Dědictví bez závěti a pozůstalý partner

Závěť je důležitá především v rámci ochrany majetku. Pokud totiž neexistuje závěť, bude se dědit v rámci zákonných dědických tříd. I zde se pak samozřejmě najde místo pro pozůstalého partnera, se kterým nebyl zemřelý v manželském svazku, ale mohou nastat problémy.

• Jak se dědí podle dědických tříd?
• Jak tedy dědí pozůstalý partner zemřelého?
• Manželka a partnerka po zemřelém v jedné domácnosti?
• Proč je ještě dobré sepsat závěť?

Jak se dědí podle dědických tříd?

Existuje 6 dědických tříd, které určují, komu bude náležet majetek zemřelého.

Pokud pak neexistuje žádný dědic, který by spadal do jedné z 6 tříd, dědictví „propadne“ státu.

Čtěte také: O dědictví III: Co je dědická smlouva? Jaké jsou její výhody?

Jak tedy dědí pozůstalý partner zemřelého?

Partner, který nebyl sezdán se zemřelým, bude dědit pouze v případě, že zemřelý neměl děti a žili ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku. Praxe navíc ukazuje, že mohou nastat i kuriózní situace, kdy byt zdědí napůl manželka a partnerka.

„Když neexistuje závěť, neprojeví zemřelý svou pravou vůli, což je problematické zejména u nesezdaných párů. Zatímco pozůstalý manžel má i bez závěti zpravidla zajištěno dědictví, nesezdaný partner v případě absence závěti může zůstat naprosto bez prostředků,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. Pozůstalost je totiž v první dědické třídě dělena jen mezi děti a manžela či manželku.

„Pokud spolu mají nesezdaní partneři potomky, pak partner nebude mít šanci dědit, protože jedinými zákonnými dědici budou jen a pouze děti zůstavitele – bez ohledu na to, jak dlouho spolu partneři žili.“

Čtěte také: Jak je to s dědictvím, když mám dluhy a jsem v exekuci?

Manželka a partnerka po zemřelém v jedné domácnosti?

„Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům. Například vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední dva roky ve společné domácnosti,“ doplňuje příklad z praxe advokát Pavel Strnad.

Proč je ještě dobré sepsat závěť?

V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti. Při sepisování závěti nebo jiných pořízení pro případ smrti s cílem dobře právně ochránit svůj majetek je třeba ale pamatovat na tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou děti.

Vyjma zákonem striktně vymezeného a v praxi poměrně obtížně realizovatelného vydědění mají tito dědicové vždy dostat zákonem stanovený povinný díl, který u nezletilých potomků činí tři čtvrtiny a u zletilých vždy jednu čtvrtinu jejich zákonného dědického podílu.

Čtěte také: O dědictví IV: Dědit, či darovat?

Zdroj: P. O. M., AK Polverini Strnad