Důchodové rovnostářství v příkladech

Výpočet starobního důchodu ovlivňuje celý průběh pojištění a relativní maličkosti mohou mít značný vliv na výpočet starobního důchodu. Podívejme se na praktické příklady, kdy jsou dva žadatelé o důchod v jiné situaci, a přitom pro důchodové účely ve stejné nebo velmi podobné.

• Příklad 1: Stejná základní výměra důchodu 
• Příklad 2: Stejný důchodový věk mužů 
• Příklad 3: Hodnocení doby pojištění v celých letech 
• Příklad 4: Maximální osobní vyměřovací základ
• Příklad 5: Redukční hranice 

Příklad 1: Stejná základní výměra důchodu

Paní Radka odpracovala 38 let a měla vždy nadprůměrnou mzdu. Paní Julie odpracovala pouze 25 let (s náhradní dobou pojištění splní podmínku minimální doby pojištění v rozsahu 35 let pro přiznání důchodu) a měla vždy podprůměrnou mzdu. Základní výměru důchodu budou mít paní Radka i paní Julie stejně vysokou, a sice v roce 2022 ve výši 3900 Kč.
Základní výměru důchodu mají všichni penzisté stejně vysokou. Konkrétní průběh pojištění ovlivňuje pouze procentní výměru důchodu. Měsíční důchod na účet je přitom součtem základní a procentní výměry důchodu.

Příklad 2: Stejný důchodový věk mužů

Pan Cyril i pan Martin jsou narozeni v roce 1959, a mají tedy stejný důchodový věk 64 let. Oba pánové mají shodný důchodový věk, přestože pan Cyril vychoval tři děti a pan Martin nevychoval žádné dítě.
Důchodový věk muže neovlivňuje počet vychovaných dětí ani výše odvodů na sociálním pojištění.

Tip: Vypočtěte si věk odchodu do důchodu v naší kalkulačce

Příklad 3: Hodnocení doby pojištění v celých letech

Paní Simona získala dobu pojištění v rozsahu 44 let a 5 dní a paní Lucie získala dobu pojištění v rozsahu 44 let a 350 dní. Pro důchodové účely se oběma paním hodnotí doba pojištění v rozsahu 44 let, a přestože paní Lucie získala dobu pojištění vyšší o 345 dní, ve výpočtové formuli důchodu se to neprojeví.
Při výpočtu starobního důchodu se hodnotí doba pojištění v celých ukončených letech.

Příklad 4: Maximální osobní vyměřovací základ

Paní Johana má osobní vyměřovací základ neboli průměrnou hrubou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 180 000 Kč. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2022 se jí však bude započítávat osobní vyměřovací základ pouze z částky 155 644 Kč. Při výpočtu starobního důchodu je na tom paní Johana stejně jako paní Alice, která má osobní vyměřovací základ 156 000 Kč. Oběma se bude osobní vyměřovací základ počítat z částky 155 644 Kč.
K částce osobního vyměřovacího základu nad 155 644 Kč se totiž při výpočtu starobního důchodu nepřihlíží.

Příklad 5: Redukční hranice

Pan Karel při získání doby pojištění v rozsahu 45 let a osobním vyměřovacím základu ve výši 16 500 Kč má starobní důchod dle výpočtové formule letošního roku 15 038 Kč, zatímco pan Milan při získání doby pojištění v rozsahu 45 let a osobním vyměřovacím základu 18 500 Kč má starobní důchod 15 699 Kč.
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2022 se osobní vyměřovací základ do první redukční hranice (do 17 121 Kč) započítává ze 100 %, zatímco ve druhé redukční hranici (od 17 121 Kč do 155 644 Kč) se započítává z 26 %. Občané s vyšším příjmem mají tedy nižší náhradový poměr při odchodu do důchodu.

Tip: Kalkulačka výše starobního důchodu