Zapomeňte na uhlí. Povinná výměna starých kotlů je příležitostí definitivně opustit tuhá paliva

Jako smysluplná náhrada se jeví tepelné čerpadlo nebo kotel na plyn. U modernějších kotlů na uhlí, které splňují vyšší emisní třídy, vám totiž nikdo nezaručí, jak dlouho je bude možné používat. Například v Praze už je topení uhlím ve starých kotlech zakázané od loňska.

Na konci září roku 2022 nebude možné dle zákona o ochraně ovzduší provozovat staré kotle na tuhá paliva 1. a 2. emisní třídy. Tato nutná výměna se bude podle odborníků týkat ještě asi 300 tisíc českých domácností, přitom už zbývá jen necelý rok a topenáři jsou maximálně vytížení. Podle výkonného ředitele Asociace podniků topenářské techniky by měli majitelé kotlů co nejdříve kontaktovat svého topenáře, protože není na co čekat, už včera bylo pozdě.

Pro mnoho domácností tak bude téměř nemožné výměnu kotle do roka stihnout. Za topení ve starém kotli na tuhá paliva po 30. září 2022 hrozí pokuta ve výši až 50 000 Kč. Úřady by však podle vyjádření ministra životního prostředí měly být vůči těmto hříšníkům alespoň zpočátku shovívavé.

Ani moderní kotle na uhlí nejsou perspektivní

Jako odpovídající náhrada starého kotle se může zdát nový tepelný zdroj na tuhá paliva, který splňuje podmínky vyšších emisních tříd. Tato volba ovšem nemusí být vždy optimální. „Kotle se obvykle kupují s tím, že by měly v domě fungovat třeba deset a více let. Společnost se přitom od vytápění uhlím obecně odklání, přičemž zákon o ochraně ovzduší dal obecním úřadům možnost zakázat provoz nevyhovujících kotlů prakticky ihned a nečekat až na rok 2022,“ popisuje Jiří Karlík ze společnosti Primagas, která dodává zemní plyn i LPG. „Například v Praze tak není možné topit uhlím v kotlích prvních a druhých tříd ani v lokálních topidlech už od loňského října. Moderní kotle na uhlí sice všechny současné emisní parametry splňují, přesto není jisté, zda je bude možné v dalších letech provozovat nebo zda některé obce jejich provoz opět nezakážou dřív,“ dodává Jiří Karlík. S pořízením nových kotlů na uhlí už navíc nepočítají ani současné dotační programy, tedy Kotlíkové dotace a Nová zelená úsporám.

Vhodnější náhradou starého kotle na tuhá paliva jsou moderní tepelné zdroje na biomasu. Automatické kotle na dřevní pelety nabízejí velmi podobný provozní komfort jako kotle na plyn. Kotel se sám zapaluje, lze jej dobře regulovat a o přikládání se stará automatický mechanismus. Navíc je při jeho pořízení možné využít některý z dotačních programů.

Z hlediska emisí CO2 pracují kotle na biomasu efektivně, protože nevyužívají fosilní palivo, ale obnovitelný zdroj energie – obvykle dřevo či dřevní pelety. Přesto není jejich vliv na lokální životní prostředí úplně bezproblémový. Při roztápění nebo nesprávném používání totiž produkují polétavý prach, který může ve vyšší koncentraci škodit lidskému zdraví.

Právě lokální vytápění představuje v Česku obecně největší problém kvality ovzduší. „Je zodpovědné za téměř 99 procent emisí rakovinotvorného benzo[a]pyrenu. Dále je to dominantní zdroj i menších, a tedy lidskému zdraví nebezpečnějších prachových částic,“ uvedl Jáchym Brzezina, vedoucí oddělení kvality ovzduší ČHMÚ v Brně.

Ekologická i ekonomická volba – tepelné čerpadlo nebo kotel na plyn

Jako optimální řešení náhrady za starý kotel na tuhá paliva se jeví tepelné čerpadlo nebo kondenzační plynový kotel. Obě technologie jsou velmi úsporné a v místě svého provozu nijak nezatěžují životní prostředí. Tepelné čerpadlo je vhodné hlavně do dobře zateplených moderních staveb. Ve starších domech, které mnoho tepla propustí zdmi a okny, je výhodnější plyn.

Plynový kotel má ve srovnání s tepelným čerpadlem velkou výhodu také v nižší pořizovací ceně, nijak vysoké nejsou ani následné provozní náklady plynového topení. „Tepelné čerpadlo nabízí velmi úsporný provoz, stále se však jedná o poměrně drahou technologii. Pokud tedy vedle provozních nákladů zohledníme vysokou vstupní investici i výdaje na průběžné revize, nevychází ve srovnání s plynem nijak výrazně lépe,“ porovnává ekonomické hledisko obou řešení Jiří Karlík.

Problém u přechodu na plyn může nastat v případě nutnosti vybudování nové přípojky zemního plynu, která může být v některých případech neúměrně drahá. Výjimkou nejsou ani lokality, kde není plynová distribuční sít dostupná vůbec. Nejedná se přitom pouze o příhraniční či odlehlé horské oblasti. Podle údajů Českého statistického úřadu je podíl neplynofikovaných obcí velký například ve Středočeském i Jihočeském kraji. Kupříkladu v okresech Příbram, Rakovník, Benešov a Tábor nemají možnost zřídit si plynovou přípojku obyvatelé asi 80 % obcí.

Tip: Čím nahradit kotel na tuhá paliva, když nemáte přípojku plynu?

Vhodnou alternativou k zemnímu plynu v neplynofikovaných lokalitách je LPG ve formě čistého propanu. Ten se dodává do zásobníku umístěného na pozemku poblíž domu, a to nad i pod úrovní terénu. Je tedy nezávislý na rozvodných sítích a netýkají se ho tak možné poruchy či odstávky. „Propanový zásobník pro běžný rodinný dům má obvykle kapacitu 4 850 litrů, což představuje 27 megawatthodin energie a pokryje roční vytápění a ohřev vody. Propan vychází obecně mírně dráž než zemní plyn, ale podobně jako u tuhých paliv lze i zde ušetřit nákupem roční zásoby plynu během léta,“ popisuje Jiří Karlík s tím, že cena jedné kWh energie se může pohybovat okolo 2 Kč.