Nabourali či ukradli vám auto u vaší práce? Máte nárok na odškodnění od zaměstnavatele?

Už víte, že zaměstnavatel musí nahradit zaměstnanci škodu na věcech, které se obvykle nosí do práce a které si zaměstnanec odložil na místě k tomu určeném, jestliže mu byly ukradeny nebo je někdo poškodil. Podrobně jsme o tom informovali a vysvětlili si, co jsou věci obvykle nošené, za něž se odpovídá plně, a co jsou ty ostatní, zde:

• Přijdete po skončení směny do šatny a oblečení je fuč - Jak je to s odpovědností zaměstnavatele za odložené věci zaměstnanců?

Škodu na věcech, které zaměstnanec obvykle do práce nenosí a které zaměstnavatel nepřevzal do zvláštní úschovy, hradí zaměstnavatel jen do částky 10 000 Kč. Zaměstnavatel tak odpovídá plně za odcizení nebo poškození třeba oblečení. Jenže spousta lidí se dopravuje do práce autem. A automobil se za obvyklou věc nepovažuje.

Takže i když je vozidlo poškozeno nebo odcizeno na parkovišti zaměstnavatele, může si zaměstnanec nárokovat po zaměstnavateli jen deset tisíc korun. Jestli toho vůbec dosáhne. Za to si pak možná koupí leda tak nějaký náhradní díl. Osobní automobily, motorky, ale ani jízdní kola se totiž nepovažují za věci obvykle nošené do zaměstnání, a tak je odpovědnost zaměstnavatele minimalizována. A i kvalitní jízdní kolo dnes stojí desetitisíce.

Co když se ale veřejnou dopravou do práce prostě dostat nedá?

Zákoník práce prostě dopravní prostředky nepovažuje za obvyklé věci nošené zaměstnanci do zaměstnání, a tak je odpovědnost zaměstnavatele za ně minimální. Potvrdily to i soudy při řešení sporných případů mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, kdy se zaměstnanci domáhali náhrady škody soudní cestou. Zaměstnanec nemá nárok na odškodnění při krádeži nebo poškození vozidla, leda do 10 000 Kč.

Jak odpovídá zaměstnavatel za auta, motorky a jízdní kola

Za škodu na osobním automobilu, který zaměstnanec zaparkoval v areálu zaměstnavatele na nehlídaném parkovišti, zaměstnavatel odpovídá pouze do částky 10 000 Kč, ledaže škodu na tomto automobilu způsobil jiný zaměstnanec zaměstnavatele. Plná odpovědnost by pak nastoupila rovněž v případě zvláštní úschovy osobního automobilu. Tak by tomu bylo, kdyby zaměstnavatel výslovně prohlásil, že parkoviště pro zaměstnance je hlídané.

Pravidla zákoníku práce o odpovědnosti za škodu zaměstnavatele zaměstnancům tedy nemají vždy jednoduchý výklad. Složité je to i s odpovědností za automobily a věci v nich uložených podle občanského zákoníku, tedy při parkování mimo výkon práce na veřejných parkovištích a garážích.

Podobně jako odpovídá provozovatel služeb za škodu na odložených věcech, je povinen nahradit škodu i provozovatel hlídaných garáží nebo zařízení podobného druhu, jedná-li se o dopravní prostředky v nich umístěné a o jejich příslušenství.

Čtěte také: Máte nárok na odškodnění při úrazech v MHD?

Kdy je placeno jen za místo k parkování a kdy též za ostrahu? Kdy jde o hlídané parkoviště?

Zdaleka ne všechna parkoviště či garáže a jiné parkovací plochy jsou střežené. I když se to tak mnohdy zdá. Aby tomu tak bylo, muselo by to být výslovně dohodnuto nebo nabízeno. To, že je za parkování placeno, a to nejen na veřejných místech, ale i třeba v oplocených areálech, ještě neznamená, že jde o hlídané parkoviště. Neplatí se tedy za ostrahu, ale pouze za krátkodobý pronájem parkovacího místa.

Soudy musely řešit otázku, jak je to na tzv. P+R parkovištích - zkratka převzatá z angličtiny: "park and ride" čili po našem: "zaparkuj a jeď". Šlo o případ, kdy parkoviště, z nějž bylo odcizeno vozidlo, bylo ohraničeno plotem, přičemž vjezd a odjezd byl zajištěn závorovým systémem. Ovšem žádná nabídka či údaj, že jsou zde umístěná vozidla střežena, nikde nebyla. A tak soudy dospěly k tomu, že parkoviště střeženo nebylo, a to i když bylo parkoviště uzavřeno závorou a u ní byla dokonce mobilní buňka pro obsluhu (záměrně neříkáme ostrahu) parkoviště.

Ochranné prvky jako plot či závora ještě neznamenají hlídané parkoviště: Nejsou proti zlodějům, ale proti neplatičům

Oplocení spolu se systémem automatických závor napojených na výběrný systém má sice určité ochranné prvky, což zhodnotily i soudy, ovšem slouží především tomu, aby zabránilo odjezdu bez zaplacení parkovného, případně libovolnému vstupu osob na parkovací plochu, nikoliv již tomu, aby zabránilo odcizení vozidla. Proto člověkem, kterému ukradli auto, zažalovaný zřizovatel parkoviště škodu nahrazovat nemusel.

Věci musejí být tam, kam patří

Odpovědností podle občanského zákoníku, když už je parkoviště hlídané, jsou chráněny pouze samotné dopravní prostředky a jejich příslušenství, skládající se například z rezervní pneumatiky, zabudované GPS, autorádia apod. Ostatní věci do automobilu přinesené, jako například nákup, notebook, telefon, oblečení apod. nejsou příslušenstvím automobilu, a proto pro ně neplatí přísná odpovědnost za odložené věci, jak jsme o ní psali zde:

• U kadeřníka, v restauraci, na plaveckém bazénu vám ukradli kabát? Kdo vám ho zaplatí?