu.

Kdy vám musí zaměstnavatel nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu?

Na začátek je nutné podotknout, že zaměstnavatel je povinen zaměstnanci kompenzovat škody a újmy náhradami, i pokud na pracovišti dodržuje veškeré právní předpisy a dbá na bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Újmu musí nahrazovat v těchto případech:

• pokud vznikla pracovním úrazem,
• pokud vznikla kvůli nemoci z povolání a zaměstnanec při či naposledy před jejím zjištěním pracoval u onoho zaměstnavatele.

Všechny výše zmíněné újmy na zdraví musí vzniknout během výkonu zaměstnání, při plnění pracovních úkolů anebo v přímé souvislosti s nimi. Nutno podotknout, že nárok na kompenzaci mají i zaměstnanci pracující prostřednictvím home office, pokud se jejich zdravotní újma vyhodnotí dle první věty v tomto odstavci.

Čtěte také: Pracovní úraz při práci z domu a nárok na odškodnění 

Nemoc z povolání a náhrada škody a újmy

Nemoc se musí oficiálně prokázat, což vyhodnotí lékaři ve středisku nemocí z povolání. Vaše choroba však musí být zapsána na seznamu nemocí z povolání, které schvaluje vláda. Finančně se však odškodňuje i choroba, která v seznamu není, pokud bude zařazena do seznamu nemocí z povolání za dobu nejvýše 3 let od vzniku nemoci.

Lékařský posudek, který vyhodnocuje váš zdravotní problém jako nemoc z povolání, vám navíc umožňuje podle § 56 zákoníku práce okamžitě zrušit pracovní poměr s tím, že u vás vzniká nárok na odstupné, a to dokonce ve výši nejméně dvanáctinásobku průměrného měsíčního výdělku.

Kdy vás zaměstnavatel nemusí odškodňovat?

Na úvod je nutné zmínit, že zprostit se povinnosti nahradit škodu nebo újmu nelze ani z části v případě, kdy si ji zaměstnanec přivodil, když odvracel škodu hrozící zaměstnavateli nebo nebezpečí poškození zdraví nebo rovnou smrti, jestliže však stav úmyslně nevyvolal.

Odškodňovat, kompenzovat anebo nahrazovat škodu či nemajetkovou újmu vám zaměstnavatel nemusí, pokud jste porušili právní předpisy, zejména pak ty o bezpečnosti práce a ochrany zdraví na pracovišti, přestože jste s těmito pravidly byli seznámeni. V praxi se může jednat např. o nedodržení bezpečnostních pokynů anebo o nevyužití předepsaných ochranných prostředků. S tím ale, že šlo pouze o jedinou příčinu vašeho úrazu.

Dále také nic nedostanete, pokud úraz vznikl následkem opilosti anebo užití omamných látek. A samozřejmě také, pokud jste si ujmu způsobili úmyslně.

Pokud by bylo příčin více, zaměstnavatel vaši ujmu bude kompenzovat pouze částečně, což platí i tehdy, pokud jste neporušili bezpečnost práce nebo pracovní pokyny, ale zkrátka jste jednali lehkomyslně, přestože jste si byli vědomi, že si můžete poškodit zdraví. Za lehkomyslnost je zde považováno např. jako neopatrné jednání a manipulování.

O tom, na jaké náhrady budete mít nárok, si povíme v zítřejším článku.

Čtěte také: Kdy ještě není nárok na odškodnění pracovního úrazu?