Samoplátci zdravotního pojištění v příkladech

Pro účely placení zdravotního pojištění je každý občan v počítačovém systému své zdravotní pojišťovny veden jako zaměstnanec, státní pojištěnec, OSVČ nebo OBZP. Souběh některých kategorií je možný – např. zaměstnanec a OSVČ, státní pojištěnec a OSVČ nebo státní pojištěnec a zaměstnanec.

Samoplátci jsou osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů. OSVČ vykonávající hlavní činnost a OBZP musí vždy platit zdravotní pojištění své zdravotní pojišťovně za uplynulý měsíc do 8. dne následujícího měsíce.

1. příklad: OSVČ hlavní činnost
2. příklad: Zaměstnanec vedlejší činnost
3. příklad: Penzista vedlejší činnost
4. příklad: Pasivní příjmy pouze z nájmu a z kapitálu
5. příklad: OBZP při práci na dohody
6. příklad: Vyřazení z evidence na úřadu práce

Příklad 1) OSVČ hlavní činnost

Živnostník Filip vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost již několik let. Od odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2020 v březnu 2021 platí měsíční zálohy na zdravotním pojištění ve výši 3 450 Kč. Tuto měsíční zálohu bude platit až do odevzdání přehledu o příjmech a výdajích za rok 2021.

Příklad 2) Zaměstnanec vedlejší činnost

Paní Kateřina pracuje pro zaměstnavatele AB na plný úvazek a současně si příležitostně přivydělává výkonem vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Z hrubé mzdy ze zaměstnání je paní Kateřině sráženo zdravotní pojištění jejím zaměstnavatelem a současně odvádí zdravotní pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti jako samoplátce. Zaměstnanci vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost mohou doplatit zdravotní pojištění za celý kalendářní rok do 8 dní po odevzdání přehledu o příjmech a výdajích.

TIP: Výpočet čisté mzdy

Příklad 3) Penzista vedlejší činnost

Starobní důchodce Jan si přivydělává samostatnou výdělečnou činností. Pro pana Jana se jedná o výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Ze samostatné výdělečné činnosti musí pan Jan platit zdravotní pojištění jako samoplátce, i když bude mít hrubý zisk v jednotkách tisícikorun. U zdravotního pojištění není, na rozdíl od sociálního pojištění, žádný limit pro jeho neplacení při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Měsíční záloha však odpovídá skutečně dosaženému vyměřovacímu základu (polovině daňového základu), nemusí být dodržena minimální měsíční záloha, jako je tomu u hlavní činnosti.

Příklad 4) Pasivní příjmy pouze z nájmu a z kapitálu

Paní Markéta má pouze příjmy z nájmu a z kapitálového majetku. Tyto příjmy nepodléhají odvodům na zdravotním pojištění a nezakládají tedy účast na pojištění. Paní Markéta nesplňuje žádnou z podmínek, aby byla zařazena do kategorie státních pojištěnců, a proto si musí zdravotní pojištění sama platit jako osoba bez zdanitelných příjmů.

Měsíční zdravotní pojištění pro OBZP činí 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2021 tedy v částce 2 052 Kč (13,5 % z 15 200 Kč.). Všechny OBZP platí stejně vysokou měsíční částku na zdravotním pojištění.

Čtěte také: Jak se daní pronájem

Příklad 5) OBZP při práci na dohody

Zaměstnankyně Lucie pracuje současně pro tři zaměstnavatele, pro každého však na základě dohody o provedení práce s hrubou měsíční odměnou ve výši 10 000 Kč. Z hrubé měsíční odměny ve výši 10 000 Kč a méně se neplatí zdravotní pojištění, proto nemá paní Lucie žádnou prací vyřešen svůj pojistný vztah u zdravotní pojišťovny a pro účely placení zdravotního pojištění je považována za OBZP a musí si tedy zdravotní pojištění sama měsíčně platit, v letošním roce v částce 2 052 Kč.

Příklad 6) Vyřazení z evidence na úřadu práce

Pan Lukáš byl sankčně vyřazen z evidence na úřadu práce. Za všechny občany v evidenci na úřadu práce platí zdravotní pojištění stát, bez ohledu na to, zdali jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo již nikoliv. Nyní si však bude muset pan Lukáš zdravotní pojištění platit sám jako osoba bez zdanitelných příjmů.