Doba pojištění a důchod v 7 příkladech

Při splnění zákonných podmínek závisí měsíční částka starobního důchodu na výši osobního vyměřovacího základu (průměrné hrubé měsíční mzdě za odpracované roky v současné hodnotě) a právě získané době pojištění.

1. Nedostatečná doba pojištění
2. Dvě zaměstnání
3. Doba pojištění se hodnotí v celých letech
4. Hodnotí se i náhradní doby pojištění
5. Dobrovolné důchodové pojištění
6. Dlouhodobá nezaměstnanost je problém
7. Každý rok pojištění hraje roli

Příklad 1: Nedostatečná doba pojištění

Paní Marie dosáhne v únoru 2024 řádného důchodového věku. Státní důchod paní Marii nebude přiznán, neboť získala dobu pojištění pouze v rozsahu 33 let.

• Pro přiznání starobního důchodu v roce 2024 je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let.

V případě předčasného důchodu bude od října 2024 nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 40 let.

Příklad 2: Dvě zaměstnání

Paní Veronika pracuje současně pro dva zaměstnavatele na zkrácený úvazek a z obou mezd je jí sráženo sociální pojištění. Do doby pojištění se však paní Veronice pro důchodové účely hodnotí každý odpracovaný měsíc pro dva zaměstnavatele současně jako jeden měsíc.

• Žádný měsíc se nemůže hodnotit při výpočtu státního důchodu jako dva měsíce. Z důvodu práce pro dva zaměstnavatele však bude mít paní Veronika vyšší osobní vyměřovací základ, než kdyby pracovala pouze pro jednoho z těchto dvou zaměstnavatelů.

Tip: Kdy se nezvýší penze při práci v důchodu?

Příklad 3: Doba pojištění se hodnotí v celých letech

Pan Jaroslav získal dobu pojištění v rozsahu 16 270 dní. Při výpočtu starobního důchodu se bude tedy panu Jaroslavovi hodnotit 44 let.

• Doba pojištění ovlivňující výši státního důchodu se započítává v celých ukončených letech. Získané dny pojištění se tedy převedou na celé ukončené roky.

Příklad 4: Hodnotí se i náhradní doby pojištění

Paní Hana odpracovala celkem 31 let. Při výpočtu starobního důchodu se však paní Haně bude počítat 43 let pojištění.

• Do doby pojištění se totiž kromě odpracovaných let, kdy je z příjmu odváděno sociální pojištění, započítávají i tzv. náhradní doby pojištění (např. studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péče o dítě do 4 let věku, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu).

Příklad 5: Dobrovolné důchodové pojištění

Paní Kateřina aktuálně nepracuje ani nepodniká a nesplňuje žádnou z podmínek náhradní doby pojištění. Paní Kateřina má pravidelné příjmy z nájmu, přičemž z tohoto příjmu se neplatí sociální pojištění, a toto období se tedy paní Kateřině nehodnotí do doby pojištění. Paní Kateřina si tedy podala přihlášku k dobrovolnému důchodovému pojištění na místně příslušné OSSZ (okresní správě sociálního zabezpečení).

• Do doby pojištění se hodnotí i účast na dobrovolném důchodovém pojištění. S ohledem na důchodové nároky není vhodné mít větší mezery v pojištění. V horším případě není následně starobní důchod vůbec přiznán, v lepším případě je nízký. Zpětná účast na dobrovolném důchodovém pojištění je legislativou omezena, proto je potřeba případnou přihlášku podat včas. 

Příklad 6: Dlouhodobá nezaměstnanost je problém

Pan Martin je dlouhodobě nezaměstnaný. S ohledem na důchodové nároky to však bude pro pana Martina problém.

• Evidence na Úřadu práce se jako náhradní doba pojištění započítává vždy, když náleží podpora v nezaměstnanosti. Evidence na Úřadu práce, kdy již podpora v nezaměstnanosti nenáleží, se započítává maximálně v rozsahu 3 let, přičemž se tato doba zjišťuje zpětně a do 55 let započítává maximálně v rozsahu jednoho roku.

Tip: Vypočítejte si váš věk odchodu do důchodu a výši přiznaného důchodu

Příklad 7: Každý rok pojištění hraje roli

Paní Jana má osobní vyměřovací základ ve výši 40 000 Kč, získala dobu pojištění v rozsahu 44 let a odejde do starobního důchodu v únoru 2024. Měsíční starobní důchod paní Jany bude činit 20 714 Kč.
Paní Hana má osobní vyměřovací základ ve výši rovněž 40 000 Kč a získá dobu pojištění v rozsahu 45 let. Rovněž paní Hana odejde do starobního důchodu v únoru 2024. Měsíční starobní důchod paní Hany bude 21 084 Kč.
Paní Hana bude mít měsíční důchod vyšší o 370 Kč, tj. o 4440 Kč ročně, a to napořád. A to pouze z důvodu vyšší získané doby pojištění o jeden rok.