Co přinesl rok 2021 pro naše peněženky?

Rok 2021 byl, co se týče ekonomiky, poměrně drastický. Výrazně stouply ceny energií, hypotéky se staly ještě nedostupnějšími, zvýšila se inflace, ale na druhou stranu vzrostly i úrokové sazby na spořících účtech anebo došlo ke zvýšení daňových slev. Pojďme se proto společně podívat na nejzásadnější změny, které nás provázely loňským rokem a budou i letos.

• Dvojité zvýšení slevy na poplatníka
• Zrušení stropu u daňového bonusu a růst slevy na dítě
• Růst inflace, ale i úrokových sazeb
• Úrokové sazby rostly i u hypoték
• Rekordní rok pro fondy

Dvojité zvýšení slevy na poplatníka

Od ledna loňského roku vzrostla základní daňová sleva na poplatníka z roční částky 24 840 Kč na 27 840 Kč. Došlo tedy k navýšení o 3 000 Kč ročně a o 250 Kč měsíčně. Nešlo však o jediné zvýšení, které daňové poplatníky potkalo. I od 1. ledna 2022 totiž dochází k opětovnému navýšení základní daňové slevy, a to rovnou na 30 840 Kč ročně, čili 2 320 Kč na 2 570 Kč měsíčně.

Zaměstnanci pocítí růst prvně v lednové výplatě, která chodí na účet v únoru. OSVČ až v daňovém přiznání za rok 2022, čili v roce 2023.

Čtěte také: Kdy a jak využijete základní slevu na poplatníka?

Zrušení stropu u daňového bonusu a růst slevy na dítě

Daňový bonus vzniká, pokud je daňové zvýhodnění anebo také sleva na dítě vyšší než vypočtená daň z příjmu. Peněžitý rozdíl je zaměstnancům vyplácen v čisté mzdě. OSVČ bonus čerpají po podání daňového přiznání.

Do konce roku 2020 bylo běžné, že nejvyšší částka, kterou šlo v rámci daňového bonusu vyčerpat, činila 60 300 Kč. Od roku 2021 však došlo ke zrušení stropu a ke konci roku navíc došlo i ke zvýšení daňového zvýhodnění na druhé, třetí a každé další dítě, a to takto:

• Sleva na druhé dítě se zvýšila z 19 404 Kč na 22 320 Kč,
• sleva na třetí a každé další dítě se zvýšila z 24 204 Kč na 27 840 Kč.

Společně s tím pak samozřejmě došlo i k růsty slevy na dítě, které je držitelem průkazu ZTP/P, viz níže.

Čtěte také: Letos zaplatíte díky dětem nižší daně

Růst inflace, ale i úrokových sazeb

Důsledkem šokového zastavení ekonomiky, způsobeného tvrdými lockdowny z loňského roku, a poměrně rychlým restartem v roce letošním, je vysoká inflace, tedy růst cen zboží a služeb. V tuzemsku byla ke konci roku 2021 na hodnotě 6 %, tedy na hodnotě, kde byla naposledy v roce 2008. Inflace nezasahuje pouze peněženky spotřebitelů, ale také jejich úspory.

Tím nejpovolanějším orgánem, který má krocení inflace přímo daný zákonem, je Česká národní banka. Ta podle očekávání v loňském roce vytáhla z rukávu nejúčinnější zbraň na boj s inflací, tedy úrokové sazby. Jejich zvyšování vede ke zpomalení či ochlazení ekonomiky, a tedy i k poklesu poptávky a tím pádem k poklesu růstu cen. Co bylo pro mnohé překvapením, byla rychlost a objem v jakém ke zvedání došlo. Zatímco na začátku roku byla sazba 0,25 %, na konci roku to je 3,75 %.

Čtěte také: Ceny rostou: co zdražuje nejvíce?

Úrokové sazby rostly i u hypoték

Růst hladiny základní úrokové sazby k současným téměř 4 % nemohl zůstat bez dopadu na sazby hypotečních úvěrů. „Rok 2021 byl přitom ve znamení obrovského vzedmutí hypotečního trhu. Za letošní rok je celkový objem poskytnutých úvěrů na bydlení odhadován na rekordních 420 miliard korun. Tento trend se zcela jistě v příštím roce zpomalí,“ uvedl Jan Macek ze Fincentrum & Swiss Life Select.

Lákavé sazby hypoték pod 2 % jsou minulostí, realitou jsou nyní sazby mezi 4 a 5 % s výhledem na další zdražování. Pokud si k tomu přidáme znovu zavedená úvěrová pravidla, lze tušit, jak rychle či naopak pomalu bude hypoteční trh růst v roce příštím.

Rekordní rok pro fondy

Tou světlejší stranou mince vysokých úrokových sazeb je dopad na nástroje peněžního trhu. Pro domácnosti to jsou především sazby spořicích účtů a terminovaných vkladů. Bohužel ani po odlepení od často nulové hranice nedosáhly sazby těchto nástrojů na úroveň inflace a ani nadále tak nedokážou uchránit vložené peníze před ztrátou jejich reálné hodnoty. A to ani zdaleka.

„Naštěstí jsou české domácnosti stále vstřícnější k nástrojům investičním. Podobně jako pro hypotéky, i pro investiční fondy byl letošní rok rekordní. Lze očekávat, že objem majetku českých domácností a firem v investičních fondech bude na konci roku na hodnotě přibližně 700 miliard korun. Dalších více než 250 miliard korun pak za letošní rok vykážou fondy kvalifikovaných investorů,“ komentuje Jan Macek.

Čtěte také: Srovnání spořicích účtů: jak se projevilo zvýšení úrokových sazeb ČNB?