Rozhovor s Terezou Mizerovou: Ženy si méně věří a z obavy z neúspěchu si automaticky řeknou o menší plat

Pro Finance.cz poskytla rozhovor o práci, životě, ale i obecně o ženách a kariéře Tereza Mizerová, finanční ředitelka Glami a Biana.

Jste ženou na vysoké pozici. Jak Vám jde skloubení osobního a pracovního života?

Jelikož mám 4letého syna, tak se momentálně můj osobní život točí kolem něj. Do školky chodí už od dvou let (naštěstí je extrémně společenský a školku zbožňuje), takže už mám do určité míry volné ruce na práci.

Pokud je dítě zdravé a školky fungují, není zde žádný problém. Ten nastane ve chvíli, kdy se dítě probudí i s obyčejnou rýmou a vše je rázem jinak. To potom začíná dvousměnný provoz, kdy se práci můžu věnovat až po výměně "směn" s manželem, případně když může hlídat babička.

Je to trochu náročné na time management, ale s podporou rodiny se to vždycky nakonec nějak zvládne. Naštěstí mi v práci vycházejí vstříc, vše je o vzájemné důvěře, že se flexibilita a home office nezneužívají. Tu flexibilitu já vnímám jako obrovský benefit, ale uvědomuji si, že ne všude je toto možné.

Co podle vás brání ženám v kariérním růstu?

Obecně myslím, že to může být kombinace několika faktorů. Za prvé na straně ženy, která automaticky předpokládá, že nedostane rovnou příležitost a tudíž mířit výš ani nezkusí, a tak je to vlastně takové "sebenaplňující očekávání".

Dovedu si představit, že je stále spousta mužů, kteří mají vůči ženám předsudky: jak dlouho u nás vydrží, než bude mít dítě, budu muset hledat náhradu, na x let vypadne z procesu, bude se muset po návratu zaučovat a znova adaptovat, bude vyžadovat úlevy kvůli návštěvám doktora a podobně. Kvůli těmto názorům se tak firmy ochuzují o skvělé pracovníky, kterých je v dnešní době nedostatek. Ženy prostě půjdou jinam, kde jejich schopnosti ocení. Lidsky i profesně to vypovídá o vyzrálosti vedení takové firmy, která si uvědomuje, že v ženách může najít skvělé profesionálky, které rozvoji firmy rozhodně mohou pomoci. To je podle mě strašně důležité. Jinak to vede k frustraci a pocitu plýtvání vlastním potenciálem.

Čtěte také: Zaměstnavatel se nesmí ptát na vše. Tyhle otázky jsou diskriminační a protiprávní

Rozhovor s Terezou Mizerovou: práce, rodina (pozn. redakce)

Myslíte si, že ženy na vyšších pozicích nejsou opačným pohlavím podporovány?

Vše je podle mě o schopnostech a dovednostech daného člověka a úplně nezáleží na tom, jestli je to žena, nebo muž. V okolí jsem zaznamenala mnohem častější "remcání" na to, že je něčí šéf/šéfová mladší, než že by se řešilo pohlaví. Pokud žena danému oboru rozumí, věří si, respektuje lidi ve svém týmu, tak nevidím důvod, proč by neměla mít na své pozici podporu.

Čtěte také: Chovají se u pohovoru nevhodně? Ozvěte se

Setkala jste se někdy na předešlých pracovištích se sexismem v rámci nerovné mzdy mezi mužem a ženou na stejné pozici?

Osobně jsem se nesetkala vyloženě s tím, že by na stejné pozici měly ženy méně. Ve všech firmách, kde jsem pracovala, se plat odvíjel od dané pozice, ať už na ní pracovala žena, nebo muž. Myslím, že je to dané tím, že si ženy méně věří a z obavy z neúspěchu si automaticky řeknou o menší plat. Muži jsou naopak sebevědomější, platové požadavky přestřelí a pak smlouvají. Takže hodně záleží na vlastní sebedůvěře žen.

V čem podle vás vyniká pracovní tým, kde jsou muži i ženy?

Jakákoliv různorodost v týmu je podle mě rozhodně přínosná, ať už z pohledu pohlaví nebo třeba věku. Nemám ráda generalizaci, ale když se nad tím zamyslím, ženy jsou možná více empatické, rozvážné, kreativnější, což jsou rozhodně pozitivní vlastnosti pro řešení i komplikovaných projektů. Například čistě ženský kolektiv mě vždy trochu "děsil", evokoval ve mně pomlouvačné holčičí skupinky na střední. Proto se v týmu, kde jsou zastoupeni muži i ženy, podvědomě cítím komfortně.

Čtěte také: Age management aneb výhody starších zaměstnanců