Platby za státní pojištěnce se sníží na 1 567 Kč

Vláda premiéra Petra Fialy pokračuje ve škrtání ve státním rozpočtu. Nyní přišly na řadu příjmy zdravotních pojišťoven prostřednictvím tzv. státních pojištěnců. 

• Kdo jsou státními pojištěnci?
• Kolik stát platí za jednoho pojištěnce?
• Kolik a od kdy budou platby za státní pojištěnce sníženy?
• Jaké jsou důvody snížení plateb a jaký bude dopad na státní rozpočet?

Kdo jsou státními pojištěnci?

Platby zdravotního pojištění odvádí stát za:

1. Důchodce - starobní, invalidní i pozůstalostní
2. Nezaopatřené děti - nezaopatřené děti do 26 let, jež se soustavně připravují na budoucí povolání (děti, žáci, studenti SŠ a VŠ do 26 let, doktorandi)
3. Příjemci peněžité pomoci v mateřství
4. Příjemci rodičovského příspěvku
5. Osoby pečující celodenně o jedno dítě do 7 let anebo o dvě děti do 15 let
6. Osoby pečující a osoby ve stupni závislosti
7. Příjemci dávek hmotné nouze
8. Osoby v evidenci Úřadu práce
9. Výkon detence, vazby nebo trestu

Podrobnosti o tom, kdo patří mezi státní pojištěnce se dočtete na stránkách Finance.cz.

Kolik stát platí za jednoho státního pojištěnce?

Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) schválila navýšení plateb od 1. ledna 2022 za státní pojištěnce o 200 Kč.

Od ledna 2022 tedy stát odvádí do systému veřejného zdravotního pojištění zdravotním pojišťovnám 1 967 Kč měsíčně za státního pojištěnce.

Kolik a od kdy budou platby za státní pojištěnce sníženy?

Vláda Petra Fialy (ODS) schválila návrh ministerstva financí, které snižuje platbu za státního pojištěnce na 1 567 Kč měsíčně.

Snížení platby bude platné od 1. července 2022.

Měsíční celoroční průměr pak bude ve výši loňské platby za státní pojištěnce, tedy 1 767 Kč.

Jaké jsou důvody snížení plateb a jaký bude dopad na státní rozpočet?

Hlavním důvodem jsou úspory ve státním rozpočtu ve výši 14 miliard Kč.

„O stejnou částku se sníží příjmy systému veřejného zdravotního pojištění, což by bez dalšího znamenalo úplné vyčerpání základního fondu zdravotního pojištění v letošním roce. Lze nicméně předpokládat, že pozitivněji se bude vyvíjet situace na příjmové stránce od ekonomicky aktivních plátců pojistného, kdy s ohledem na inflaci budou příjmy o cca pět až sedm miliard korun vyšší,“ uvedlo ministerstvo financí v důvodové zprávě.

Jedná se předpokládanou hodnotu, přesnou hodnotu budeme vědět až na začátku roku 2023. Příjmy zdravotních pojišťoven se tedy sníží oproti plánu. Nicméně v programovém prohlášení vlády je uvedeno, že platby za státní pojištěnce by měly být pravidelně automaticky valorizovány. Premiér uvedl, že by to rád prosadil "do konce volebního období", protože nepanuje shoda na systému valorizace státních pojištěnců.

Ministerstvo financí počítá také s tím, že inflace pravděpodobně zvýší náklady poskytovatelů zdravotních služeb.

Vládní koalice by ráda zmrazila platby za státní pojištěnce, ale k tomu je potřeba změnit zákon, což musí schválit obě komory (kde mají vládní strany většinu). Nicméně opozice již avizovala, že se opět uchýlí k obstrukcím, protože dle opozičních stran hrozí pokles kvality zdravotní péče a jedná se o hloupý škrt v rámci státního rozpočtu. Snížení plateb za státní pojištěnce kritizoval i prezident Miloš Zeman.

„Tato úprava státních pojištěnců je příkladem tupého rozpočtového škrtu,“

Miloš Zeman v Poslanecké sněmovně ČR

Reakce zdravotních pojišťoven

Zdravotní pojišťovny letos plánovaly s deficitem ve výši 9,5 miliard korun. Počítaly s příjmy ve výši 431,2 miliard korun a výdaje ve výši 440,7 miliard korun.

Zdravotní pojišťovny dle ministerstva financí měly ke konci roku 2021 celkové zůstatky na bankovních účtech ve výši přibližně 51,8 miliardy korun, z čehož přibližně 23,6 miliardy korun na takzvaném základním fondu zdravotního pojištění, z kterého se hradí zdravotní péče.

Loni se počítalo se deficitem ve výši 50 miliard korun kvůli pandemii koronaviru, nicméně predikce se dle ministerstva nenaplnila a deficit činil přibližně 13 miliard korun.

Zdravotní pojišťovny (bez VZP) pak prostřednictvím Svazu zdravotních pojišťoven upozornily na hrozbu omezení zdravotní péče, což komentoval prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich následovně:

„Původně se na letošní rok počítalo s deficitem 14 miliard, který by fondy pojišťoven ještě pokryly s tím, že by na konci roku na účtech zůstalo 9 miliard. Větší část zůstatků by pak navíc již jen kryla dosud nesplatné závazky za rok 2022. Dalších 14 miliard poklesu už ale zůstatky pokrýt nemohou a část nezaplacených nákladů se přesune do dalšího roku. Prostor pro příznivější výběr pojistného od zaměstnavatelů a snížení nákladů je dost úzký, protože za většinou růstu nákladů stojí změna dohodnuté výše plateb a změna úhradové vyhlášky na rok 2022, která zvedla námi dohodnuté výdaje o 18 miliard,“

Dále prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich dodal:

„Pro původně nastavenou prognózu MF na rok 2022 a 2023 byly kalkulace nastaveny na vyrovnané hospodaření s nárůstem nákladů v roce 2023 mezi 11 až 15 miliardami. Tyto zdroje by však musely krýt růst těch částí nákladů, které prakticky nelze omezit a účinně regulovat. To jsou např. náklady na léky či výkonově hrazené složky léčení. U cen jsme pro rok 2023 předběžně předpokládali návrh na zachování těch letošních. Pokud se nám však nepodaří dosáhnout nárůstu plateb státu pro rok 2023, bylo by při současném vlivu změn na příjmové straně zjevně potřeba ceny naopak snížit. Konkrétní aktualizaci a vyčíslení zdrojů pro rok 2023 provede společná analytická komise. Předpokládám ale, že k zásadnímu zvratu v propočtech dojít nemůže a jednání s poskytovateli tak budou mimořádně náročná.“

Zdroje: Vláda ČR, Ministerstvo financí, Svaz zdravotních pojišťoven