Kdy musí zaměstnanec vrátit odstupné?

Zaměstnanci se někdy vracejí k zaměstnavateli, u kterého již pracovali dříve. Jdou znovu pracovat do firmy, která je propustila, třeba když se jí ekonomicky nedařilo. V takové situaci, když zaměstnavatel omezoval výrobu či rozsah poskytovaných služeb, obvykle měli zaměstnanci nárok na odstupné. Byl s nimi totiž rozvázán pracovní poměr pro nadbytečnost nebo pro zrušení části zaměstnavatele. S těmito výpovědními důvody je spojen nárok na odstupné, ať už pracovní poměr končí zaměstnavatelovou výpovědí nebo dohodou uzavřenou oběma stranami.

Kdy a kolik se z odstupného vrací?

Zaměstnanci si pak musejí dát pozor, aby o odstupné nepřišli - aby jeho (poměrnou) část nemuseli vracet. To hrozí, jestliže 

• zaměstnanec u stejného zaměstnavatele uzavře znovu pracovní smlouvu nebo dohodu o pracovní činnosti a
• nastoupí dříve, než uplyne doba odpovídající násobkům výdělku, z nichž bylo odvozeno odstupné. 

"Poměrná část odstupného se určí podle počtu kalendářních dnů od nového nástupu do zaměstnání do uplynutí doby určené podle počtu násobků průměrných výdělků, z nichž byla odvozena výše odstupného", tak to říká zákoník práce. Zní to na první pohled trochu složitě, ale je to velmi jednoduché, jak ukážeme na příkladu.

Příklad - vyplacení odstupného

Zaměstnanci skončil pracovní poměr 31. srpna 2021, přičemž mu bylo vyplaceno odstupné ve výši čtyřnásobku průměrného (měsíčního) výdělku. (Trojnásobek průměrného výdělku dostal zaměstnanec za to, že odpracoval u zaměstnavatele více než 2 roky, a k tomu přidal zaměstnavatel "prémii" v podobě dalšího jednoho násobku průměrného výdělku.)

Dohoda o provedení práce nevadí, pracovní poměr a dohoda o pracovní činnosti vadí

Pokud se zaměstnanec vrátí do zaměstnání ke stejnému zaměstnavateli 1. listopadu 2021, bude mu muset vrátit polovinu odstupného. Nastoupil totiž znovu, a to o 61 dnů (od 1. listopadu do 31. prosince) dříve, než odpovídá době, na kterou mu bylo poskytnuto odstupné, a to 122 dnům od 1. září do 31. prosince 2021. Zaměstnanec bude muset vrátit přesně dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku z poskytnutého čtyřnásobku průměrného výdělku. Ale to bude platit jen tehdy, pokud uzavře pracovní smlouvu a založí pracovní poměr, nebo pokud bude pracovat na dohodu o pracovní činnosti. Vracení odstupného se zaměstnanec vyhne, pokud bude, a to přinejmenším 2 měsíce, od 1. listopadu do 31. prosince 2021 pracovat na dohodu o provedení práce.

Výše předchozího a nového výdělku nerozhoduje, i při nižší nové mzdě se odstupné vrací

Pokud bude zaměstnanec činný v pracovním poměru nebo na dohodu o pracovní činnosti, musí poměrnou část odstupného vrátit, i když dosahuje třeba nižšího výdělku, než který měl předtím a z něhož mu bylo odstupné vypočteno. Platí to i když na dohodu o pracovní činnosti vykonává jen poloviční nebo ještě kratší pracovní úvazek. Pro povinnost vrátit poskytnuté odstupné totiž není významné, jak vysokou mzdu zaměstnanec dříve pobíral v původním a skončeném pracovním poměru a jakou pobírá nově. Je jenom na něm, aby si spočítal, zda se mu vyplatí znovu pro zaměstnavatele pracovat. Zda upřednostní nové pracovní zapojení ačkoliv musí vrátit odstupné nebo jeho část.

Proč se odstupné vrací?

Povinnost vrátit odstupné vychází z toho, že jeho vyplacení ztratilo svůj účel. Odstupné má totiž zaměstnanci pomoci překlenout nastalou sociální situaci, když ztratil dosavadní práci. Jenže nástupem do nové práce důvod pro vyplacení odstupného odpadá. V době, kdy měl být zaměstnanec hmotně zabezpečen odstupným, už zase získává mzdu za vykonanou práci. Není důvod, aby byl zaměstnavatelem placen po určitou dobu vlastně dvakrát.

Povinnost vrátit odstupné určuje zákon - zákoník práce, zaměstnavatel ji však v praxi případně může zaměstnanci odpustit a odstupné mu ponechat v plné výši.

Jak o odstupné nepřijít? Nebo aspoň jen o málo peněz?

Neznalý zaměstnanec si může až po nástupu do nového zaměstnání uvědomit nebo zjistit, že přichází o odstupné nebo jeho část. Situace se dá ještě zachránit, a to tak, že svůj nový pracovněprávní vztah skončí. Pracovní poměr může, má-li sjednánu zkušební dobu, ukončit kdykoliv a v podstatě ze dne na den. Dohodu o pracovní činnosti lze vypovědět s patnáctidenní výpovědní dobou. Zaměstnanec pak bude vracet jen odstupné odpovídající době, kdy konal práci a pobíral znovu mzdu nebo odměnu. Pokud by ve shora uvedeném příkladě zaměstnanec zrušil ve zkušební době pracovní poměr po 5 dnech 5. listopadu 2021, vracel by jen 5/122 odstupného. Ovšem bude-li pracovat na dohodu o provedení práce, povinnost vrátit odstupné mu nevznikne.