Závěť je důležitá především v rámci ochrany majetku. Pokud totiž neexistuje závěť, bude se dědit v rámci zákonných dědických tříd. I zde se pak samozřejmě najde místo pro pozůstalého partnera, se kterým nebyl zemřelý v manželském svazku, ale mohou nastat problémy.
- Jak se dědí podle dědických tříd?
- Jak tedy dědí pozůstalý partner zemřelého?
- Manželka a partnerka po zemřelém v jedné domácnosti?
- Proč je ještě dobré sepsat závěť?
Jak se dědí podle dědických tříd?
Existuje 6 dědických tříd, které určují, komu bude náležet majetek zemřelého.
1. třída |
Manžel nebo manželka budou dědit rovným dílem. Pokud však nedědí dítě, dědí jeho potenciální potomci. Pokud zemřelá osoba děti nemá, dědění probíhá podle druhé třídy. |
2. třída |
Zde dědí druhý z manželů, rodiče zemřelého a osoby, které s ním žili ve společné domácnosti alespoň 1 rok před smrtí, pečovaly o společnou domácnost a byly odkázány výživou na již zemřelého. Pokud však partner nebyl se zemřelým v manželství, nemůže dědit sám ve druhé třídě. Jestliže není jiný dědic, dědí až ve 3. třídě. |
3. třída |
Sourozenci a osoby, které žily s již zemřelým ve společné domácnosti, viz 2. třída, dědí rovným dílem. U sourozenců přechází dědické právo na jejich děti, nikoliv však na vnoučata. |
4. třída |
Dědí prarodiče zemřelého, a to rovným dílem. |
5. třída |
Prarodičům ze strany matky připadá polovina a ze strany otce druhá polovina majetku. Pokud jeden z nich nežije, jeho část připadá druhému. Pokud nedědí oba, dědictví připadá druhé dvojici prarodičů. |
6. třída |
Dědictví připadá vnukům sourozenců zemřelého, tetám a strýcům. |
Pokud pak neexistuje žádný dědic, který by spadal do jedné z 6 tříd, dědictví „propadne“ státu.
Čtěte také: O dědictví III: Co je dědická smlouva? Jaké jsou její výhody?
Jak tedy dědí pozůstalý partner zemřelého?
Partner, který nebyl sezdán se zemřelým, bude dědit pouze v případě, že zemřelý neměl děti a žili ve společné domácnosti po dobu nejméně jednoho roku. Praxe navíc ukazuje, že mohou nastat i kuriózní situace, kdy byt zdědí napůl manželka a partnerka.
„Když neexistuje závěť, neprojeví zemřelý svou pravou vůli, což je problematické zejména u nesezdaných párů. Zatímco pozůstalý manžel má i bez závěti zpravidla zajištěno dědictví, nesezdaný partner v případě absence závěti může zůstat naprosto bez prostředků,“ říká advokát Pavel Strnad z AK Polverini Strnad. Pozůstalost je totiž v první dědické třídě dělena jen mezi děti a manžela či manželku.
„Pokud spolu mají nesezdaní partneři potomky, pak partner nebude mít šanci dědit, protože jedinými zákonnými dědici budou jen a pouze děti zůstavitele – bez ohledu na to, jak dlouho spolu partneři žili.“
Čtěte také: Jak je to s dědictvím, když mám dluhy a jsem v exekuci?
Manželka a partnerka po zemřelém v jedné domácnosti?
„Použití zákonných pravidel v případě neexistence závěti může vést i k extrémním případům. Například vdova se stane spoluvlastníkem bytu – ve kterém žila celý život a který spadal do společného jmění manželů – společně se zůstavitelovou partnerkou, se kterou on žil poslední dva roky ve společné domácnosti,“ doplňuje příklad z praxe advokát Pavel Strnad.
Proč je ještě dobré sepsat závěť?
V případě závěti má zůstavitel značnou volnost pořídit se svým majetkem čistě dle své vlastní vůle – například odkázat pozůstalým konkrétní věci z pozůstalosti. Také může ukládat příkazy či stanovit podmínky pro dědění, čímž se ještě více posiluje význam jeho vůle a přání i po jeho smrti. Při sepisování závěti nebo jiných pořízení pro případ smrti s cílem dobře právně ochránit svůj majetek je třeba ale pamatovat na tzv. nepominutelné dědice, kterými jsou děti.
Vyjma zákonem striktně vymezeného a v praxi poměrně obtížně realizovatelného vydědění mají tito dědicové vždy dostat zákonem stanovený povinný díl, který u nezletilých potomků činí tři čtvrtiny a u zletilých vždy jednu čtvrtinu jejich zákonného dědického podílu.
Čtěte také: O dědictví IV: Dědit, či darovat?
Zdroj: P. O. M., AK Polverini Strnad