Zdravotní pojištění můžeme nazvat povinnou daní a pouze za státní pojištěnce bez rozhodných příjmů platí zdravotní pojištění pouze stát. Ostatní občané vždy zdravotní pojištění platí, buď prostřednictvím zaměstnavatele jako zaměstnanci nebo jako samoplátci (OSVČ a OBZP).
Co je dobrého vědět o výpočtu zdravotního pojištění?
- Žádné slevy a odpočty
- Jedna sazba pojistného
- Žádný strop pro platbu pojistného
- Vyšší pojistné nezvyšuje nemocenskou
- U OBZP se nerozlišuje výše příjmů
- Žádná vratka zaměstnancům
- Vedlejší činnost není osvobozena
- Minimální pojistné pro OSVČ
1. Žádné slevy a odpočty
Na rozdíl od výpočtu daně z příjmu fyzických osob se při výpočtu zdravotního pojištění nezohledňují žádné daňové odpočty a žádné daňové slevy. Dva zaměstnanci se stejně vysokou hrubou mzdou tedy zaplatí na zdravotním pojištění stejně vysokou částku, bez ohledu na počet dětí. Zaměstnanec pracující pro dva zaměstnavatele současně např. za 20 000 Kč na zkrácený úvazek zaplatí na zdravotním pojištění u obou zaměstnavatelů stejně, bez ohledu na skutečnost, u kterého zaměstnavatele je podepsáno prohlášení k dani.
2. Jedna sazba pojistného
Sazba zdravotního pojištění činí 13,5 %. Osoby samostatně výdělečně činné odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnanců se odvádí na zdravotním pojištění 13,5 % z hrubé mzdy, přičemž zaměstnanci je z hrubé mzdy sraženo 4,5 % a dalších 9 % na zdravotním pojištění platí za zaměstnance zaměstnavatel.
3. Žádný strop pro platbu pojistného
Zdravotní pojištění se vypočítává z jakkoliv vysokých rozhodných příjmů. U zdravotního pojištění není, na rozdíl od sociálního pojištění, stanoven žádný maximální vyměřovací základ. Sociální pojištění za rok 2021 se vypočítává pouze z rozhodné částky 1 701 168 Kč a z příjmů nad limit se již sociální pojištění neplatí, zdravotní pojištění se však platí i z velmi nadstandardních příjmů.
Čtěte také: Nízké příjmy = vyšší zdravotní pojištění? Jak to?
4. Vyšší pojistné nezvyšuje nemocenskou
Z odvodů na zdravotním pojištění je financována zdravotní péče. Výše nemocenských dávek (např. mateřské, nemocenské, ošetřovného) tedy vůbec nezáleží na tom, jak vysoké je placeno zdravotní pojištění.
5. U OBZP se nerozlišuje výše příjmů
Občané, kteří nejsou v registru své zdravotní pojišťovny vedeni jako zaměstnanci, osoby samostatně výdělečně činné nebo státní pojištěnci, jsou pro účely placení zdravotního pojištění osobami bez zdanitelných příjmů.
Všechny OBZP si přitom musí samy platit zdravotní pojištění, a to v částce 2 052 Kč měsíčně. Za příslušný měsíc do 8. dne následujícího měsíce. Výše platby na zdravotním pojištění činí 13,5 % z minimální mzdy, v letošním roce tedy z částky 15 200 Kč. V praxi tedy platí všechny osoby bez zdanitelných příjmů stejně vysoké zdravotní pojištění, bez ohledu na jejich majetkovou a příjmovou situaci.
Čtěte také: Jak a kde se může OBZP přihlásit k platbám sociálního a zdravotního pojištění
6. Žádná vratka zaměstnancům
U daně z příjmu fyzických osob mohou zaměstnanci zaplatit během roku vyšší zálohy, než je následně jejich roční daňová povinnost a po podaném ročním zúčtování daně nebo daňovém přiznání obdrží daňovou vratku. U zdravotního pojištění tomu tak není, odvedené zdravotní pojištění během roku se zaměstnancům nemůže vrátit.
7. Vedlejší činnost není osvobozena
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nemusí být při zisku do limitu sociální pojištění vůbec placeno, pro celý kalendářní rok 2021 je limitem částka 85 058 Kč. Zdravotní pojištění při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se však platí vždy, i při zisku třeba 10 000 Kč. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se však zdravotní pojištění počítá vždy ze skutečného vyměřovacího základu – poloviny zisku.
8. Minimální pojistné pro OSVČ
Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti musí být roční zdravotní pojištění vypočteno alespoň z minimálního vyměřovacího základu, a to i při velmi nízkém zisku. Při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2021 musí OSVČ zaplatit na zdravotním pojištění minimálně 28 708 Kč, tj. 13,5 % z ročního minimálního vyměřovacího základu ve výši 212 646 Kč.