Jak se počítá nemocenské a komu se zvýší od 1. ledna 2023?

V prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti pro nemoc nebo úraz nebo nařízenou karanténu vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům náhradu mzdy či platu. Až od 15. dne poskytuje stát nemocenskou sociální dávku – nemocenské. Výplatu nemocenského zajišťuje pro své zaměstnance zaměstnavatel.

• Jaké příjmy jsou relevantní pro výpočet nemocenského?
• Valorizace nemocenského – počítá se více z předchozího výdělku
• Vyšší nemocenské pro dobrovolné hasiče a další

Počítají se příjmy až za dvanáct měsíců zpátky

Nemocenské se počítá, pokud to lze, z hrubého příjmu zúčtovaného zaměstnavatelem zaměstnanci za posledních 12 měsíců. V potaz se bere 12 měsíců před kalendářním měsícem, ve kterém vznikla pracovní neschopnost. Pokud zaměstnanec odpracoval méně než 12 měsíců, počítá se jako s rozhodným obdobím jen s těmi měsíci, které byly odpracovány před měsícem, v němž vznikla pracovní neschopnost. 

Takto se zjistí denní vyměřovací základ, z něhož se počítá nemocenské, čili výše příjmu připadající na jeden kalendářní den. Pokud zaměstnanec začal marodit hned na začátku zaměstnání, ještě v měsíci, v němž nastoupil do práce, počítá se s pravděpodobným výdělkem. Ten se podle zákona o nemocenském pojištění použije tak, že se za denní vyměřovací základ považuje jedna třicetina započitatelného příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl v daném kalendářním měsíci. 

Valorizace spočívá v tom, že se zohledňuje více z výdělku

Od 1. ledna 2023 nedojde ke zvýšení sazeb pro výpočet nemocenských dávek, ale zvýší se částka výdělku, která se bere (zohledňuje, započítává) pro výpočet nemocenského. V tom spočívá princip každoroční valorizace. Nemocenské se totiž nestanovuje z plného výdělku. Počítá se jen něco. Výdělek se rozděluje na 4 intervaly, přičemž čímž vyšší výdělkové pásmo, tím se z něj bere méně, nebo dokonce nic. 

Čím vyšší výdělek, tím méně se z něj započítává, čili Jak probíhá redukce

Průměrný denní výdělek se zmenšuje prostřednictvím tzv. redukčních hranic. 

1. redukční hranice letos v r. 2022 činí 1298 Kč, nově od 1. 1. 2023 to bude 1345 Kč,
2. redukční hranice v r. 2022 je představována částkou 1946 Kč, nově pro rok 2023 to bude 2017 Kč,
3. redukční hranice činí v r. 2022 3892 Kč, nově půjde o 4033 Kč.

V každém pásmu mezi jednotlivými redukčními hranicemi se tak bude započítávat více peněz.

Redukce hrubého denního příjmu jako tzv. denního vyměřovacího základu se provádí tak, že se započte

• do 1. redukční hranice 90 % denního vyměřovacího základu,
• z části denního vyměřovacího základu mezi 1. a 2. redukční hranicí se započte 60 %,
• z části mezi 2. a 3. redukční hranicí se započte 30 %.

K části nad 3. redukční hranici se už nepřihlíží, jako by si zaměstnanec už více nevydělal. 

S narůstající délkou pracovní neschopnosti se zvyšují i denní sazby nemocenského

• Výše nemocenského pak činí 60 % denního vyměřovacího základu (čili hrubého denního příjmu) od 15. kalendářního dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, a to až do 30. dne. 
• Od 31. do 60. kalendářního dne pracovní neschopnosti nebo karantény je dávka vyšší a je představována 66 % denního vyměřovacího základu. 
• Od 61. dne nemocenská dávka činí 72 % hrubého denního příjmu.

Valorizace dávek je a bude automatická

Výše dávek se od 1. ledna 2023 upraví automaticky. O navýšení nemocenského není třeba žádat. Nárok na zvýšení nemocenského budou mít všichni, ať už pobírají nemocenské ještě z r. 2022, nebo jim nárok na nemocenské vznikne až v r. 2023, bez ohledu na to, zda pracovní neschopnost začne už v r. 2022, nebo až v novém r. 2023. Valorizace bude provedena všem.

Raději však připomeňme, že ne všichni zaměstnanci jsou nemocensky pojištěni, například:

• těm, kdo pracují na dohodu o provedení práce, se na jedné straně strhává z výdělku pojistné (a ne jen daně) a na druhé straně mají nárok na nemocenské, až jestliže si vydělají více než 10 000 Kč měsíčně čili od 10 001 Kč za měsíc
• zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na dohodu o pracovní činnosti jsou nemocensky pojištěni od měsíčního příjmu 3500 Kč

Vyšší nemocenské od počátku pro dobrovolné záchranáře a jejich pomocníky

Pokud se nemocný prokazatelně podílel v obecném zájmu na hašení požáru, na provádění záchranných nebo likvidačních prací anebo na plnění úkolů ochrany obyvatelstva jako člen jednotky sboru dobrovolných hasičů obce povolané operačním a informačním střediskem integrovaného záchranného systému a při tom si poškodil zdraví, má nárok na vyšší nemocenské. To pak činí hned od začátku čili od 15. dne pracovní neschopnosti celých 100 % denního vyměřovacího základu.

Hrubý denní příjem se tedy sice ani v tomto případě nepočítá celý, i on je redukovaný, zaměstnanec tak nezíská plnou náhradu příjmu na nemocenských dávkách, ale jeho nemocenské je vyšší než u „obyčejných marodů“. Nemocenské se rovná plné výši redukovaného denního příjmu, a ne jen jeho 60, 66 nebo 72 procentům. Kdo chce získat takové nemocenské, musí příslušné okresní (v Praze Pražské, v Brně Městské) správě sociálního pojištění předložit potvrzení operačního a informačního střediska integrovaného záchranného systému o tom, že je členem jednotky sboru dobrovolných hasičů obce nebo členem ostatní složky integrovaného záchranného systému a že k dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v souvislosti s uvedenými skutečnostmi.

Nemocenské se poskytuje za kalendářní dny, tedy nejen za dny pracovní, jako je tomu u náhrady mzdy.