Zaměstnanec, který si v důsledku skončení zaměstnání nestihl vyčerpat dovolenou, na kterou mu vzniklo právo, má nárok na její proplacení. Dostane tak peníze – náhradu mzdy za dovolenou, i když mu už nebude poskytnuto volno. Je to jediný případ, kdy může být zaměstnancům nevyčerpaná dovolená tzv. proplacena. Jinak, když si zaměstnanec nestihne dovolenou vyčerpat v roce, za který dovolená náleží a v němž má být také vyčerpána, tak se mu převádí k čerpání do dalšího roku nebo i na pozdější léta. Nevyčerpaná dovolená se však právě kromě případu ukončení pracovního poměru nesmí proplácet bez současného čerpání placeného volna.
V článku se dozvíte:
- Převod nevyčerpané dovolené od jednoho zaměstnavatele k čerpání u nového zaměstnavatele
- Zaměstnancova žádost a dohoda obou zaměstnavatelů
- Jen v průběhu kalendářního roku, ne na přelomu starého a nového roku
- Co se od r. 2021 zjednodušilo
Převod nevyčerpané dovolené od jednoho zaměstnavatele k čerpání u nového zaměstnavatele
Může se ale stát, že zaměstnanec třeba na jaře mění zaměstnání, přechází z jedné firmy do druhé. A u té dosavadní má nárok na delší dovolenou, kterou by si rád vyčerpal třeba v létě. Jenže u nové firmy už mu nárok na dostatečně dlouhou dovolenou nevznikne. Ale zaměstnanec nechce peníze, nechce proplacení dovolené od dosavadní firmy a pak v létě místo rekreace pracovat pro novou firmu nebo čerpat jen krátkou dovolenou. Takovou situaci pak lze řešit převodem dovolené mezi dvěma zaměstnavateli.
Zákoník práce umožňuje, aby si i v případě skončení jednoho pracovního poměru mohl zaměstnanec dovolenou nebo její část část vyčerpat v novém zaměstnání. K tomu je ale pochopitelně potřeba součinnosti všech zúčastněných stran – zaměstnance, původního zaměstnavatele a nového zaměstnavatele.
TIP: Kalkulačka nároku na dovolenou
Zaměstnancova žádost a dohoda obou zaměstnavatelů
Změní-li zaměstnanec v průběhu téhož kalendářního roku zaměstnání, může mu nový zaměstnavatel poskytnout dovolenou nebo část dovolené, na kterou mu vzniklo právo u dosavadního zaměstnavatele. Musí přitom být splněny tyto podmínky, které předepisuje zákoník práce:
- zaměstnanec o takový převod dovolené požádá nejpozději před skončením pracovního poměru u dosavadního zaměstnavatele a
- oba zúčastnění zaměstnavatelé dohodnou na výši úhrady náhrady mzdy nebo platu za dovolenou (její část), na niž zaměstnanci u zaměstnavatele poskytujícího dovolenou (její část) právo nevzniklo.
Termín čerpání dovolené pak už určuje samozřejmě nový zaměstnavatel nebo se s ním musí zaměstnanec dohodnout.
Čtěte také: Na co nezapomenout při nástupu do nového zaměstnání?
Jen v průběhu kalendářního roku, ne na přelomu starého a nového roku
Takto převedena ale může být jenom dovolená, pokud ke změně zaměstnání dochází v průběhu kalendářního roku, nikoliv na konci jednoho a na počátku následujícího kalendářního roku. Takže lze vyřešit situaci, když zaměstnanec končí třeba v květnu u dosavadní firmy a v červnu nastupuje k nové firmě a třeba hned v červenci chce čerpat delší dovolenou. Pokud však končí dosavadní pracovní poměr 31. prosince a nový začíná od 1. ledna nebo první pracovní den následujícího kalendářního roku, tak dohodu o převodu dovolené uzavřít nejde.
Co se od r. 2021 zjednodušilo
Novela zákoníku práce v roce 2020 s účinností od 1. ledna 2021 ulehčila převody dovolené, ale na tento problém se nějak zapomnělo.Zaměstnanec, který změnil s novým kalendářním rokem zaměstnání, tak musí v novém zaměstnání vystačit s dovolenou, na kterou mu vznikne nárok právě jen až v tomto novém roce. Případně mu může zaměstnavatel umožnit vyčerpat i více dovolené, na kterou mu zatím nevznikl nárok, jestliže se dá předpokládat, že podmínky pro vznik nároku splní zaměstnanec do konce kalendářního roku. Ale více než je dovolená za kalendářní rok čerpat nelze. Kdyby přece jenom zaměstnanec neodpracoval potřebnou dobu, tak mu zaměstnavatel strhne přeplatek náhrady mzdy za dovolenou ze mzdy.
Ulehčení převodů dovolené mezi dvěma zaměstnáními spočívá v tom, že pracovní poměry na sebe nemusí bezprostředně navazovat, jak to dříve zákoník práce vyžadoval. Mezi starým a novým pracovním poměrem dříve nesměla být žádná doba, po kterou by některý z těchto pracovních poměrů netrval.
Výjimka byla možná pouze v případě, kdy mezi skončením jednoho pracovního poměru a vznikem druhého pracovního poměru byly dny nepřetržitého odpočinku v týdnu (zpravidla sobota a neděle) nebo státní svátek. Stačil ale jeden jediný běžný pracovní den navíc a dohoda o převodu dovolené nebyla možná, protože pracovní poměry na sebe bezprostředně nenavazovaly. Ovšem podmínka, že musí jít o změnu zaměstnání v průběhu kalendářního roku, pro dohody o převodu dovolené zůstala.
Čtěte také: 5 otázek ohledně čerpání dovolené