Jaké máme rizikové kategorie práce?

Kategorizace prací je popsána v § 37 zákona o ochraně veřejného zdraví č. 258/2000 Sb. Faktory, které rizikovost ovlivňují, jsou pak stanoveny v příloze č. 1 ve vyhlášce č. 432/2003 Sb. Pojďme se tedy společně podívat na výklad pravidel.

• Jaké faktory ovlivňují rizikovost práce?
• Jak je to s kategorizací prací?
• Kdo v zaměstnání rozděluje kategorizaci prací?

Jaké faktory ovlivňují rizikovost práce?

Mezi faktory patří:

Kromě uvedených v tabulce sem ještě spadají hned tři typy zátěže:

• Fyzická zátěž, kterou můžeme rozdělit na:
  • převážně dynamickou a vykonávanou malými nebo velkými svalovými skupinami,
  • převážně statickou a vykonávanou malými svalovými skupinami
  • spojenou s ruční manipulaci s břemeny.
• Psychická zátěž, do které spadají:
  • práce monotónní,
  • ve vnuceném tempu,
  • v třísměnném nebo nepřetržitém pracovním režimu
  • práce, které se vykonávají pouze prostřednictvím nočních směn.
• Zraková zátěž, do které spadají:
  • sledování obrazovek,
  • neodstranitelné oslňování,
  • nutnost rozeznávání kritických detailů
  • používání zvětšovacích pomůcek.

Jak je to s kategorizací prací?

Na základě vlivů a rizikovosti pro zdraví zaměstnanců rozdělujeme práce hned do 4 kategorií s tím, že první kategorie má samozřejmě nejnižší míru rizika a čtvrtá naopak nejvyšší. Kategorizace pak dále určuje povinnosti zaměstnavatele vůči zaměstnancům, organizační opatření, ale třeba i nutnost používat ochranné pracovní pomůcky nebo provádění periodické prohlídky v zaměstnání v rámci pracovnělékařských služeb.

Čtěte také: Jak vás musí ochránit zaměstnavatel: ochranné pracovní prostředky a nápoje

Pracovní kategorie 1

Jak již bylo zmíněno, sem můžeme zařadit především ty práce, u kterých nebylo zjištěno, že by měly negativní vliv na zdraví zaměstnanců. V praxi pak jde nejčastěji o administrativní práce.

Pracovní kategorie 2

V této kategorii již lze očekávat nepříznivý vliv na zdravotní stav zaměstnanců, ale jen výjimečně a u vnímavých jedinců. U těchto prací pak nejsou nijak překračovány hygienické limity. Ty jsou pak ve zmíněné vyhlášce uvedeny u všech rizikových faktorů zvlášť.

Pracovní kategorie 3

Zde už lze očekávat nepříznivý vliv na zdraví daleko více než v předchozí kategorii. Při těchto pracích jsou překračovány hygienické limity a expozice osob, který vykonávají danou práci, není nijak snížena žádnými technickými opatřeními pod tyto limity.

Při práci, která se řadí do kategorie 3, je navíc nutné používat ochranné pracovní pomůcky a dodržovat ochranná a organizační opatření.

Dále sem spadají i ty práce, při nichž hrozí riziko nemoci z povolání, stává se tak opakovaně, anebo další časté nemoci, které souvisejí s pracovním výkonem.

Čtěte také: Kdy dostanete od zaměstnavatele náhrady, když jste v pracovní neschopnosti?

Pracovní kategorie 4

U těchto prací nelze zcela vyloučit vysoké riziko ohrožení zdraví, a to ani tehdy pokud jsou používány ochranné pracovní prostředky a dodržovány organizační a ochranná opatření.

Kdo v zaměstnání rozděluje kategorizaci prací?

Zařazovat se nemusí pouze kategorie, které spadají do kategorie první. Zařazení do druhé kategorie pak provede zaměstnavatel (pokud zvláštní předpis neurčí jinak), a to nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne zahájení jejich výkonu anebo 10 dnů ode dne vykonatelnosti rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví, což platí i v případě, kdy dojde ke změně podmínek výkonu práce, které se po změně mají řadit do kategorie druhé. V tomto případě však zaměstnavatel musí změny doložit příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví.

Zařazení do třetí nebo čtvrté kategorie pak určuje příslušný orgán ochrany veřejného zdraví, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak.

Čtěte také: Kdy nevzniká nárok na odškodnění za pracovní úraz?