ČNB oznámila růst sazeb: úrokové sazby jsou nejvyšší za posledních 20 let!

Česká národní banka (ČNB) pokračuje ve razantním zvyšování úrokových sazeb a potřetí v řadě citelně zvýšila úrokové sazby.

V listopadu 2021 se Česká národní banka (ČNB) odhodlala k nejvýraznějšímu zvýšení sazeb od roku 1997. ČNB tím bojuje se silnými inflačními tlaky v rámci domácí i zahraniční ekonomiky a nevylučuje další zvyšování sazeb.

• Jak ČNB zvýšila sazby v roce 2022?
• Proč ČNB zvyšuje úrokové sazby?
• Jak se to projeví ve vašich kapsách - hypotéky, spoření či dluhy?
• Jaký vliv mají rostoucí úrokové sazby na kurz koruny či státní dluh?

ČNB zvýšila sazby v únoru 2022 o 0,75 %

Česká národní banka zvýšila s platností od 4. února sazby následovně:

• dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) - 4,50 % p. a., vzrostla o 0,75 procentního bodu (od 23. 12. 2021 do 3. 2. 2022 byla 3,75 % p.a.)
• diskontní sazba - 3,50 % p. a., vzrostla o 0,75 procentního bodu (od 23. 12. 2021 do 3. 2. 2022 byla 2,75 % p.a.)
• lombardní sazba - 5,50 % p. a., vzrostla o 0,75 procentního bodu (od 23. 12. 2021 do 3. 2. 2022 byla 4,75 % p.a.)

Doposud byly sazby ČNB:

• dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) - 3,75 % p. a. (od 4. 11. 2021 do 22. 12. 2021 byla 2,75 % p.a.)
• diskontní sazba - 2,75 % p. a. (od 4. 11. 2021 do 22. 12. 2021 byla 1,75 % p.a.)
• lombardní sazba - 4,75 % p. a. (od 4. 11. 2021 do 22. 12. 2021 byla 3,75 % p.a.)

Proč ČNB zvyšuje úrokové sazby?

Česká národní banka se snaží zkrotit inflační tlaky a dostat se blíže k 2% inflačnímu cíli.

Lednovou inflaci již nesnižuje odpuštěná DPH na energie, tudíž se projevuje nedávný prudký nárůst jejich velkoobchodních cen.

Jádrová inflace (inflace očištěná o sezónní vlivy) pravděpodobně bude i nadále zrychlovat, protože dochází k ceně růstu potravin.

Inflace se může v meziročním vyjádření zastavit na 9 %, někteří ekonomové odhadují až 10% inflaci. Ministerstvo financí počítá se zvýšením průměrné míry inflace na 8,5 %.  ČNB v listopadu počítala s průměrnou inflací 5,6 % pro rok 2022.

Od druhého kvartálu by měla inflace zpomalovat, k čemuž přispějí i vyšší úrokové sazby a posilující koruna, Evropská centrální banka (ECB) totiž kvůli zadluženým státům (Itálie, Řecko) drží úrokové sazby nulové.

Růst úrokových sazeb = růst úroků hypoték i spořitelních účtů

Růst úrokových sazeb se již plně projevuje v růstu cen hypoték a další růst úrokových sazeb u hypotečních úvěrů se dá očekávat.

Realitní trh se tím trochu ochladí, ale i tak je na trhu nedostatek realit a poptávka převyšuje nabídku. Vlastní bydlení kvůli rostoucím úrokovým sazbám, zvyšování cen stavebních materiálů a nedostatku zahraničních pracovníků bude ještě více nedostupné. Sazby u hypoték tedy mohou překročit 5 %.

Spořicí účty tradičně odráží růst úrokových sazeb se zpožděním, ale již nyní jsou na trhu spořicí účty se sazbou nad 3 %.

Vysoká míra inflace znehodnotí úspory na tradičních spořicích finančních nástrojích (stavební spoření) i peníze v hotovosti a na běžných účtech.

Kurz koruny se dostane pod 24 Kč za euro

Rostoucí úrokové sazby se projevují i v růstu kurzu koruny, který bude atakovat hranici 24 Kč za euro a i k dalším měnám česká koruna výrazně posiluje.

Je to způsobeno tím, že investoři nakupují koruny, protože chtějí investovat v ČR a přesunují se na trh s vyšší úrokovou sazbou (tedy do ČR).

Dopady rostoucích úroků: levnější import a dražší státní dluh

Financování státního dluhu se prodraží, protože sazby ČNB mají přímý dopad na zaplacené úroky ze státní kasy.

Dovoz zboží do ČR se díky posilující koruně zlevní, naopak vývoz českých produktů bude těžší, protože se české výrobky mohou prodražit (kvůli růstu mezd, energií, úroků a kurzu koruny).