Vytápíte starým kotlem na tuhá paliva? Na jeho výměnu už máte jen rok

Od konce září roku 2022 nebude možné dle zákona o ochraně ovzduší provozovat staré kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy. Domácnosti, které takový starý kotel provozují, tak mají už jen zhruba rok na jeho výměnu. Starý kotel přitom ani nemusí být na konci své životnosti. Kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy se běžně vyráběly přibližně do roku 2012. Někdy proto bude nutné vyměnit zařízení, které ještě mohlo řadu let sloužit. Cílem nařízené výměny zdrojů tepla je však snižování lokálního znečištění ovzduší a v tomto staré kotle na uhlí prohrávají.

Starý kotel na tuhá paliva budou domácnosti muset nahradit některým z moderních a ekologických zdrojů tepla. „Může to být třeba tepelné čerpadlo nebo plynový kondenzační kotel. Ten má ve srovnání s tepelným čerpadlem velkou výhodu ve výrazně nižší počáteční investici, přičemž nijak vysoké nejsou ani následné provozní náklady plynového topení,“ uvádí Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která dodává zemní plyn i LPG.

Vytápění plynem už navíc není omezeno pouze na plynofikované lokality. Tam, kde nejsou distribuční rozvody plynu – a takových lokalit je překvapivě poměrně hodně i ve velkých městech –, je možné topit plynem ze zásobníku.

„Zásobník na LPG, respektive čistý propan, může být umístěný třeba na dvoře nebo na zahradě. Je možné jej zbudovat na povrchu, ale i zapustit pod zem. Zákazník si ho nemusí kupovat, zůstává v majetku dodavatele, který tak zajišťuje potřebnou údržbu. Pronájem je ve srovnání s distribučními poplatky za zemní plyn nebo elektřinu, které tvoří okolo třiceti procent celé ceny, v podstatě zanedbatelný,“ vysvětluje Jiří Karlík. Využití zásobníků s propanem přitom energii ve srovnání se zemním plynem příliš nezdražuje.

Čtěte také: Kolik stojí tepelná čerpadla?

Kotle budou muset vyměnit ještě stovky tisíc domácností

Kolik kotlů bude nutné v Česku ještě během jednoho roku vyměnit, není kvůli neexistujícím statistikám přesně známo. Podle Asociace podniků topenářské techniky bylo ještě na začátku roku 2021 v provozu 330 tisíc kotlů, které bude nutné odstavit. Mnoho lidí už díky Kotlíkovým dotacím svoje topení modernizovalo, nicméně výměna kotle se zřejmě stále ještě týká stovek tisíc českých domácností. A to i těch nízkopříjmových.

Právě pro zájemce s nižšími příjmy, kteří by si jinak investici do nového topení nemohli dovolit, je určeno nové kolo Kotlíkových dotací. Ty nyní umožňují čerpat dotaci na nový zdroj tepla ve výši až 95 % uznatelných nákladů a v maximální výši 100 000 korun. Kraje dokonce nabídnou možnost zálohového financování, takže nízkopříjmové domácnosti budou moci dostat peníze na nový kotel předem. Do uznatelných nákladů lze přitom zahrnout také výdaje související s instalací zásobníku na propan, který počáteční investici do plynového vytápění ve srovnání se zemním plynem mírně navyšuje.

„Uvažujeme-li vše až ‚po kotel‘, protože konkrétní otopná soustava v domě už je individuální záležitostí, pohybuje se investice do propanového vytápění v případě zásobníku o objemu do pěti metrů krychlových u rodinného domu s vytápěnou plochou mezi 100 a 200 metry čtverečními v současnosti rámcově od 80 do 150 tisíc korun včetně DPH. V aktuální vlně Kotlíkových dotací je tak možné u nízkopříjmových domácností z dominantní části pokrýt počáteční investici jak u zemního plynu, tak u propanu,“ říká Jiří Karlík.

Dotací na nový zdroj tepla mohou využít i lidé s běžnými příjmy. Pro ty je nyní určen program Nová zelená úsporám, který bude více podporovat právě výměnu starých neekologických kotlů.

Čtěte také: Jak zažádat o dotace z Nová zelená úsporám?

Jeden rok na výměnu kotle není mnoho

Ačkoli se téměř třináct měsíců, které ještě do konce legálního provozu kotlů na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy zbývají, může zdát jako dostatečně dlouhá doba, opak je pravdou. „V Česku je dlouhodobý nedostatek odborníků, kteří mohou nové kotle instalovat. A velmi vytížené jsou i všechny projekční a montážní firmy,“ popisuje situaci na trhu Jiří Karlík. S blížícím se termínem zákazu provozu starých kotlů proto lze očekávat, že vytíženost montážních firem dále poroste a jejich dodací lhůty se ještě prodlouží.

Pokud ale domácnost stále bude po 30. září 2022 topit starým kotlem na tuhá paliva, hrozí jí pokuta ve výši až 50 000 Kč. Úřady by však vůči těmto hříšníkům měly být alespoň zpočátku shovívavé.

„Naším cílem není postihovat domácnosti za nevyměněné kotle, ale chceme opravdu dosáhnout co nejrychlejšího stažení starých neekologických zařízení, které nám prokazatelně otravují ovzduší a zkracují tak život. Zákon umožňuje úřadům, pokud vidí snahu a lze ji objektivně doložit, ukládat nápravná opatření bez sankce – tedy například stanovit povinnost vyměnit zdroj do data, které úřad stanoví, což je obvykle do jednoho roku od povinnosti,“ sdělil například ministr životního prostředí Richard Brabec.