Jak průměrná a minimální mzda ovlivňuje důchody

Průměrná mzda pro rok 2022 byla stanovena na základě nařízení vlády č. 356/2021, kterým byl veřejnosti sdělen všeobecný vyměřovací základ, a koeficientu 1,0773. Součin obou hodnot, čili průměrná mzda pro letošek, pak činí 38 911 Kč hrubého měsíčně.

Minimální mzda pak vychází pouze z nařízení vlády a letos činí 16 200 Kč hrubého měsíčně, čili o rovnou tisícovku více než loni.

O tom, jaký vliv má průměrná mzda na daň z příjmů fyzických osob, jejíž součástí jsou i odvody na sociální a zdravotní pojištění, jsme si pověděli v našem předchozím článku. Dnes si rozebereme, jak ovlivňuje průměrná a minimální mzda důchody.

• Kdy se důchody kvůli minimální mzdě daní
• Jak ovlivňuje průměrná mzda výši důchodu
• Vliv průměrné mzdy na důchodové pojištění

Kdy se důchody kvůli minimální mzdě daní

Z důchodů se neodvádí daň z příjmů fyzických osob, ale ani sociální a zdravotní pojištění. Důchodce je totiž z hlediska zdravotního státní pojištěnec a sociální má v podstatě vyřešeno, jestliže jej ještě neodvádí v zaměstnání anebo prostřednictvím vedlejší výdělečné činnosti.

Důchodce mající pouze příjmy ze státní penze tedy ani nemusí podávat daňové přiznání. Tedy až na jednu výjimku, a tou je nadprůměrně vysoký důchod. Důchod, který se musí zdanit, pak každoročně stanovuje minimální mzda, přesněji tedy její 36násobek.

V letošním daňovém přiznání tedy musí být uveden pouze ten starobní důchod, který loni převyšoval částku 45 600 Kč měsíčně anebo 547 200 Kč ročně. Pro rok 2022 se pak částky samozřejmě zvýšily. Příští rok budete muset danit měsíční důchod ve výši 48 600 Kč měsíčně a 583 200 Kč ročně, což se však ve skutečnosti dotkne jen mizivého procenta starobních důchodců. Průměrný důchod totiž v České republice v roce 2022 činí 16 280 Kč, což má do zmíněných částek hodně daleko.

Čtěte také: 5 případů, kdy musí důchodci podat daňové přiznání

Jak ovlivňuje průměrná mzda výši důchodu

Nejprve je důležité vědět, že částku, která je vám přiznána v rámci starobního důchodu, tvoří dvě složky. Jsou jimi základní výměra a procentní výměra.

Základní výměra bude vždy pro všechny důchodce stejná. Jde o pevně stanovenou složku a tedy jakýsi základ, který dostanou všichni. Zvýšit ji může každoroční valorizace. V roce 2022 činí 3 900 Kč měsíčně, loni byla 3 550 Kč.

Daleko víc nás ale bude v rámci průměrné mzdy zajímat procentní výměra. Ta není pevně stanovená a každý žadatel o důchod ji má jinou. Odráží totiž získanou dobu pojištění v posuzovaných letech, ale i celkovou výši příjmů. I ta většinou procentuálně každý rok vzrůstá a dále také může být navýšena o pevnou částku nad rámec, jako tomu bylo letos.

Příjem počítaný do důchodu se pak upravuje prostřednictvím redukčních hranic, jejichž výše je závislá na průměrné mzdě. První redukční hranice je totiž 44 % z její výše a druhá redukční hranice 400 %.

K příjmům, které převyšují druhou redukční hranici, již při výpočtu starobního důchodu není přihlíženo.

Čtěte také: Kdo má v roce 2022 starobní důchod jenom 10 tisíc?

Vliv průměrné mzdy na důchodové pojištění

Průměrná mzda přímo ovlivňuje sociální pojištění, jehož největší složku tvoří to důchodové. V roce 2022 jej pak ovlivnila takto:

• Minimální záloha na sociální pojištění pro OSVČ - jde o 29,2 % ze čtvrtiny průměrné mzdy, čili o 2 841 Kč měsíčně.
• Dobrovolné důchodové pojištění - jedná se o 28 % ze čtvrtiny průměrné mzdy, čili o 2 724 Kč měsíčně.
• Maximální vyměřovací základ - je 48násobek průměrné mzdy, čili 1 867 728 Kč ročně a 155 644 Kč měsíčně. Nad tyto hrubé částky už se sociální pojištění neplatí.