Kontrola na nemocenské zaměstnavatelem: můžete být potrestání za překračování vycházek, a to i výpovědí?

Už bylo řečeno, co je tzv. režim práce neschopného pojištěnce (zaměstnance), jak je to s povolováním vycházek a kontrolou jejich dodržování, nepřekračování.

• Kdy vás může zaměstnavatel jít kontrolovat?
• Kdy vám může zaměstnavatel snížit náhrady a kdy vám dát výpověď?

Zaměstnavatel platí a také kontroluje

Zaměstnanec, který byl uznán dočasně práce neschopným pro nemoc nebo úraz či mu byla nařízena karanténa, dostává v době prvních 14 kalendářních dnů náhradu mzdy od zaměstnavatele.

Od 15. dne mu vyplácí stát nemocenské dávky. A proto má také zaměstnavatel právo práce neschopného zaměstnance v prvních 14 dnech kontrolovat, když nedodržuje místo pobytu a rozsah povolených vycházek. A také může trestat. Dokonce může dát zaměstnanci výpověď.

Tip: Kalkulačka nemocenské pro rok 2022

Zvláštní výpovědní důvod

Poruší-li zaměstnanec v době prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zvlášť hrubým způsobem povinnost zdržovat se v místě pobytu (který sdělil lékaři a který je uveden na neschopence) a dodržovat dobu a rozsah povolených vycházek, může dostat výpověď. Jde o výpovědní důvod podle § 52 písm. h) zákoníku práce.

Jde o výjimečný výpovědní důvod, který nepostihuje zaměstnance za to, co dělá nebo nedělá na pracovišti, ale naopak za prohřešky mimo pracovní dobu a mimo pracoviště. Výpovědní důvod nemá žádnou souvislost s plněním pracovních úkolů.

Kontrolu může provádět sám zaměstnavatel nebo jím pověřený zaměstnanec. Zaměstnavatel může požádat o provedení kontroly i pracovníky správy sociálního zabezpečení. Stejně tak si může sjednat, pokud se mu to vyplatí, k provádění kontroly i jinou osobu, využít třeba služeb soukromého detektiva. Aby však mohl trestat zaměstnavatel, a ne státní orgány, musí jít o provinění jen v době prvních 14 dnů dočasné pracovní neschopnosti. Pokud zaměstnanec porušuje léčebný režim v pozdější době, může zaměstnavatel svá zjištění postoupit správě sociálního zabezpečení, ale už nemůže zaměstnanci sáhnout na náhradu mzdy ani s ním ukončit pracovní poměr. Výpověď za prohřešky od 15. dne pracovní neschopnosti by byla neplatná. V této době už kontrolují a trestají nedodržování léčebného režimu orgány nemocenského pojištění.

Odebrání peněz snížením náhrady mzdy nebo výpověď

Nelze zaměstnance propustit za drobný prohřešek, třeba že přišel z vycházky o půl hodiny později. Výpověď může přijít jen za mimořádně závažné porušení povinností. Musí jít o porušení povinnosti zvlášť hrubým způsobem, jak říká zákoník práce, tedy v té nejvyšší možné intenzitě. Je to podobné jako při okamžitém zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatel může se zaměstnancem zrušit pracovní poměr okamžitě, jen porušil-li pracovní kázeň zvlášť hrubým způsobem. Byť porušil pracovní povinnosti závažným způsobem, ale jsou tu tedy i nějaké okolnosti, které zaměstnance omlouvají, takže jde o nižší stupeň porušení pracovní kázně, může dostat jen výpověď. A takhle je to i s porušováním léčebného režimu, ale s tím rozdílem, že okamžité zrušení pracovního poměru se neuplatňuje.

Jen výpověď, a to právě za to nejhorší možné porušení – za porušení zvlášť hrubým způsobem. Za sice závažné, ale přece jenom do určité míry omluvitelné porušení léčebného režimu, výpověď přijít nemůže. Zaměstnavatel ale může zaměstnanci sáhnout na peníze. Se zřetelem na závažnost porušení povinností v režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, jak říká zákoník práce, může zaměstnavatel náhradu mzdy za prvních 14 dnů pracovní neschopnosti zaměstnanci snížit, nebo neposkytnout vůbec. 

Nikdy ale nesmějí přijít oba tresty společně. Buď dojde ke snížení či odebrání náhrady mzdy, nebo padne výpověď. Dvojí trest od zaměstnavatele za porušení léčebného režimu je zakázaný.

Tip: Kdy máte nárok na nemocenskou u DPČ a DPP?

Zaměstnavatel to nesmí s přísností přehánět

Zaměstnavatel musí pečlivě a střízlivě bez přehnaných emocí a přísnosti posoudit každý jednotlivý případ a všechny jeho souvislosti. K platnému rozvázání pracovního poměru tak určitě nebude stačit jen jedna namátková, byť z pohledu zaměstnavatele úspěšná, kontrola zaměstnance. O porušení režimu dočasně práce neschopného zaměstnance zvlášť hrubým způsobem a důvod k výpovědi však naopak půjde, třeba když zaměstnanec zneužije uznání pracovní neschopnosti k tomu, aby vykonával jinou výdělečnou činnost nebo aby se rekreoval na jiném místě, než je jeho místo pobytu po dobu dočasné pracovní neschopnosti. Řekněme, že také asi obstojí výpověď, když zaměstnanec nebude třikrát zastižen zaměstnavatelem při kontrole v době, na kterou nemá stanoveny vycházky ani kontrolu u lékaře.

Zaměstnavatel nemá na výpověď moc času

I tak to bude mít zaměstnavatel složité. Musí jednat velmi rychle. Výpověď musí stihnout doručit zaměstnanci do 1 měsíce, kdy se dozvěděl o důvodu k výpovědi, ale maximálně do roku, kdy se prohřešek stal. Více času, a to 1 měsíc navíc, má, pokud se jednání zaměstnance, kterým porušil léčebný režim, stane předmětem šetření jiného orgánu, typicky nemocenského orgánu čili správy sociálního zabezpečení. Prodloužená lhůta se pak počítá ode dne, kdy se zaměstnavatel dozvěděl o výsledku šetření.

Výpověď podle § 52 písm. h) zákoníku práce však nikdy nesmí dostat těhotná zaměstnankyně, zaměstnankyně čerpající mateřskou dovolenou nebo zaměstnanec či zaměstnankyně, kteří čerpají rodičovskou dovolenou.