Jaký je rozdíl mezi kratší a zkrácenou pracovní dobou?

Nejčastější a nejobvyklejší délka pracovní doby za týden je 40 hodin čili 5 pracovních dnů po 8 pracovních hodinách. Zákoník práce ji nazývá stanovenou týdenní pracovní dobou.

• Komu přímo zákon zkracuje pracovní dobu
• Pracovní dobu můte zkrátit i firma, ale nesmí přitom snižovat mzdy
• Kratší pracovní doba
• Úprava pracovní doby rodičům malých dětí a pro lidi, kteří pečují o postižené příslušníky rodiny
• Komu musí zaměstnavatel vyhovět s kraší pracovní dobou?
• Výmluvy firem na vážné provozní důvody
• Rozdíl ve výdělku

Komu přímo zákon zkracuje pracovní dobu

Stanovenou pracovní dobou je však i zkrácená pracovní doba pro některá hospodářská odvětví resp. druhy či režimy práce. Zákoník práce předepisuje zkrácenou týdenní pracovní dobu

• na 37,5 hodiny týdně pro zaměstnance pracující v podzemí při těžbě uhlí, rud a nerudných surovin, v důlní výstavbě a na báňských pracovištích geologického průzkumu nebo ve vícesměnném či nepřetržitém pracovním režimu,
• na 38,75 hodiny týdně pro zaměstnance s dvousměnným pracovním režimem.

Pracovní dobu můte zkrátit i firma, ale nesmí přitom snižovat mzdy

Zkrácenou pracovní dobu však nemusí zajišťovat jenom zákoník práce, může být také dohodnuta nebo určena jako benefit. Mohou ji dohodnout odbory a zaměstnavatel (firma) v kolektivní smlouvě. Nebo o ní také může zaměstnavatel rozhodnout sám. Takovou zkrácenou pracovní dobu pak mají všichni zaměstnanci firmy nebo určitého hospodářského odvětví, pro které je dohodnuta nebo stanovena.

Zkrácení pracovní doby však nesmějí provádět zaměstnavatelé státní a veřejné správy. Zákoník práce zakazuje, aby při zkrácení mzdy došlo ke snížení výše mezd zaměstnanců. Mzdy musejí zůstat na stejné úrovni.

Kratší pracovní doba

Vedle toho si může každý jednotlivý zaměstnanec sám za sebe a pro sebe se zaměstnavatelem dohodnout kratší úvazek, pak jde o kratší pracovní dobu. Kratší pracovní dobu si může dohodnout zaměstnanec tam, kde se uplatňuje základní pracovní doba 40 hodin, ale i tam, kde už je zkrácená pracovní doba. Samozřejmě ne každému musí zaměstnavatel vyhovět. Někteří zaměstnanci však na tom jsou lépe, protože na ně bere sociální ohledy zákoník práce.

Úprava pracovní doby rodičům malých dětí a pro lidi, kteří pečují o postižené příslušníky rodiny

Zákoník práce říká, že zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců do směn též k potřebám zaměstnankyň a zaměstnanců pečujících o děti. Někdy stačí třeba jen posunutí příchodu do práce nebo odchodu ze zaměstnání s ohledem na provozní dobu mateřské školky či družiny, nebo jízdní řády veřejné dopravy. Někdy tohle ale nepomůže a zaměstnanec, aby stíhal práci i péči o rodinu, potřebuje kratší pracovní dobu.

Čtěte také: Omyly při práci na zkrácený úvazek

Komu musí zaměstnavatel vyhovět s kraší pracovní dobou?

Zákoník říká, že zaměstnavatel musí vyhovět

• tomu, kdo pečuje o dítě mladší 15 let,
• těhotné zaměstnankyni,
• tomu, kdo prokáže, že převážně sám dlouhodobě pečuje o osobu, která se považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo stupni IV (úplná závislost).

Čtěte také: Co je dobré vědět o zkráceném úvazku v 10 bodech?

Výmluvy firem na vážné provozní důvody

Jenže to má praktický háček. Žádosti o kratší pracovní dobu nebo jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. A pod vážné provozní důvody toho může zaměstnavatel ze svých organizačních problémů vměstnat hodně.

Pokud zaměstnavatel rovnou sám nenabízí kratší pracovní úvazek, tak se mu většinou žádosti o kratší pracovní dobu nechce zrovna moc vyhovět, protože mu to právě přináší organizační a provozní obtíže, a tak hledá různé výmluvy.

To, že úpravě nebo kratší pracovní době brání vážné provozní důvody však musí zaměstnavatel prokázat. V krajním případě totiž může dojít i k soudnímu sporu. Soudy určily, že je pak třeba zhodnotit počet zaměstnanců působících u zaměstnavatele a možnosti jejich vzájemného zastupování. Je jasné, že čím více má firma zaměstnanců, tím spíše může vyhovět. Roli hrají i peníze. Čím více má zaměstnavatel peněz a čím vyplácí vyšší objem mezd, tím spíše si poradí s náhradou chybějícího úvazku - je pro něj snazší proplácet přesčasy jiným zaměstnancům apod.

Soudy jsou na firmy čím dál tím přísnější a dospěly k tomu, že řešením, které musí zaměstnavatel provést, může být také přijetí dalšího zaměstnance na snížený pracovní úvazek nebo dohodu o pracovní činnosti právě v rozsahu, v němž potřebuje určitý zaměstnanec zkrátit pracovní dobu.

Čtěte také: Dohoda o pracovní činnosti založí pracovní vztah maximálně na poloviční pracovní úvazek

Rozdíl ve výdělku

Už víme, že při zavedení zkrácené pracovní doby nesmí zaměstnancům klesnout mzda. Naproti tomu při přechodu na kratší pracovní dobu, kterou si individuálně ujednal, bude dostávat zaměstnanec nižší mzdu úměrně právě zkrácené pracovní době. Pokud pracoval na 40 hodin týdně, ale dohodne si 20 hodin týdně, bude mít nárok na poloviční mzdu.