Požadavky energetických štítků se v roce 2022 změnily. Kde bude problém?

Potřebujete-li získat stavební povolení, neobejdete se u toho bez energetického štítku domu. Od ledna se totiž požadavky na energetickou náročnost změnily, a v podstatě všechny nové rodinné domy tak musí být klasifikovány minimálně do kategorie B, tedy jako velmi úsporné budovy. Malé domy přitom skončí v zásadní nevýhodě oproti těm velkým.

• Co se hodnotí při zařazení kategorie na energetickém štítku?
• Jaký štítek budou muset mít nově postavené domy?
• Co kromě izolace vede k úspornosti budovy?
• Proč budou malé a jednopodlažní domy v nevýhodě?

Co se hodnotí při zařazení kategorie na energetickém štítku?

Účelem energetických štítků – respektive tím původním – je vypočítat a ohodnotit parametry domu tak, aby bylo možné dům zařadit na stupnici energetické náročnosti od naprosto neúsporných až po nízkoenergetické domy. Štítek měl zhodnotit takzvanou obálku domu, která zahrnuje například izolaci stěn, podlah, střechy i oken. Současní majitelé či noví zájemci o dům se díky tomuto systému mohli dozvědět, o jaký dům se z hlediska energetické náročnosti jedná a jaká je jeho celková tepelná ztráta.

Energetický štítek už se navíc v rámci let 2x měnil. Nejprve nesl informaci ohledně nákladů na topení, později v něm byl zohledněn podíl obnovitelných zdrojů energie.

Čtěte také: Vyznáte se v nových energetických štítcích u spotřebičů?

Jaký štítek budou muset mít nově postavené domy?

Třetí verze začala platit od 1. ledna 2022 a povoluje stavět jen rodinné domy klasifikované minimálně stupněm B. Je zřejmé, že ke splnění požadavků už dávno nestačí jen splnit předepsanou tloušťku tepelné izolace. Soustředit se bude na tři základní parametry:

• architektonicko-stavební koncept budovy,
• účinné technologie a
• využití dostupných obnovitelných zdrojů.

A pokud některá ze tří složek nebude ve vzájemné rovnováze, zákonitě se musí posílit alespoň zbývající dvě.

Co kromě izolace vede k úspornosti budovy?

Ke splnění požadavků vede řada cest a záleží na stavebníkovi, kterou se vydá. Úspornosti budovy totiž přispívá více faktorů, na které se lze při stavbě zaměřit. Jedná se například o jednoduchý tvar domu, správnou orientaci vůči světovým stranám vzhledem k efektivnímu využití slunce jakožto zdroje tepla, ale také využití účinné technologie a obnovitelných zdrojů.

V praxi s sebou ale nový systém nese řadu nesrovnalostí. Zpřísnění požadavků totiž dochází především v případě jednopodlažních a menších budov, tedy těch, které lidé staví nejčastěji.

Čtěte také: Kolik stojí průkaz energetické náročnosti budov a kdy ho potřebujete?

Proč budou malé a jednopodlažní domy v nevýhodě?

„Nová verze štítku s sebou nese jeden velký paradox. U velkých patrových domů totiž bude výpočet vycházet pořád velmi dobře. I kdyby velký dům nebyl příliš úsporný, snadno splní podmínky nového štítku a nový systém tak na něj nemá žádný dopad. Zvolená metodika ale přestane fungovat, aplikujeme-li ji na menší domy. Ty i se špičkovým zateplením novým štítkem neprojdou. A aby ho dostali, jejich stavitelé budou muset nesmyslně investovat statisíce do technologií, které malé, už tak hospodárné domy, nepotřebují,” uvádí David Mencl, ředitel Ekonomických staveb.

To tedy povede k závěru, že velký (i když z energetického hlediska průměrný) dům potřebný energetický štítek ve vyšší kategorii dostane, zatímco menší dům (i když s kvalitnějším zateplením) bude nucen k často nadbytečným nákladům na tepelná čerpadla, fotovoltaiku a rekuperaci, aby na stejný štítek dosáhl. Malý dům tak bude muset být v porovnání s velkým domem izolován mnohem více, i když zvyšovat jeho izolační schopnosti nad dnešní poměry většinou nebude mít žádnou návratnost.

Čtětě také: Kolik stojí tepelná čerpadla?

To podle Mencla ignoruje 80 % stavebníků, kteří střední či malé domy preferují. Například ti s menším bungalovem totiž dnes mívají měsíční spotřebu tepla okolo 450 korun. Aby ovšem splnili nové podmínky, budou muset investovat statisíce do úprav, které měsíční spotřebu sníží zhruba na 390 korun. Z hlediska návratnosti tak tato investice pro majitele domu nebude dávat smysl, pomůže ale České republice splnit závazky na vyšší podíl obnovitelné energie.

Změny systému za posledních šest let navíc mohou způsobit velké nesrovnalosti na trhu s realitami. „Může se totiž stát, že ten stejný dům, který měl před čtyřmi lety skvělé hodnocení v kategorii A a jeho cena se tak zdála být trvale vysoká, bude mít od ledna příštího roku hodnocení D, což jeho cenu závratně sníží,” uzavírá Mencl.

Čtěte také: Chcete doma využít solární energii? Pár praktických rad