I v roce 2022 budou sazby zdravotního pojištění stejné, jako v roce 2021. Zaměstnanci budou na zdravotním pojištění odvádět 4,5 % z hrubé mzdy a dalších 9 % na zdravotním pojištění budou platit zaměstnavatelé. OSVČ za celý rok 2022 zaplatí na zdravotním pojištění 13,5 % z vyměřovacího základu, přičemž při výkonu hlavní samostatné výdělečné činnosti bude muset být zdravotní pojištění zaplaceno vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
- OSVČ s nízkým hrubým ziskem
- Osoby bez zdanitelných příjmů
- Zaměstnanci s hrubou mzdou nižší než 16 200 Kč
Příklad 1) OSVČ s nízkým hrubým ziskem
Osoby samostatně výdělečně činné vykonávající hlavní činnost musí platit vždy měsíční zálohy na zdravotním pojištění. Měsíční částka odpovídá dosaženému zisku, vždy však musí být placena alespoň minimální měsíční záloha. V roce 2021 činí měsíční minimální záloha 2 393 Kč, v roce 2022 to bude 2 627 Kč. Zaplacené zálohy během roku se následně odečtou od ročního zdravotního pojištění.
Pan Pavel vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost. Hrubý zisk za rok 2021 bude mít 400 000 Kč. Stejný hrubý zisk bude mít i za rok 2022. Minimální roční vyměřovací základ činí 212 646 Kč, za rok 2022 to bude 233 466 Kč. Skutečný vyměřovací základ v částce 200 000 Kč (tj. 50 % z 400 000 Kč) je nižší než minimální vyměřovací základ, proto se zdravotní pojištění bude v obou letech počítat z minimálního ročního vyměřovací základu.
Za rok 2021 zaplatí pan Pavel na zdravotním pojištění 28 708 Kč (212 646 Kč x 13,5 %) a za rok 2022 potom 31 518 Kč (233 466 Kč x 13,5 %). Roční zdravotní pojištění bude v plném rozsahu uhrazeno měsíčními zálohami. Na zdravotním pojištění zaplatí pan Pavel meziročně více o 2 810 Kč (31 518 Kč – 28 708 Kč).
Čtěte také: Jaké budou platit OSVČ minimální zálohy v roce 2022?
Příklad 2) Osoby bez zdanitelných příjmů
Každý občan s trvalým pobytem v ČR je u zdravotní pojišťovny veden v jedné ze čtyř kategorií (zaměstnanec, OSVČ, státní pojištěnec nebo OBZP). Kdo není pro účely placení zdravotního pojištění zaměstnancem, OSVČ nebo státním pojištěncem, ten je osobou bez zdanitelných příjmů. Všechny OBZP přitom měsíčně platí na zdravotním pojištění 13,5 % z minimální mzdy.
Paní Simona má pravidelné příjmy z kapitálového majetku a z nájmu, přičemž nesplňuje z žádnou zákonných podmínek, aby za ni platil zdravotní pojištění stát. Paní Simona je tedy v registru pojištěnců u své zdravotní pojišťovny vedena jako OBZP. Paní Simona musí tedy vždy do 8. dne následujícího měsíce zaplatit zdravotní pojištění, v roce 2021 ve výši 2 052 Kč (15 200 Kč x 13,5 %) a v roce 2022 v částce 2 187 Kč (16 200 Kč x 13,5 %). Z důvodu zvýšení minimální mzdy o tisícikorunu bude tedy paní Simona platit měsíčně na zdravotním pojištění o 135 Kč více.
Příklad 3) Zaměstnanci s hrubou mzdou nižší než 16 200 Kč
Zdravotní pojišťovny musí za každého zaměstnance, který není současně státním pojištěncem, obdržet na účet alespoň 13,5 % z minimální mzdy, přičemž zaměstnavatelé odvádí vždy 9 % a dopočet do minima jde na vrub zaměstnance. V praxi pracují za mzdu nižší než minimální mzda někteří zaměstnanci s částečným pracovním úvazkem.
Paní Gabriela má hrubou mzdu 14 500 Kč a pracuje na zkrácený úvazek. Paní Gabriela může mít hrubou měsíční mzdu nižší než minimální mzdu, neboť legislativou je měsíční minimální mzda stanovena pro práci na plný úvazek. Paní Gabriela není současně státním pojištěncem (např. studentkou nebo penzistkou). V roce 2021 je paní Gabriele sraženo z hrubé mzdy na zdravotním pojištění 747 Kč (2 052 Kč – (14 500 Kč x 9 %). V roce 2022 bude paní Gabriele při stejné hrubé mzdě sraženo na zdravotním pojištění 882 Kč (2 187 Kč – (14 500 Kč x 9 %).
Čtěte také: Jaký vliv má zkrácený úvazek na důchod?