Drtivá většina zaměstnanců uzavírá se zaměstnavatelem pracovní smlouvu, na jejímž základě vzniká pracovní poměr. Pracovní poměr však může vzniknout i jmenováním na vedoucí pracovní místo. Jmenováním se obsazují důležité pozice ve státním a veřejném sektoru. Kdo je na vedoucí pracovní místo jmenován, také může být ze šéfovského postu odvolán nebo se jej může vzdát.
V soukromé sféře mohou zaměstnavatelé dohodnout s vedoucími zaměstnanci, že mohou být ze šéfovského místa odvoláni, i když jejich pracovní poměr vznikl na základě pracovní smlouvy. K odvolání i vzdání se vedoucího pracovního místa může dojít z jakéhokoliv důvodu nebo i bez uvedení důvodu, nemusí být uveden žádný výpovědní důvod podle zákoníku práce. Takové dohody o odvolatelnosti umožňují firmám operativní personální řízení.
Odvolávat lze všechny šéfy kromě těch na nejnižším stupni řízení podniku
Dohodu o odvolatelnosti z vedoucího pracovního místa může mít jakýkoliv vedoucí zaměstnanec s výjimkou šéfa na nejnižší úrovni řízení firmy, který už neřídí žádné další vedoucí, ale jen řadové pracovníky.
Se šéfy na vyšších místech, tedy s vedoucími, kteří řídí další vedoucí zaměstnance, lze dohodu o odvolatelnosti sjednávat. Takže kupříkladu může mít dohodu o odvolatelnosti sjednánu náměstek, který podléhá přímo řediteli firmy, stejně tak vedoucí odboru, kterého řídí náměstek, ale už ne vedoucí oddělení, kterého řídí vedoucí odboru. Pouze na nejnižším stupni řízení - vedoucí oddělení, který už šéfuje jen řadovým zaměstnancům dohodu o odvolatelnosti mít nesmí.
Čtěte také: Co dělat, když vám končí smlouva na dobu určitou?
Odvoláním končí vedoucí práce, ale ne pracovní poměr
Šéf, který se neosvědčí, je odvolán a končí na šéfovském postu, ale nekončí mu pracovní poměr. Zaměstnavatel je povinen vedoucímu zaměstnanci, který přišel o šéfovské místo, navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele. Musí mu nabídnout jinou vhodnou práci, která odpovídá jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci.
Nabídka jiné práce odpovídající zdravotnímu stavu a kvalifikaci
Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou vhodnou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, pak nastane překážka v práci na straně zaměstnavatele. A současně platí, že je dán výpovědní důvod pro nadbytečnost. (Zaměstnanec přitom nemusí být skutečně nadbytečný, ale výpověď pro nadbytečnost podle zákoníku práce dostat může, protože to zákon předepisuje jako možnost.)
Když se tedy vedoucí pracovník svého místa vzdá nebo z něj odstoupí, hned mu nemůže být dána výpověď. Musí předcházet nabídka jiné nové vhodné práce u zaměstnavatele. Až v situaci, kdy takovou práci zaměstnavatel nemá, nebo sice má, ale zaměstnanec ji odmítne, může padnout výpověď. Volba, zda přijme novou práci, je výhradně na zaměstnanci, může i vhodnou práci odmítnout a tím vyvolat ukončení svého zaměstnání.
Čtěte také: Jak dát správně výpověď?
Odstupné náleží jen tehdy, pokud je šéfovské místo zrušeno v rámci organizačních změn
S výpovědí pro nadbytečnost je spojen nárok na odstupné. Jenže to pro vedoucí zaměstnance, kteří byli odvoláni, nebo se místa vzdali, automaticky neplatí. Odstupné (poskytované zaměstnancům při organizačních změnách) náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny. Pokud se vedoucí místo neruší a za odvolaného šéfa přichází nový šéf, tak odstupné nenáleží.
Čtěte také: Kdy může být zaměstnanec propuštěn pro nadbytečnost?Výhoda v podobě přinejmenším dvouměsíční náhrady mzdy bez výkonu práce
Vedoucí zaměstnanec tak mnohdy nárok na odstupné nemá, i když dostal výpověď pro nadbytečnost. Pouze má po odvolání nebo vzdání se místa až do skončení pracovního poměru, tedy včetně výpovědní doby, nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku. Nemusí přitom vykonávat žádnou práci, protože jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele.
Zaměstnanec tak může dva měsíce výpovědní doby a další čas využít na hledání nové práce nebo k odpočinku. (Na druhou stranu je však pravda, že vrcholní šéfové, manažeři mají často sjednánu dohodu o manažerském odchodném, které bývá mnohem vyšší, než odstupné podle zákoníku práce.)
Povyšovaný zaměstnanec si může vymínit návrat na původní řadové místo
Zaměstnanec, který je povyšován na místo, z něhož může být odvolán, se může takové situace obávat. Proto si při jmenování nebo uzavírání dohody o odvolatelnosti z vedoucího místa může vymínit návrat na své původní řadové místo.
Je-li sjednána dohoda o návratu na původní místo po odvolání nebo vzdání se vedoucího místa, pak zaměstnanec nemůže od zaměstnavatele při odvolání nebo vzdání se místa dostat výpověď. Musí být zařazen na původní místo, které zastával před povýšením. Teprve tehdy, kdyby bylo jeho původní místo mezitím třeba zrušeno, a zaměstnavatel by ho nemohl zajistit, mohl by zaměstnanec dostat výpověď, ale to už s odstupným, které náleží zaměstnancům při organizačních změnách.
Čtěte také: Kdy musí zaměstnanec vrátit odstupné?