Dle zákona o dani z příjmu může manžel na spolupracující manželku nebo manželka na spolupracujícího manžela převést maximálně 50 % podílu příjmů a výdajů a částka, o kterou příjmy převyšují výdaje nesmí činit za kalendářní rok více než 540 tisíc Kč nebo 45 tisíc Kč za každý měsíc spolupráce.
Spolupracující manželka (manžel) je taky OSVČ
Z daňového pohledu je spolupracující manželka (manžel) rovněž osobou samostatně výdělečně činnou a při spolupráci během roku 2021 musí odevzdat nejenom daňové přiznání k dani z příjmu, ale i přehledy na zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou OSSZ. V případě, že je spolupráce vykonávána při zaměstnání, tak rodina ušetří na sociálním pojištění. Spolupráce při zaměstnání je totiž považována za výkon vedlejší samostatné výdělečné činnosti a do hrubého zisku za rok 2021 ve výši 85 058 Kč se z výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti sociální pojištění neplatí.
Čtěte také: Jak si spočítat daně u spolupracující manželky
Praktický příkladPodnikatel Filip dosáhl hrubého zisku za rok 2021 ve výši 540 000 Kč. Pan Filip vykonává hlavní samostatnou výdělečnou činnost, přičemž mu při ní s administrativou pomáhá manželka Romana. Paní Romana byla po celý rok zaměstnankyní a spolupráce je pro ni vedlejší samostatnou výdělečnou činností. Pan Filip převede na manželku Romanu 15 % příjmů a výdajů, tedy hrubý zisk 81 000 Kč.
- Výpočet rodinného SP bez spolupráce - V případě, že by pan Filip nepřevedl na manželku v rámci spolupráce 15 % příjmů a výdajů, potom by roční sociální pojištění za rok 2021 činilo 78 840 Kč (540 000 Kč x 50 % x 29,2 %). Roční sociální pojištění se počítá z vyměřovacího základu, přičemž skutečným vyměřovacím základem je polovina daňového základu. Sazba sociální pojištění je 29,2 % z vyměřovacího základu.
- Rodinné SP při spolupráci - Při spolupráci činí hrubý zisk pana Filipa 459 000 Kč (540 000 Kč – 81 000 Kč). Vyměřovací základ je polovina daňového základu. Z důvodu spolupráce zaplatí pan Filip za rok 2021 na sociálním pojištění 67 014 Kč (459 000 Kč x 50 % x 29,2 %). Paní Romana z vedlejší samostatné výdělečné činnosti žádné sociální pojištění platit nebude, neboť hrubý zisk je do limitu.
Díky spolupráci zaplatí manželé na sociálním pojištění méně o 11 826 Kč (78 840 Kč – 67 014 Kč). Nižší odvod na sociálním pojištění bude v budoucnu pro pana Filipa znamenat nižší státní penzi. Na dani z příjmu fyzických osob a zdravotním pojištění k žádné finanční úspoře z důvodu spolupráce nedojde. Při spolupráci zaplatí pan Filip méně i na dani z příjmu i na zdravotním pojištění, ale o stejnou částku zaplatí více na dani z příjmu manželka paní Romana.
Čtěte také: Pět výhod institutu spolupracující osoby
Úspora na dani z příjmu
K vyšší rodinné daňové úspoře může docházet, pokud je spolupráce vykonávána např. během pobírání rodičovského příspěvku, kdy se rovněž jedná o vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, a přitom nejsou pro žádný jiný zdanitelný příjem uplatněny daňové slevy a daňové odpočty. Při využití pouze slevy na poplatníka ve výši 27 840 Kč se neplatí nic na dani z příjmu až do daňového základu ve výši 185 600 Kč. Při využití institutu spolupráce nelze uplatnit slevu na manželku s vlastními rozhodnými příjmy nepřesahující 68 tisíc Kč ve výši 24 840 Kč.
Pokračovaní praktického příkladu
V případě, že by paní Romana vykonávala spolupráci během mateřské a rodičovské dovolené během roku 2021 a neměla žádné jiné zdanitelné příjmy, potom by došlo mimo výše vypočtenou úsporu na sociálním pojištění ještě k úspoře na dani z příjmu fyzických osob ve výši 12 150 Kč, neboť z převedeného hrubého zisku ve výši 81 000 Kč by paní Romana neplatila daň z příjmu, zatímco bez spolupráce by pan Filip daň z příjmu z této částky platil. Slevu na manželku by bez spolupráce pan Filip uplatnit nemohl, neboť roční rozhodné příjmy manželky by byly vyšší než 68 tisíc Kč, protože pobíraná mateřská se do hodnoceného příjmu počítá.
Čtěte také: Osm výhod podnikání při zaměstnání