Dvě zaměstnání a důchod: kdy vám zůstane nejvíce? Příklady napoví

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši průměrné měsíční mzdy za odpracované roky (tzv. osobním vyměřovacím základu), kdy dřívější příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Při výpočtu starobního důchodu potom platí, že čím vyšší je získaná doba pojištění a vyšší rozhodné příjmy, tím vyšší je důchod. Jak je to však při souběhu více příjmů?

1. Zaměstnání a brigáda a důchodové pojištění
2. Práce na dvě dohody a důchodové pojištění
3. Podnikání a zaměstnání a důchodové pojištění
4. Pracující OSVČ a důchodové pojištění
5. Příjmy nepodléhající sociálnímu pojištění a důchodové pojištění

Příklad 1: Zaměstnání a brigáda

Pan Miroslav pracuje na hlavní pracovní poměr a současně si dlouhodobě přivydělává na dohodu o provedení práce, ale hrubá měsíční odměna z DPP je vždy 10 000 Kč a méně. Pro důchodové účely se mu tedy počítá pouze hrubá mzda z hlavního zaměstnání, neboť z žádné dohody o provedení práce nebylo zaplaceno sociální pojištění. Z hrubé odměny z dohody o provedení práce se sociální pojištění neplatí, když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně.

Příklad 2: Práce na dvě DPČ

Paní Kateřina pracuje pro dva různé zaměstnavatele na dohodu o pracovní činnosti. Hrubá měsíční odměna u každého zaměstnavatele činí 20 000 Kč. Z obou odměn je paní Kateřině odváděno sociální pojištění, protože hrubá odměna z dohody o pracovní činnosti je v obou případech 3500 Kč a více. Odpracovaný rok 2022 pro dva zaměstnavatele současně se bude paní Kateřině hodnotit do doby pojištění jako odpracovaný rok jejího manžela, který pracoval pouze pro jednoho zaměstnavatele. Dobu pojištění práce pro více zaměstnavatelů současně nezvyšuje. Pro účely výpočtu vyměřovacího základu za rok 2022 se však odměny z obou zaměstnání sčítají a paní Kateřina je na tom stejně, jako kdyby pracovala pouze pro jednoho zaměstnavatele za 40 000 Kč měsíčně.

Příklad 3: Podnikání při zaměstnání

Pan Zdeněk pracuje pro zaměstnavatele XY na standardní pracovní smlouvu, přičemž si k zaměstnání přivydělává výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Hrubý zisk ze samostatné výdělečné činnosti za rok 2022 bude mít 80 000 Kč. Když je hrubý zisk z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti za rok 2022 nižší než 93 387 Kč, zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti nepodléhá odvodům na sociální pojištění. Do vyměřovacího základu za rok 2022 se tedy panu Zdeňkovi bude počítat pouze souhrnná roční hrubá mzda ze zaměstnání, zisk z vedlejší samostatné výdělečné činnosti důchod panu Zdeňkovi nezvýší, neboť ze samostatné činnosti neplatil sociální pojištění.

Tip: Vypočtěte si čistou mzdu v naší kalkulačce

Příklad 4: Pracující OSVČ

Paní Veronika vykonává samostatnou výdělečnou činnost, její hrubý zisk za rok 2022 bude činit 500 000 Kč, a současně pracuje pro jednoho zaměstnavatele na zkrácený úvazek. Z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění. Pro důchodové účely se tedy bude hodnotit vyměřovací základ za rok 2022 ze samostatné výdělečné činnosti i souhrnná hrubá mzda ze závislé činnosti.

Příklad 5: Příjmy nepodléhající sociálnímu pojištění

Pan Milan má souběžné příjmy z brigád na dohodu o provedení práce, dohodu o pracovní činnosti a z nájmu, ani z jednoho příjmu však neodvádí sociální pojištění. Hrubá odměna u pracovních dohod je v každém měsíci do limitu pro neplacení sociálního pojištění a z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmů se sociální pojištění neplatí nikdy, bez ohledu na výši inkasovaného ročního nájmu. Za rok 2022 tedy nemá pan Milan žádný příjem, ze kterého by platil sociální pojištění.