Na zvýšený počet uchazečů o zaměstnání má vliv především konec sezónních prací. Do celkového počtu nezaměstnaných také úřady práce evidují osoby, kterým skončily pracovní úvazky na určitou dobu a živnostníky, kteří přerušili živnost. Stále ovšem přetrvává pro nezaměstnané příznivý trend v tom, že počet volných pracovních míst převyšuje množství žádostí o práci. I přes tuto situaci se ÚP ČR zavázal, že přijme taková opatření, aby nezaměstnaným zajistili patřičné zaměstnání co nejdříve.
- Nezaměstnanost v krajích
- Struktura nezaměstnaných
- Poptávka po rekvalifikaci
- Míra nezaměstnanosti v historii ČR
Vývoj nezaměstnanosti v letech 2019, 2020 a 2021
12/2021 | 12/2020 | 12/2019 | |
---|---|---|---|
Podíl nezaměstnaných osob v ČR | 3,5 % | 4 % | 2,9 % |
Počet uchazečů o zaměstnání | 258 173 | 291 977 | 215 532 |
Počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání | 236 375 | 273 758 | 196 285 |
Míra nezaměstnanosti dle EUROSTAT (říjen) | 2,6 % | 3,2 % | 2,2 % |
„Nezaměstnanost během celého loňského roku kopírovala klasickou vývojovou křivku zohledňující sezónní vlivy. Na rozdíl od roku 2020 byla navzdory trvající epidemické situaci a přijímaným bezpečnostním opatřením příznivější. Oproti stejnému období prosince předchozího roku došlo k poklesu počtu nezaměstnaných a naopak meziročně vzrostl počet volných pracovních míst,“ dodává generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.
Míra nezaměstnanosti v krajích
Nejvyšší míra nezaměstnanosti vládla v prosinci v Moravskoslezském (5,1 %), Ústeckém (5,1 %) a také Karlovarském kraji (4,2 %). Podobná situace panovala také v roce 2020, kdy tyto tři kraje měly nejvyšší podíl nezaměstnaných. Naopak nejpříznivěji si vedl kraj Pardubický (2,4 %), který si uchoval nejnižší nezaměstnanost i v roce 2021.
Zdroj: Úřad práce ČR
Věk, vzdělání a délka evidence uchazečů na ÚP
Průměrná věková hranice nezaměstnaných se v prosinci pohybovala kolem 43,5 let, což je skoro o 1 rok více než na konci prosince roku 2020. Nejpočetnější podíl nezaměstnaných zaznamenala skupina 50 a více let.
Největší počet uchazečů o zaměstnání převládal v kategorii nižší kvalifikace, především u osob, které získaly odborné vyučení bez maturitní zkoušky (96 486). O něco méně žadatelů (69 979) disponovalo pouze základním vzděláním.
V prosinci 2021 se zvýšila oproti minulému roku délka evidence uchazečů na úřadech práce. 33,4 % žadatelů o práci zůstalo na ÚP déle než 12 měsíců. K tomuto výsledku také přispěla pandemická situace. Převážně se týkala živnostníků, kterým vládní opatření výrazně narušilo podnikání a byli nuceni se registrovat na úřadu práce.
Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku
Zdroj: Úřad práce ČR
Aktivní politika zaměstnanosti
Úřady práce poskytují patřičnou péči těm, kteří jsou v evidenci již dlouhodobě, a to především prostřednictvím aktivní politiky zaměstnanosti. Zařadit sem můžeme třeba sjednání veřejně prospěšných prací, zařazení uchazečů na společensky účelná pracovní místa či výpomoc se soukromým podnikáním.
Největším nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti jsou ovšem rekvalifikační kurzy. Populární jsou především řidičské, sociální a účetní kurzy. Účastníci těchto rekvalifikací se pohybují nejčastěji ve věkové skupině 50+. Jen za prosinec se přihlásilo do rekvalifikačního kurzu 653 uchazečů o zaměstnání. Za celý rok 2021 podalo žádost o rekvalifikaci 10 674 osob v evidenci úřadu práce. Z hlediska úrovně vzdělání je značný zájem o kurzy u žadatelů, kteří absolvovali střední odborné učiliště.
Nezaměstnanost v historii ČR
Počátky 90. let se v České republice nesly ve znamení velice nízkého počtu nezaměstnaných, míra nezaměstnanosti se pohybovala kolem hranice 4 %. Následně nastal strmý růst, který překročil hranici 9 %, tato krize se týkala především mladých lidí, jelikož největší podíl nezaměstnaných se pohyboval právě ve věkové skupině 20-34 let. Lidé evidovaní na úřadech práce měli velice malou šanci sehnat zaměstnání, protože nabídka volných míst byla oproti počtu uchazečů velice nízká. Za velký nárůst míry nezaměstnanosti mohla převážně změna firemních výrobních procesů, které v České republice ve srovnání se zahraničím zaostávaly.
Dalším významným bodem, kdy u nás prudce vzrostla nezaměstnanost, byl přechod mezi lety 2008-2009. V tomto období čelila ČR velké ekonomické krizi. Následující roky se staly pro Českou republiku příznivé a křivka díky rozmachu ekonomiky nabrala sestupující tendenci. V nynější době míra nezaměstnanosti stagnuje a pohybuje se kolem hranice 3,5 %.
Graf míry nezaměstnanosti v historii ČR
Zdroj: Eurostat