Mají starobní důchodci nárok na odstupné?

O nároku na odstupné hovoří § 67 zákoníku práce č. 2006/262 Sb. Pojďme se tedy společně podívat, kdy na něj vzniká nárok, kolik činí, ale i na to, zdali náleží i při práci na pracovní dohody anebo pokud je zaměstnanec starobní důchodce.

• Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné?
• Rozvázání pracovního poměru dohodou a odstupné
• Mají na odstupné nárok i zaměstnanci ve starobním důchodu?
• Odstupné při práci na pracovní dohody
• Jak vysoké je odstupné?
• Důchodce a nárok na zvýšené odstupné

Kdy má zaměstnanec nárok na odstupné?

Odstupné má dostat ten zaměstnanec, jehož pracovní poměr skončil výpovědí ze strany zaměstnavatele,jestliže se:

• ruší zaměstnavatel anebo jeho část,
• zaměstnavatel anebo jeho část přemisťuje,
• zaměstnanec se stane nadbytečným.

Dále také zaměstnanci vzniká nárok na odstupné z důvodu zdravotních překážek způsobených výkonem práce.

Čtěte také: Kdy může být zaměstnanec propuštěn pro nadbytečnost?

Rozvázání pracovního poměru dohodou a odstupné

Na odstupné vzniká nárok i těm zaměstnancům, kteří se zaměstnavatelem ukončili pracovně právní vztah dohodou o rozvázání pracovního poměru, ale to pouze za předpokladu, že je důvod ukončení zaměstnání uveden v dohodě. V jiném případě není odstupné vymahatelné.

Mají na odstupné nárok i zaměstnanci ve starobním důchodu?

Ano, mají. Neexistuje žádný důvod v souladu s platnou legislativou, kvůli kterému by osoby ve starobním anebo třeba i invalidním důchodu neměly dostat odstupné, jestliže na něj vznikl nárok. Takové pravidlo by navíc bylo diskriminační.

Čtěte také: Na co by si měl dát zaměstnanec pozor, když dostane výpověď?

Odstupné při práci na pracovní dohody

Ať už na dohodu o provedení práce anebo o pracovní činnosti pracuje penzista anebo osoba, která se ještě ve starobním důchodu nenachází, nárok na zákonné odstupné při výpovědi ze zaměstnání z uvedených důvodů zde nevzniká. Na pracovní dohody se totiž nevztahuje taková ochrana zaměstnance, jako je tomu u práce na klasickou pracovní smlouvu. Další, na co zde brigádníci ze zákona např. nemají nárok, je dovolená anebo dvouměsíční výpovědní lhůta.

Čtěte také: Pracující starobní důchodci a zákoník práce: Na co mají nárok?

Jak vysoké je odstupné?

Výše odstupného je závislá na tom, jak dlouho u zaměstnavatele trval pracovní poměr. Zaměstnanci, kteří u něj strávili méně než 1 rok, dostanou jednonásobek průměrného měsíčního výdělku a osoby, které u něj pracovaly přes 1 rok obdrží odstupné ve výši dvojnásobku průměrného měsíčního výdělku.

Ti, kteří u zaměstnavatele pracovali minimálně 2 roky, pak dostanou trojnásobek. Důležité je navíc zmínit, že toto je nejnižší stanovená výše zákonného odstupného. Zaměstnavatel ji samozřejmě může zvýšit v kolektivní smlouvě.

Osoby, u kterých musel být pracovní poměr ukončen na základě pracovního úrazu anebo nemoci z povolání, mají nárok až na dvanáctinásobek.

Důchodce a nárok na zvýšené odstupné

V řadě kolektivních smluv se nachází ustanovení, že pokud v době, kdy je pracovní poměr ukončen z organizačních důvodů, má již zaměstnanec nárok na starobní důchod, nedostane zvýšené odstupné náležející například za počet odpracovaných let. Dle právníků ze společnosti Grand Thornton došlo ze strany nejvyššího soudu ke zpochybení tohoto pravidla.

„Stanovení určitých podmínek pro získání zvýšeného odstupného podle věku zaměstnance je celkem běžnou součástí kolektivních smluv. Navíc je to něco, na čem se dobrovolně dohodli zástupci zaměstnanců se zaměstnavatelem. Soud zde ale dospěl k závěru, že se jedná o rozlišování mezi zaměstnanci, které je založeno na věku a je tudíž diskriminační. A zaměstnavatelé by si na to měli dávat opravdu velký pozor,“ říká Veronika Odrobinová z poradenské skupiny Grant Thornton.

Čtěte také: Kdy musí zaměstnanec vrátit odstupné?