Kdo a kdy vás může zkontrolovat na neschopence? Jaké jsou sankce?

Zákon o nemocenském pojištění hovoří o režimu práce neschopného pojištěnce. Jde především o povinnost zdržovat se v době dočasné pracovní neschopnosti v místě pobytu a dodržovat rozsah a dobu povolených vycházek.

• Kdo a kdy může přijít na kontrolu, když jste na "neschopence"?
• Jaké hrozí sankce při porušení vycházek?
• Kdy můžete mít neomezené vycházky?

Kdo kontroluje při pracovní neschopnosti a kdo a jak může trestat?

V době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti může zaměstnance kontrolovat samotný zaměstnavatel a posléze pak orgány nemocenského pojištění. I po 14 dnech může podezřívavý zaměstnavatel dát podnět kontrolorům správy sociálního zabezpečení.

Zaměstnanec musí poskytnout kontrolorům od zaměstnavatele i těm ze státních orgánů součinnost. Zákon říká např., že je povinen označit potřebnými údaji místo pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti tak, aby bylo možné tuto kontrolu provést. Znamená to, že musí být uvedeno jeho jméno na zvonku. Zaměstnanec odpovídá i za funkčnost domovního zvonku, nemůže se vymlouvat, že nezvoní. Třeba musí umístit na dům u vchodu vývěsku s informaci, na které okno má kontrolor zaklepat, nelze-li se dozvonit apod. Zaměstnanec prostě musí být v místě, jež uvedl ošetřujícímu lékaři, který vystavil neschopenku a adresu místa uvedl do neschopenky, k nalezení. Při kontrole je pojištěnec povinen prokázat svou totožnost a předložit rozhodnutí o vzniku pracovní neschopnosti. Musí mít tedy neschopenku u sebe.

Za porušení režimu hrozí různé sankce

Podle míry provinění, závažnosti prohřešku proti režimu práce neschopného pojištěnce může být pojištěnec sankcionován.

Zaměstnavatel může snížit náhradu mzdy, kterou dostává zaměstnanec v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti. V závažnějších případech se může zaměstnavatel rozhodnout, že dokonce nevyplatí žádnou náhradu mzdy. Zaměstnanec také může dostat za porušení režimu i výpověď. Sankce, které hrozí od zaměstnavatele, včetně výpovědního důvodu, si probereme v samostatném článku podrobně.

I správa sociálního zabezpečení může snížit nebo i zcela odebrat nemocenské, které vyplácí od 15. dne pracovní neschopnosti. Nemocenské takhle může být dočasně kráceno nebo odňato, a to na dobu nejdéle 100 kalendářních dnů.

Za prohřešky, které zákon o nemocenském pojištění chápe jako přestupek, může být pojištěnci uložena i pokuta, a to až do výše 20 000 Kč.

Sankce může přijít i od ošetřujícího lékaře. Pokud se pojištěnec nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den určený lékařem, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro které se nemohl dostavit, lékař může rozhodnout o ukončení pracovní neschopnosti. A tak pojištěnec ztratí nárok na hmotné zabezpečení. Za to může současně padnout i pokuta.

Čtěte také: Jak je to s výplatou peněz u elektronické neschopenky

Jak je to s povolováním vycházek?

Vycházky povoluje ošetřující lékař, jak říká zákon: pouze v rozsahu, který odpovídá zdravotnímu stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a který nenarušuje stanovený léčebný režim. Lékař může povolit opuštění místa pobytu na nejvýše 6 hodin denně, a to v době od 7 hodin do 19 hodin. Noční život venku se pro nemocné nepřipouští. Lékař přitom musí po dohodě s pacientem konkrétně určit časový úsek vycházek, přičemž může určit i více takových úseků (ale maximálně 6 hodin denně), např. od 10 hod. do 13 hod. a od 15.00 hod. do 18.00 hod.

Čtěte také: Kdy máte nárok na nemocenskou u DPČ a DPP?

Víte, že existují i neomezené vycházky?

Výjimečně může ošetřující lékař v případech, kdy mimořádně náročný léčebný plán, probíhající intenzivní léčba, nepříznivé vedlejší účinky léčby nebo celkově závažný zdravotní stav neumožňují pojištěnci, aby využil pevně stanovenou dobu vycházek, jak to definuje zákon, povolit, aby si tento pojištěnec volil dobu vycházek sám podle svého aktuálního zdravotního stavu. Pak neplatí limit nejvýše 6 hodin, vycházky jsou povoleny tzv. „bez omezení“. V praxi jde především o pacienty s onkologickým nebo psychiatrickým onemocněním. Ale má to háček.

Dříve mohl o neomezených vycházkách rozhodnout přímo ošetřující lékař. Bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek však prosadil od r. 2012 změnu, a postup tak pacientům, ale i jejich lékařům, zkomplikoval. Pacient musí požádat lékaře a ten musí požádat správu sociálního zabezpečení. Až když orgán nemocenského pojištění, tedy okresní nebo v Praze pražská a v Brně městská správa souhlasí, může neomezené vycházky povolit lékař. Ale jen na 3 měsíce. Pokud trvá pracovní neschopnost u závažné nemoci třeba rok, musí se žádat opakovaně, celkem třeba čtyřikrát.

Můžete jet během nemoci na chalupu?

Hrozbu kontroly lze do určité míry obejít, když lékař povolí změnu pobytu během pracovní neschopnosti, pokud to vyhovuje zdravotnímu stavu a léčbě. Někdy může pobyt na chalupě uzdravení prospět. Pokud se tak stane v době prvních 14 dnů, nestačí změnu nahlásit jen správě sociálního zabezpečení, musí o ní vědět i zaměstnavatel. I při změně pobytu je třeba dodržovat dobu vycházek. I na chalupě totiž může přijít kontrola, ale pokud nejde o delší pobyt, tak se nestihne hlášení o změně místa pobytu zúřadovat.