Na co má v daních vliv průměrná mzda?

Průměrná mzda je hodnota, která dokáže rozčílit nejednoho občana žijícího na území České republiky. Důležité je však vědět, že průměrná mzda je ve skutečnosti "umělé" číslo, které stanovuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a Český statistický úřad proto, aby se od dané hodnoty mohla odvíjet výše částek, která je stěžejní např. pro důchody a daně z příjmů.

• Jak se počítá průměrná mzda
• Minimální zálohy pro OSVČ
• Paušální daň
• Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění
• Sazba daně z příjmů ve výši 23 %

Jak se počítá průměrná mzda

Vždy se vychází z růstu "skutečnější" průměrné mzdy a meridiánu mezd. Nařízením vlády je pak dán všeobecný vyměřovací základ, který se vynásobí koeficientem 1,0773 Kč. Vyměřovací základ byl pro letošní rok stanoven na 36 119 Kč. Průměrná mzda pak v roce 2022 činí 38 911 Kč. Co všechno ovlivňuje?

Čtěte také: Na co má vliv růst minimální mzdy?

1. Minimální zálohy pro OSVČ

Osobám samostatně výdělečně činným se každý rok zvedají tzv. minimální zálohy, a to protože roste průměrná mzda.

Zdravotní pojištění - Vyměřovací základ, z kterého se částka vypočítá, činí polovinu průměrné mzdy, která se ještě zaokrouhlí na celá čísla nahoru. Tím tedy získáme 19 456 Kč. Zdravotní pojištění je vždy 13,5 % z vyměřovacího základu a právě proto minimální záloha činí 2 627 Kč.

Sociální pojištění - Vyměřovací základ je zde úplně jiná hodnota než v rámci zdravotního pojištění. U sociálního totiž tvoří čtvrtinu průměrné hrubé mzdy, což je po zaokrouhlení 9 728 Kč. Tuto částku je pak nutné vynásobit 29,2 %, což naopak představuje výši odvodu. Pro rok 2022 pak díky tomuto výpočtu vychází minimální záloha na sociální pojištění na 2 841 Kč.

2. Paušální daň

Výše průměrné mzdy přímo ovlivňuje i paušální daň. Jde o jednotnou měsíční platbu finančnímu úřadu, díky které máte v podstatě vyřešen svůj vztah k českému daňovému systému a nemusíte tedy podávat daňové přiznání a přehledy zdravotní pojišťovně a České správě sociálního zabezpečení.

Paušální daň se totiž skládá z minimální zálohy na zdravotní pojištění platné pro daný rok, minimální zálohy na sociální, která je však navýšena o 15 % a daně z příjmů ve výši 100 Kč.

V roce 2022 je tedy paušální daň pro osoby samostatně výdělečně činné 5 994 Kč měsíčně, což je o 526 Kč více, než tomu bylo v loňském roce.

Čtěte také: Jak se odhlásit z režimu paušální daně anebo se do něj přihlásit

3. Maximální vyměřovací základ u sociálního pojištění

U pojištění ještě chvíli zůstaneme. Existuje totiž pojem maximální vyměřovací základ, který, co se týče daní a pojistného, ovlivňuje mnohé. Mj. také stanovuje strop pro platby sociálního pojištění. A jak funguje?

V roce 2022 činí maximální vyměřovací základ 1 867 728 Kč a každoročně je počítán jako 48násobek průměrné mzdy. Nad tuto částku už se pak sociální pojištění neodvádí. Pro zdravotní to ovšem neplatí, to se odvádí vždy bez ohledu na částku, ze které se počítá.

4. Sazba daně z příjmů ve výši 23 %

Od roku 2021 byla zrušena solidární přirážka, kterou nahradila 23% daň z příjmů fyzických osob. Tato zvýšená sazba daně se pak uplatňuje pouze u nadprůměrně vysokých příjmů, které přesáhnout maximální vyměřovací základ, čili opět 48násobek průměrné mzdy platné pro daný rok.

V roce 2022 zvýšené sazbě daně z příjmů podlehne příjem nad daňový základ ve výši 1 867 728 Kč ročně anebo 155 644 Kč měsíčně.