Daně: Kdo platí nejvíce na zdravotním pojištění v příkladech

Zdravotní pojištění musí platit všichni občané s trvalým pobytem v Česku, pouze za státní pojištěnce platí zdravotní pojištění stát.

Zaměstnanci odvádí na zdravotním pojištění 4,5 % z hrubé mzdy. OSVČ platí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu. Sazby daně z příjmu fyzických osob jsou 15 % a 23 %. Na sociálním pojištění odvádí zaměstnanci 6,5 %. OSVČ platí na sociálním pojištění 29,2 % z vyměřovacího základu. Za zaměstnance ještě odvádí sociální pojištění i zdravotní pojištění zaměstnavatel.

Podívejme se na čtyři vybrané příklady, kdy zaplatí přímo zaměstnanec, OSVČ nebo jiný daňový poplatník nejvíce právě na zdravotním pojištění.

1. Práce na zkrácený úvazek a výše odvodů
2. Příjmy z pronájmu a další pasivní příjmy
3. Vedlejší výdělečná činnost a výše odvodů
4. Práce na DPP a DPČ do limitu, musíte něco odvádět?

Příklad 1) Práce na zkrácený úvazek

Paní Dana pracuje na zkrácený úvazek s hrubou měsíční mzdou ve výši 13 000 Kč. Práce na zkrácený úvazek pouze 3 hodiny denně ji vyhovuje, neboť její manžel je často pracovně v zahraničí a časově náročnější práci by nemohla zvládat s péči o dvě děti. 

• Na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí paní Dana nic, neboť uplatní slevu na poplatníka v částce 2 320 Kč, stejně jako ostatní zaměstnanci. Vypočtená daň z příjmu je 1 950 Kč (13 000 Kč x 15 %) a je tedy nižší než sleva na poplatníka, a proto je daň z příjmu nulová. 

• Na sociálním pojištění je paní Daně z hrubé mzdy sraženo 845 Kč (13 000 Kč x 6,5 %). 

• Při výpočtu zdravotního pojištění musí být vždy dodržen minimální vyměřovací základ, který je na úrovni minimální mzdy. Zaměstnanci, kteří nejsou současně státními pojištěnci, odvedou na zdravotním pojištění dopočet do minima ve výši 2 052 Kč (15 200 Kč x 13,5 %). Paní Daně je tedy na zdravotním pojištění z hrubé mzdy sraženo 882 Kč (2 052 Kč – (13 000 Kč x 9 %), což je rozdíl mezi minimem a platbou zdravotního pojištění placenou zaměstnavatelem.  

Paní Dana zaplatí tedy nejvíce z důvodu dopočtu do minima na zdravotním pojištění, daň z příjmu fyzických osob vůbec neplatí. 

Příklad 2) Příjmy pouze z pasivního majetku

Paní Markéta má pouze pravidelný měsíční příjem z nájmu ve výši 32 000 Kč, žádné jiné zdanitelné příjmy nemá. Z příjmů z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu se neplatí sociální ani zdravotní pojištění. 

• Při výpočtu základu daně uplatní paní Markéta 30% výdajový paušál. Roční příjem je 384 000 Kč (32 000 Kč x 12), roční výdaje jsou 115 200 Kč (384 000 Kč x 30 %). Roční základ daně je 268 800 Kč (384 000 Kč – 115 200 Kč). Roční daň z příjmu činí 40 320 Kč (268 800 Kč x 15 %), po uplatnění slevy na poplatníka v částce 27 840 Kč je daň z příjmu fyzických osob za rok 2021 ve výši 12 480 Kč (40 320 Kč – 27 840 Kč). 

• Na sociálním pojištění nezaplatí paní Markéta za celý rok 2021 nic. 

• Zdravotní pojištění si po celý rok 2021 musí paní Markéta platit jako osoba bez zdanitelných příjmů v měsíční částce 2 052 Kč (13,5 % z minimální mzdy). Za celý rok 2021 zaplatí na zdravotním pojištění tedy 24 624 Kč. 

Rovněž paní Markéta zaplatí za rok 2021 nejvíce na zdravotním pojištění, důvodem je platba zdravotního pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. 

Příklad 3) Výkon vedlejší výdělečné činnosti

Penzista Jaroslav vykonává po celý rok 2021 samostatnou výdělečnou činnost, která je v jeho případě považována za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti. Roční hrubý zisk (tj. příjem ponížený o výdaje) bude mít 80 000 Kč. 

• I podnikající starobní důchodci mají nárok na roční slevu na poplatníka v částce 27 840 Kč. Sleva na poplatníka je v případě pana Jaroslava vyšší než vypočtená daň z příjmu 12 000 Kč (80 000 Kč x 15 %), proto nezaplatí pan Jaroslav nic na dani z příjmu. 

• Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, když je hrubý zisk do limitu. Pro celý kalendářní rok 2021 je limitem částka 85 058 Kč. Pan Jaroslav má hrubý zisk do limitu, proto sociální pojištění za rok 2021 neplatí. 

• Roční zdravotní pojištění pana Jaroslava činí 5 400 Kč (80 000 Kč x 50 % x 13,5 %). 

Penzista Jaroslav nezaplatí za rok 2021 z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti nic na dani z příjmu ani sociálním pojištění, zdravotní pojištění však platit musí. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti není stanoven žádný limit pro neplacení zdravotního pojištění ani se při výpočtu zdravotního pojištění neuplatňují žádné slevy jako je tomu při výpočtu daně z příjmu. 

Příklad 4) Práce pouze na pracovní dohody do limitu

Paní Kateřina pracuje pouze na dvě dohody o provedení práce  s hrubou měsíční odměnou 10 000 Kč pro dva různé zaměstnavatele. Když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně, potom se z odměny neplatí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. 

• Na dani z příjmu fyzických osob zaplatí paní Kateřina v souhrnu 1 500 Kč. U prvního zaměstnavatele má podepsáno prohlášení k dani a uplatňuje slevu na poplatníka, proto je daň z příjmu nulová. U druhého zaměstnavatele již prohlášení k dani podepsat nemůže, a proto je daň z příjmu 1 500 Kč (10 000 Kč x 15 %). 

• Na sociálním pojištění neplatí paní Kateřina nic, neboť hrubé odměny jsou do limitu.

• Zdravotní pojištění si musí platit jako OBZP v měsíční částce 2 052 Kč, neboť pro účely placení zdravotního pojištění není zaměstnanec, OSVČ ani státní pojištěnec. 

Paní Kateřina sice neplatí zdravotní pojištění přímo z hrubých odměn, ale zdravotní pojištění si musí sama platit jako samoplátce, neboť v registru své zdravotní pojišťovny je vedena jako osoba bez zdanitelných příjmů. Platba měsíčního zdravotního pojištění je přitom její nejvyšší „daňovou položkou“.

Tip: Minimální zálohy pro OSVČ a OBZP v roce 2022