Kdo bude letos platit daň z příjmů vyšší než 15 %?

Daň z příjmů fyzických osob činí 15 %. Od roku 2021 se daň ve výši 15 % již nepočítá ze superhrubé mzdy, neboť došlo k jejímu zrušení, ale z hrubé mzdy, díky čemuž mají zaměstnanci vyšší výplatu. Jsou ale situace, kdy je u zaměstnanců, ale i osob samostatně výdělečně činných uplatňovaná vyšší daňová sazba. Kdy tomu tak je?

• Budete letos platit solidární přirážku?
• Už druhý rok se bude uplatňovat 23% daň z příjmů
• Kdo bude platit daň ve výši 23 %?
• Co když má zaměstnanec nadprůměrnou mzdu jen po část roku?
• Platí zvýšená sazba daně i pro pasivní příjmy?

Budete letos platit solidární přirážku?

Osoby s nadstandardními příjmy dříve platily tzv. solidární daň anebo také solidární příspěvek. Ten činil ke klasické 15% sazbě ještě dalších 7 %, dohromady tedy došlo k 22% zdanění příjmů. Důsledkem velkého daňového balíčku, který Ministerstvo financí ČR představilo na konci roku 2020, však došlo ke zrušení solidární přirážky. Od roku 2021 se tedy neuplatňuje. Namísto ní byla zavedena jiná daň mířící na vyšší příjmy.

Už druhý rok se bude uplatňovat 23% daň z příjmů

Solidární příspěvek ve výši 7 % nahradila 23% daň z příjmů, tudíž se kompletní zdanění vysokopříjmových navýšilo o 1 procentní bod.

Pro uplatnění zvýšené sazby je pak samozřejmě důležitá výše příjmů. Hradit ji totiž budou ti zaměstnanci nebo OSVČ, jejichž příjem je vyšší než 48násobek průměrné mzdy. Ta byla pro rok 2022 vládním nařízením stanovena na 38 911 Kč. Loni pak činila 35 441 Kč.

Kdo bude platit daň ve výši 23 %?

Abyste v roce 2022 jako zaměstnanci odváděli 23% daň z příjmů, váš měsíční výdělek musí být více než 155 644 Kč. U OSVČ pak ve zdaňovacím období 2022 platí roční částka ve výši 1 867 728 Kč. Jde o tzv. maximální vyměřovací základ.

Pro měsíční příjmy za rok 2021 se pak uplatňovala částka 141 700 Kč a pro ty roční 1 701 100 Kč.

Je třeba zdůraznit, že 23% zdanění se neodvádí z celé výše příjmů, jak by se někteří mohli mylně domnívat. Zdanění ve výši 23 % se uplatní pouze rozdíl mezi hraniční částkou (viz výše) a dosaženým příjmem.

Příklad:

Pan Petr pracuje u jedné nejmenované firmy na manažerské pozici a jeho měsíční mzda činí 170 000 Kč hrubého. Jeho příjem převyšuje hraniční částku pro zvýšenou sazbu o 14 356 Kč (170 000 Kč - 155 644 Kč). Z částky do limitu, čili do 155 644 Kč se odvede 15% daň z příjmu a z kladného rozdílu v částce 14 356 Kč se mu odečte daň z příjmu ve výši 23 %.

Kompletní vyúčtování za zdaňovací období proběhne v rámci ročního zúčtování daně za příslušný rok. OSVČ a další si pak daň z příjmu vypočtou v rámci daňového přiznání.

Čtěte také: Do kdy musíte podat daňové přiznání a přehledy v roce 2022?

Co když má zaměstnanec nadprůměrnou mzdu jen po část roku?

V praxi velmi často dochází k situacím, kdy má daný zaměstnanec mzdu nebo plat nad hraniční částku jen v několika měsících anebo dokonce pouze v jednom měsíci v roce. Důsledkem může být např. vyplacení 13. a 14. platu, popř. jiných prémií a odměn. V takovém případě je opět z kladného rozdílu mezi skutečnou mzdou a hraniční částkou odvedena 23% daň z příjmu. Nicméně v ročním zúčtování daně může být daň vrácena, pokud se ukáže, že je součet všech měsíčních hrubých mezd nižší než 1 867 728 Kč pro rok 2022 anebo 1 701 100 Kč pro rok 2021.

Platí zvýšená sazba daně i pro pasivní příjmy?

Solidární příspěvek se dříve odváděl pouze z příjmů ze závislé činnosti, čili ze zaměstnání anebo z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti, čili podnikání. Pasivní příjmy, jako jsou ty z pronájmu anebo kapitálového majetku, se do celkové výše příjmů v rámci přirážky nezapočítávaly. Od roku 2021 však došlo ke změně a 23% sazbě podléhají i pasivní příjmy.

Čtěte také: Jak se daní pronájem?