Valorizací důchodů v lednu 2024 se starobní důchody zvýšily o 360 Kč a průměrná výše starobního důchodu tak dosáhla 20 701 Kč. Průměrná hrubá měsíční mzda za první čtvrtletí letošního roku potom činila 43 941 Kč. Zatímco však průměrná mzda podléhá zdanění, průměrný důchod nikoliv, a proto má mnohem lepší vypovídající schopnost porovnání průměrného důchodu a průměrné čisté mzdy.
- Kdy se daní důchod
- Pracující důchodci daně platí
- Zdanění mzdy – výpočet
- Jak vysoký je průměrný důchod oproti průměrné mzdě?
- Jaký byl poměr mezi průměrným důchodem a mzdou v roce 2023?
- Důchody se liší méně než mzdy
Zdanění důchodu
Sociální pojištění a zdravotní pojištění se ze starobního důchodu neplatí nikdy. Dani z příjmů fyzických osob podléhá roční důchod nad 36násobek minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Za rok 2024 tedy podléhá dani z příjmů roční důchod nad 680 400 Kč (nad 622 800 Kč v roce 2023), tj. nad 56 700 Kč měsíčně, přičemž takto vysoký měsíční starobní důchod se pobírá zcela ojediněle. Penzisté pobírající pouze průměrný starobní důchod, tedy nemají žádné daňové starosti a měsíční důchod jim žádné daně nesnižují.
Pracující důchodci daně platí
V řádném starobním důchodu je možné mít libovolné příjmy. Starobní důchodci, kteří pracují nebo podnikají a pobírají průměrný důchod, z důchodu rovněž žádné daně neplatí, bez ohledu na výši příjmů ze závislé nebo samostatné výdělečné činnosti. Zdaňují tedy vždy pouze příjmy za zaměstnání nebo podnikání.
Zdanění mzdy
Z průměrné mzdy se při uplatnění pouze základní daňové slevy na poplatníka, na kterou mají nárok všichni daňoví poplatníci, vždy platí daň z příjmů fyzických osob, sociální pojištění a zdravotní pojištění. V přiložené tabulce máme proveden výpočet u průměrné mzdy ve výši 43 941 Kč.
Text |
Částka |
---|---|
Hrubá mzda |
43 941 Kč |
Sociální pojištění |
3120 Kč (43 941 Kč × 7,1 %) |
Zdravotní pojištění |
1978 Kč (43 941 Kč × 4,5 %) |
Základ daně |
44 000 Kč (na stokoruny nahoru) |
Sleva na poplatníka |
2570 Kč |
Daň z příjmů |
4030 Kč (44 000 Kč × 15 % − 2570 Kč) |
Čistá mzda na účet |
34 813 Kč (43 941 Kč − 3120 Kč − 1978 Kč − 4030 Kč) |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Jak vysoký je tedy důchod?
Průměrný důchod ve výši 20 701 Kč tedy dosahuje 59 % (20 701 Kč : 34 813 Kč) průměrné čisté mzdy při uplatnění pouze slevy na poplatníka. Porovnání průměrného důchodu s průměrnou hrubou mzdou by bylo nepřesné, neboť mzda na rozdíl od důchodu podléhá zdanění, jak jsme si prakticky ukázali.
Vypočtěte si čistou mzdu v naší kalkulačce
Jaký byl poměr mezi průměrným důchodem a mzdou v roce 2023?
Průměrná mzda v prvním kvartálu 2023 činila 41 265 Kč a její zdanění bylo následující:
Text |
Částka |
---|---|
Hrubá mzda |
41 265 Kč |
Sociální pojištění |
2683 Kč (41 265 Kč × 6,5 %) |
Zdravotní pojištění |
1857 Kč (41 265 Kč × 4,5 %) |
Základ daně |
41 300 Kč (na stokoruny nahoru) |
Sleva na poplatníka |
2570 Kč |
Daň z příjmů |
3625 Kč (41 300 Kč × 15 % − 2570 Kč) |
Čistá mzda na účet |
33 100 Kč (41 265 Kč − 2683 Kč − 1857 Kč − 3625 Kč) |
Zdroj: vlastní výpočet autora
Průměrný důchod v roce 2023 činil 20 216 Kč a dosahoval 61 % (20 216 Kč : 33 100 Kč) průměrné čisté mzdy při uplatnění pouze slevy na poplatníka.
Z příkladů je patrné, že se meziročně poměr důchodu ke mzdě snížil, což je způsobeno pomalejším růstem důchodů v posledním roce a navíc zrychleným růstem mezd.
V minulých letech růst mezd zaostával za růstem důchodů, které rostly v letech 2022 a 2023 zejména kvůli vysokým mimořádným valorizacím, které byly důsledkem vysoké inflace. Naopak růst mezd nepokrýval inflaci a reálná hodnota mezd klesala. To se v tomto roce, kdy se meziroční míra inflace pohybuje kolem 2 %, změnilo a mzdy reálně rostou.
Navíc vláda v loňském roce snížila mimořádnou valorizaci, tudíž důchody rostly pomaleji.
Důchody se méně liší
U státem vyplácených důchodů jsou menší rozdíly než u mezd v národním hospodářství, neboť výše důchodu je nepřímo zastropována a při výpočtu starobního důchodu je významným způsobem zastoupen prvek solidarity (např. základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejně vysokou, osobní vyměřovací základ ve II. redukční hranici se započítává pouze z 26 %). Naproti tomu na statistiky zveřejňovanou průměrnou mzdu přibližně dvě třetiny zaměstnanců nedosáhnou, neboť hodnota průměrné mzdy je nadhodnocena mzdami nejlépe ohodnocených zaměstnanců.