Na koho překvapivě čeká nízký důchod?

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu neboli průměrné hrubé měsíční mzdě v současné hodnotě. Čím vyšší získaná doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční důchod. V praxi vznikají problémy s tím, že někteří občané se domnívají, že budou mít vyšší dobu pojištění nebo vyšší osobní vyměřovací základ, než odpovídá jejich průběhu pojištění. 

1. Dlouhodobá péče o děti a důchod
2. Práce na „černo“ a důchod
3. Pasivní příjmy a důchod
4. Dlouhé studium a důchod
5. OSVČ na paušál a důchod
6. Brigády na DPP a důchod

Příklad 1: Dlouhodobá péče o děti již tolik důchod nezkrátí

Paní Aneta byla v domácnosti se starší dcerou do jejího nástupu do první třídy a stejně tak je nyní v domácnosti, i když je synovi již pět let. Jako náhradní doba pojištění se do doby pojištění hodnotí pro důchodové účely pouze péče o dítě do 4 let. Paní Aneta tedy získá nižší dobu pojištění, než čeká, a současně dojde k rozmělnění jejího celkového osobního vyměřovacího základu.

Od roku 2023 ovšem bylo zavedeno výchovné k důchodu ve výši 500 Kč za každé „vychované“ dítě, které zvýšilo důchod právě lidem, kteří se starali o děti a vychovávali je.

Příklad 2: Doplatek na ruku

Pan Filip dlouhodobě pracuje za mzdu lehce nad úrovní minimální mzdy s tím, že mu zaměstnavatel vyplácí větší část mzdy na ruku. Z doplatku na ruku mimo jiné neodvádí sociální pojištění zaměstnavatel ani pan Filip, a proto takový příjem nemá žádný vliv na výpočet starobního důchodu. Kromě toho je to z pohledu zákona nelegální. Přestože je životní úroveň pana Filipa lehce nadprůměrná, pro důchodové účely se mu takto odpracované roky budou započítávat pouze s příjmem, ze kterého bylo zaplaceno sociální pojištění, což je v jeho případě lehce nad úrovní minimální mzdy. 

Příklad 3: Vysoké pasivní příjmy a práce na zkrácený úvazek

Paní Marie má vysoké pasivní příjmy ze zděděných nemovitostí, a může tedy z finančních důvodů pracovat pouze na poloviční úvazek. Z pasivních příjmů, ať už z kapitálového majetku, nebo z nájmu, se však sociální pojištění neplatí bez ohledu na jejich výši. Pro výpočet starobního důchodu paní Marie bude tedy rozhodující pouze příjem ze zkráceného úvazku, který není ani na úrovni minimální měsíční mzdy. V roce 2023 činí minimální měsíční mzda 17 300 Kč, avšak tato částka platí pro práci na plný úvazek. U zkráceného úvazku může být měsíční mzda i nižší, musí být pouze dodržena minimální hodinová mzda.

Příklad 4: Věční studenti

Od roku 2010 se již doba studia nehodnotí pro důchodové účely jako náhradní doba pojištění. Panu Milanovi je již 29 let a stále mu rodiče platí již několikátou vysokou školu. Jeho spolužák Lukáš ze střední školy již více než 9 let pracuje a odvádí ze své mzdy sociální pojištění. Pro výpočet starobního důchodu má již nyní Lukáš výrazný náskok, neboť má o 9 let vyšší dobu pojištění než Milan. Každý rok pojištění přitom při výpočtu starobního důchodu hraje vyšší roli, než řada žadatelů o starobní důchod předpokládá. 

Tip: Jak a kdy budou studenti vysokých škol platit poplatky za delší studium?

Příklad 5: OSVČ – paušálisté v 1. pásmu

Osoby samostatně výdělečně činné splňující zákonné podmínky si mohou plnit své daňové povinnosti formou účasti na paušální dani, kdy v měsíční částce paušální daně je i odvod na sociální pojištění.

V současné době má paušální daň 3 pásma, přičemž odvod v prvním pásmu na sociální pojištění odpovídá 1,15násobku minimální měsíční zálohy. Přestože účast v prvním pásmu paušálního režimu znamená v budoucnu vyšší starobní důchod než placení minimálních záloh na sociální pojištění, stále je takový odvod na sociální pojištění s ohledem na výši státního důchodu nízký a je nutno počítat se značně podprůměrným starobním důchodem. 

Na vyšší důchod dosáhnou podnikatelé v druhém a třetím pásmu paušální daně.

Příklad 6: Brigády na DPP

Paní Alena si dlouhodobě ke svému zaměstnání, kde má podprůměrnou mzdu, přivydělává na dohody o provedení práce. Současně i pro více zaměstnavatelů. Celkový měsíční příjem paní Aleny je tedy nadprůměrný a finančně je na tom paní Alena dobře. Pro důchodové účely se však paní Aleně počítají pouze příjmy ze zaměstnání, ze kterého odváděla sociální pojištění. Z dohody o provedení práce se sociální pojištění neplatí, když je hrubá měsíční odměna 10 000 Kč a méně. Do konce roku 2011 dokonce mohla být odměna z dohody o provedení práce libovolně vysoká a neplatilo se z ní sociální pojištění. Paní Aleně nikdy nevznikala povinnost odvádět z odměn sociální pojištění, a proto jí tyto příjmy výši státního důchodu neovlivní.