Předčasní důchodci a daň z příjmů v příkladech

O čem se v článku dočtete:

• Předčasný důchod a práce
• Předčasný důchod a práce na dohody
• Vysoké pasivní příjmy a předčasný důchod

Mohou předčasní důchodci pracovat?

Předčasní důchodci nemohou mít až do dosažení řádného důchodového věku příjem zakládající účast na nemocenském pojištění. Zjednodušeně řečeno nemohou mít příjem, ze kterého vzniká povinnost platit sociální pojištění. Pokud takový příjem předčasný důchodce má, po dobu pobírání takového příjmu mu nenáleží předčasný důchod. 

Praktický příklad – Dosažení řádného důchodového věku

Paní Alena odešla před dvěma roky do předčasného důchodu a 10. února 2023 dosáhne řádného důchodového věku. Od tohoto data může paní Alena klidně pracovat i na standardní pracovní smlouvu na plný úvazek s libovolně vysokou hrubou mzdou a pobírat tak současně starobní důchod a mzdu ze zaměstnání. 

Tip: Vypočítejte si výši vaší čisté mzdy v naší mzdové kalkulačce pro rok 2023

Nejčastěji si předčasní důchodci přivydělávají na dohody

Předčasní důchodci si v praxi nejčastěji přivydělávají na některou z pracovních dohod. Když je totiž hrubá odměna do limitu, neplatí se z takové odměny sociální pojištění. U dohody o provedení práce musí být pro neplacení sociálního pojištění hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně, u dohody o pracovní činnosti potom 3999 Kč a méně (do roku 2023 činil limit 3499 Kč). Limit pro neplacení sociálního pojištění z pracovních dohod se přitom sleduje u každého zaměstnavatele zvlášť. Pracovat na zkrácený úvazek předčasný důchodce nemůže, neboť z hrubé mzdy se odvádí sociální pojištění i v případě, že je nižší než minimální měsíční mzda. 

Praktický příklad – Práce na dvě DPP

Pan Boris je v předčasném důchodu a přivydělává si v roce 2023 pro dva zaměstnavatele na dohodu o provedení práce. Hrubá měsíční odměna je u každého zaměstnavatele 10 000 Kč. Pro oba bude pracovat po celý rok 2023. 

Prohlášení k dani má pan Boris podepsáno pouze u jednoho zaměstnavatele a u toho uplatňuje slevu na poplatníka při výpočtu daně z příjmů. Daň z příjmů fyzických osob je tak nulová. Sleva na poplatníka činí v roce 2023 částku 2570 Kč měsíčně. U druhého zaměstnavatele již prohlášení k dani podepsáno mít nemůže, a proto je mu z hrubé odměny sražena 15% srážková daň z příjmů, tedy 1500 Kč. 

Vzhledem k tomu, že u prvního zaměstnavatele nevyužije slevu na poplatníka v plném rozsahu, podá si pan Boris za rok 2022 daňové přiznání a část odvedené srážkové daně obdrží zpět formou daňové vratky, neboť roční daňová povinnost bude nižší než souhrnná odvedená daň z příjmů během roku. 

• Daňový základ za rok 2023 bude činit 240 000 Kč (10 000 Kč × 12 měsíců × 2 zaměstnání)
• Daň z příjmů před slevou na poplatníka bude tedy 36 000 Kč (240 000 Kč × 15 %)
• Daň z příjmů po uplatnění slevy na poplatníka je 5160 Kč (36 000 Kč − 30 840 Kč)
• Sražená daň z příjmů během roku 18 000 Kč (1500 Kč × 12 měsíců)
• Daňová vratka 12 840 Kč (18 000 Kč − 5160 Kč)

Vysoké pasivní příjmy nejsou na překážku

Z pasivních příjmů z kapitálového majetku (dle § 8 zákona o daních z příjmů), z nájmu (dle § 9 zákona o daních z příjmů) a ostatních daňových příjmů (dle § 10 zákona o daních z příjmů) se sociální pojištění neplatí bez ohledu na jejich výši. Předčasní důchodci tedy mohou mít nadstandardní pasivní příjmy, a přitom pobírat předčasný důchod. 

Příklad: Vysoká daň z příjmů v předčasném důchodu

Paní Monika je v předčasném důchodu a za rok 2022 má roční příjem z nájmu dle § 9 zákona o daních z příjmů ve výši 600 000 Kč. Paní Monika si musí za rok 2022 podat daňové přiznání. Roční daň z příjmů činí 59 160 Kč (600 000 Kč × 15 % – sleva na poplatníka v částce 30 840 Kč). Sleva na poplatníka za rok 2022 i rok 2023 činí 30 840 Kč.