Výše podpory v nezaměstnanosti od úřadu práce se odvozuje procentní sazbou z průměrného měsíčního čistého výdělku, kterého uchazeč o zaměstnání dosáhl v posledním zaměstnání před registrací na úřadu práce. Pokud podnikal jako osoba samostatně výdělečně činná, tak se podpora počítá z posledního vyměřovacího základu, který byl určující pro placení odvodů důchodové pojištění.
V článku se dozvíte:
- O výši podpory rozhoduje předchozí výdělek, který však nesmí být starší 2 let
- Co když jsou dokumenty, potvrzení ukradeny nebo zničeny?
- Když uchazeč o zaměstnání a žadatel podporu nepracoval, ale podmínky splnil třeba péčí o děti
- Vychází se z průměrné mzdy
- Maximální doba pobírání podpory odvisí od věku uchazeče o zaměstnání v den žádosti o ni
- Vyšší podporu mají ti, kdo si o ni požádali až letos, než ten, kdo žádal již vloni
O výši podpory rozhoduje předchozí výdělek, který však nesmí být starší 2 let
Musí přitom jít o příjmy za poslední 2 roky před zařazením nezaměstnaného do evidence uchazečů o zaměstnání, z nichž bylo sráženo a odváděno pojistné na důchodové pojištění Jen takové výdělky se počítají. Starší příjmy, a to ani ze zaměstnání, ani z podnikání nelze zohledňovat.
Co když jsou dokumenty, potvrzení ukradeny nebo zničeny?
Jenže co když uchazeč o zaměstnání není schopen prokázat úřadu práce své příjmy? Nemělo by se to stávat často. Když nezaměstnaný ztratí potvrzení o výši příjmu od zaměstnavatele, může ho požádat o duplikát. I kdyby zaměstnavatel ukončil činnost a přestal po likvidaci firmy existovat, a nebylo by tak koho požádat o potvrzení, lze osvědčit příslušné údaje úřadu práce náhradními dokumenty od finančního úřadu, správy sociálního zabezpečení atp. Totéž platí, pokud by zaměstnavatel dělal zaměstnanci schválnosti a potvrzení mu nevystavil, protože spolu třeba vedou soudní spor.
Ale řekněme, že přijde velká povodeň, požár, tornádo, které zničí všechny listinné dokumenty široko daleko, nebo blackout, který zlikviduje všechny elektronické záznamy a evidence. I to by se mohlo stát, i když to není pravděpodobné. Pak teoreticky není schopen uchazeč o zaměstnání prokázat své příjmy, z nichž by se mu počítala podpora.
TIP: Kalkulačka podpory v nezaměstnanosti
Když uchazeč o zaměstnání a žadatel podporu nepracoval, ale podmínky splnil třeba péčí o děti
Reálnější, praktičtější a častější bude situace, že uchazeč o zaměstnání žádné příjmy v posledních 2 letech prostě neměl, ale přitom na podporu má nárok.
Uchazeč o zaměstnání vůbec nepracoval (ani nepodnikal jako osoba samostatně výdělečně činná) a podmínku odpracování aspoň doby 12 měsíců s důchodovým pojištěním v posledních 2 letech, aby získal nárok na podporu, splnil tzv. náhradními dobami, které se počítají jako zaměstnání: Např. matka dlouhodobě pečovala o děti ve věku do 4 let a od jejího posledního zaměstnání uplynulo již mnoho let. A tak původní výdělek nelze zohlednit. Nebo jde o mladou ženu, která nikdy nepracovala a od ukončení vzdělávání, třeba povinné školní docházky, se starala o narozené děti.
Péče o děti ve věku do 4 let totiž může být započítávána jako zaměstnání, i když třeba rodič nikdy nepracoval, ne však studium. Studenti, kteří při škole nebo po studiu nepracovali, a přijdou na úřad práce, podporu v nezaměstnanosti nedostanou. Jen získají tu výhodu, že za ně úřad práce bude platit zdravotní pojištění.
Čtěte také: Za jakou dobu se neposkytuje podpora v nezaměstnanosti?
Vychází se z průměrné mzdy
Pokud uchazeč o zaměstnání bez svého zavinění nemůže osvědčit výši průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu, nebo ho nelze vůbec stanovit, tak se vychází ze statisticky zjištěné výše průměrné mzdy. To platí i tehdy, pokud podmínku doby předchozího zaměstnání v délce aspoň 12 měsíců v posledních 2 letech splnil uchazeč započtením náhradní doby.
Pak podpora činí
- za první 2 měsíce 0,15násobek průměrné mzdy v národním hospodářství, další 2 měsíce 0,12násbek
- a po zbývající podpůrčí dobu 0,11násobek průměrné mzdy v národním hospodářství.
Přitom ještě záleží na době, kdy se uchazeč o zaměstnání registroval na úřadu práce a o podporu požádal, protože se vždy vychází z výše průměrné mzdy za minulý rok.
Pokud uchazeč o zaměstnání požádal o podporu v nezaměstnanosti letos, v r. 2022, pak má nárok, když se vyjde z průměrné mzdy za r. 2021,
- první 2 měsíce na 5 558 Kč,
- další 2 měsíce na 4 446 Kč
- a po zbytek podpůrčí doby na 4 076 Kč.
Jak je ale ten zbytek doby dlouhý? Jak dlouho lze ještě pobírat podporu v nezaměstnanosti?
Čtěte také: Při jakém odchodu z práce dostanete nízkou podporu v nezaměstnanosti?
Maximální doba pobírání podpory odvisí od věku uchazeče o zaměstnání v den žádosti o ni
Doba, po kterou trvá nárok na podporu v nezaměstnanosti, pokud se pro uchazeče o zaměstnání nepodaří zajistit nové vhodné zaměstnání, záleží na jeho věku, kterého dosáhl v den podání žádosti o podporu.
Podpora v nezaměstnanosti se uchazeči o zaměstnání, který splní podmínky pro nárok na ni, vyplácí po podpůrčí dobu, která trvá maximálně:
- 5 měsíců u uchazečů o zaměstnání do 50 let věku,
- 8 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 50 a do 55 let věku a
- 11 měsíců u uchazečů o zaměstnání nad 55 let věku.
Takže po 4 měsících lze podporu pobírat
- ještě 1 další měsíc, pokud o ni uchazeč požádal ve věku do 50 let,
- ještě další 4 měsíce, pokud mu bylo v době podání žádosti do 55 let věku včetně, nebo
- ještě až 7 měsíců, pokud žádal o podporu, když už mu bylo více jak 55 let.
Čtěte také: Výpověď na nemocenské: Kdy se registrovat na úřadu práce a čerpat podporu?
Vyšší podporu mají ti, kdo si o ni požádali až letos, než ten, kdo žádal již vloni
Kdo má nárok na podporu v nezaměstnanosti, aniž by prokázal výši předchozího výdělku, tak pobírá
- první 2 měsíce 5 558 Kč (pokud si pořádal v r. 2022, kdy se vychází z průměrné mzdy z r. 2021) nebo 5 192 Kč (pokud si požádal v r. 2021, kdy se vychází z průměrné mzdy za r. 2020),
- další 2 měsíce 4 446 Kč (když požádal o podporu letos) nebo jen 4 154 Kč (pokud si požádal již vloni),
- a po zbytek doby 4 076 Kč (pokud si požádal v r. 2022) nebo jen 3 808 Kč (pokud požádal v r. 2021) - a to už maximálně jen 1 měsíc, jestliže požádal ve věku do 50 let včetně, nebo až 4 měsíce, pokud požádal ve věku do 55 let věku včetně, nebo až dalších 7 měsíců, pokud si požádal o podporu, když už mu bylo více jak 55 let.