Útulky, azyly či depozita pro opuštěná zvířata nezakládají ve většině případů lidé, kteří by na této službě chtěli zbohatnout. Zmiňovaná zařízení spadají ve většině případů pod neziskové organizace, jejichž posláním je konat všeobecně prospěšnou činnost. Zisk, který mohou generovat ze svých činností je přerozdělen na zlepšení poskytovaných služeb, či slouží jako investice pro nákup potřebného vybavení.
Co je to útulek?.
Jak vyjadřuje pojem „útulek“ veterinární zákon?
„Útulkem pro zvířata se rozumí zařízení, které poskytuje dočasnou péči toulavým a opuštěným zvířatům.“
V dokumentu s názvem Evropská dohoda o ochraně zvířat v zájmovém chovu, je pojem „útulek“ vykládán následovně.
„Útulkem pro zvířata se rozumí zařízení neziskového charakteru, kde mohou být zvířata v zájmových chovech držena ve významném množství; takové zařízení může přijímat toulavá zvířata, je-li to právně upraveno národními předpisy“.
Pro provozovatele, kteří nebudou registrováni jako útulek, platí podmínky pro chovatele dle veterinárního zákona. Tito chovatelé musí svůj chov nahlásit v případě, že budou majitelé 3 a více fen starších jednoho roku. Tuto skutečnost musí ohlásit KVS do 7 dnů od doby, kdy k této situaci došlo.
Žije-li více chovatelů ve společné domácnosti, ve které chovají 3 a více fen starších 1 roku, má oznamovací povinnost pouze jeden z nich.
Oznamovací povinnost se nevztahuje na:
- útulek pro zvířata,
- hotel nebo penzion pro zvířata,
- osobu, jejíž oznamovací povinnost upravuje zvláštní právní předpis,
- ozbrojené síly, bezpečnostní sbory, Vojenskou policii nebo obecní policii,
- chovatele vodicích nebo asistenčních psů podle zvláštních právních předpisů.
Kdo může založit útulek?
Útulek může založit jak fyzická, tak právnická osoba. K tomu, aby mohl útulek vzniknout, je potřeba podat registraci na příslušnou krajskou veterinární správu (dále také „KVS“), která na základě posouzení toho, zda splňuje všechna legislativní opatření, rozhodne o jeho zřízení.
Povinnost požádat KVS o registraci se vztahuje na všechny provozovatele zařízení s péčí o opuštěná zvířata.
- Provozovatel útulku musí nejméně 14 dní před zahájením činnosti požádat KVS o registraci útulku.
- V žádosti o registraci uvede kapacitu útulku a zaměření útulku, zda půjde o útulek pro hospodářská zvířata nebo zvířata v zájmovém chovu.
- Provozovatel může činnost útulku provozovat až po registraci.
- Provozovatel musí oznámit KVS změny údajů uvedených v registraci do 30 dnů od události.
- KVS zruší registraci útulku, zjistí-li pochybení v provozování útulku.
Sankce za neohlášení útulku KVS
V případě nedodržení stanovených povinností může KVS útulek i zrušit. Návštěva veterinárních kontrol z KVS má za úkol zjišťovat, zda se dodržují standardy v péči o opuštěná zvířata a také to, jestli v útulku nedochází k týrání zvířat. V kompetencích KVS není možnost zjišťovat zdroj financování útulku, ale má povinnost zjišťovat původ zvířat.
Povinnosti registrovaných útulků
Povinnosti útulků se neopírají o jednotlivý právní rámec, ale vychází hned z několika legislativ. V těchto právních předpisech jsou vyjádřeny potřebné závazky, které útulky musí pro svůj vznik splnit.
Nároky na zařízení provozující péči o zvířata se týkají především legislativy o odchytu zvířat, kde každý pečující o svěřená zvířata musí mít odbornou způsobilost k této činnosti, kterou získá absolvováním kurzu na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně.
Další nařízení se věnují evidenci zvířat v útulcích, zřizování útulků obcemi, předpisům o péči o nalezené zvíře a základním principům péče.
Krajská veterinární správa vyžaduje po provozovatelích útulků několik vnitropodnikových dokumentací, které mají sloužit jako prevence proti týrání zvířat.
- Provozní řád zabezpečující ochranu pohody zvířat, organizaci práce a pracovních postupů.
- Seznam přijatých zvířat s uvedením počtu, druhu, popisu včetně identifikačních znaků, hmotnosti, data a místa nálezu zvířat nebo uvedení jejich původních chovatelů.
- Seznam vydaných zvířat a jejich nových chovatelů, včetně data předání a adresy, kde budou zvířata chována.
- Evidenci úniků zvířat z útulku.
- Doklad o odborné způsobilosti.
- Provozování internetových stránek útulku, kde budou zveřejněna zvířata k adopci.
- Poskytnutí dokumentu pro nového chovatele o způsobu krmení v útulku daného zvířete a informace o tom, jak má probíhat péče o konkrétní zvíře.
Kdo si může ponechat nalezené zvíře?
Občanský zákoník se k otázce nálezu zvířete staví následovně:
Je-li nalezeno zvíře zjevně určené k zájmovému chovu a nepřihlásí-li se o ně nikdo do dvou měsíců od vyhlášení nálezu, nabude k němu nálezce vlastnické právo.
Prohlásí-li nálezce obci, že zvíře nabýt nechce, a svěří-li obec zvíře neodvolatelně osobě, která provozuje útulek pro zvířata, může tato osoba se zvířetem volně nakládat, pokud se o ně nikdo nepřihlásí do čtyř měsíců ode dne, kdy jí bylo zvíře svěřeno. Byl-li nález vyhlášen až po předání zvířete, počne lhůta běžet od vyhlášení nálezu.
Financování útulku
Útulky mohou být provozovány fyzickými i právnickými osobami. Nejčastěji jsou vedené jako spolek, který spadá do neziskových organizací, tudíž se musí převážně spoléhat na získání darů od veřejnosti. Získávání finančních prostředků na provoz útulků je především v kompetenci fundraisera, který se stará o marketing neziskových organizací, kam se zahrnuje také získávání nových dárců.
Většina zařízení má smlouvy s okolními obcemi, které útulku poskytují měsíční příspěvky či uhrazují náklady pro péči o nově přijaté zvíře.
Náklady na odchyt a karanténu by měl uhradit původní majitel zvířete. Ve většině případů není majitel znám, takže financování přechází do povinnosti útulků.
Novým trendem je také možnost virtuální adopce zvířete. Jedná se o situaci, kdy si fyzická nebo právnická osoba vybere konkrétní zvíře z daného útulku a posílá mu měsíční či roční částku na úhradu výdajů souvisejících s péčí o zvíře v zařízení.
Městské a obecní útulky jsou financovány především ze svých veřejných rozpočtů. Na provoz útulku jsou pak využívány peníze, které se vybraly na poplatcích za psy v dané obci.
Čtěte také: Kdo musí mít čipovaného psa a kdy dostanete pokutu?
Zdroj: Státní veterinární správa