Víte, jaká jsou rizika práce na černo? Inspekce práce udělila za nelegální práci pokutu přesahující 190 milion korun

Ať už je pro osoby práce na černo lákavá čímkoliv, nese s sebou velkou míru zodpovědnosti za své jednání. Zákon o zaměstnanosti formu nelegální práce neuznává, proto v případě takového zjištění má stát právo udělit patřičné sankce, které nejsou zrovna v malé výši.

• Co je to práce na černo
• Rizika práce na černo
• Pokuty za práci na černo
• Motivace k práci na černo
• Počet nelegálně pracujících v roce 2021

Co je to práce na černo?

Prací na černo je nazývána taková situace, kdy vztah mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem není ujednán pracovní smlouvou. Pracovník ani zaměstnavatel se tak nemusejí podílet na povinných odvodech do státní kasy. Tyto nelegální pracovní úvazky má za úkol odhalovat patřičný oblastní inspektorát práce a na základě rozsahu porušení pracovní legislativy udělovat postihy.

Rizika práce na černo

Nelegální práce na černo nepřináší jen výhodu vyššího zisku. Pojí se s ní především velká řada negativ, se kterými musí každá osoba počítat, pokud se pro tento pracovní model rozhodne.

Vymahatelnost mzdy

Pokud pracovník vykonává práci bez řádné pracovní smlouvy (HPP, DPP, DPČ), nemá nárok se své mzdy jakkoliv domoci. Zaměstnavatel pracovníka může takto lehce „okrást“ a ten patřičné peníze už nikdy neuvidí. Nemůže tedy zahájit vůči zaměstnavateli soudní řízení.

Nezapočtená doba důchodového pojištění

Období, po které vykoná osoba práci na černo se nezapočítává do doby, která je potřebná pro vyplacení starobního a invalidního důchodu. Může se tak dostat do nepříjemné situace, kdy jí v důchodovém věku nevznikne nárok na pobírání starobního důchodu, jelikož nesplnila potřebnou dobu účasti na důchodovém pojištění.

Pracovní úraz

Při legálním pracovním úvazku má zaměstnanec právo na odškodnění od zaměstnavatele v případě pracovního úrazu. To se ale nevztahuje na situaci nelegálního zaměstnávání. Osoba pracující na černo tak nemá nárok na žádnou kompenzaci a musí si veškeré výdaje související s úrazem uhradit sama.

Nemocenská

Jestliže se pracovník stane dočasně neschopným z důvodu nemoci, nemá na dávku nemocenské nárok. Po dobu své neschopnosti práce se tak ocitá bez jakékoliv náhrady mzdy.

Výpověď, odstupné, zkušební doba

Bez ujednané pracovní smlouvy může zprostředkovatel práce kdykoliv pracovníka vyhodit, aniž by forma výpovědi byla v souladu se zákoníkem práce. Stejně tak při možném ukončení spolupráce nemá pracovník nárok na odstupné. Na nelegální práci se taktéž nevztahuje žádná zkušební doba.

Podpora v nezaměstnanosti

Pokud se osoba, která pracovala na černo rozhodne pro registraci na úřadu práce, nemusí jí být přiznaná podpora v nezaměstnanosti. Pro získání podpory je nutné splnit podmínku účasti 12 měsíců na sociálním pojištění během posledních dvou let.

V případě, že úřad práce zjistí, že si během evidence osoba přivydělává prací na černo, neprodleně ji z evidence uchazečů o práci vyřadí a může požadovat vrácení veškeré podpory v nezaměstnanosti, pokud na ni osobě vznikl nárok.

Sankce za práci na černo

Za situace, že inspektorát práce odhalí nelegální práci, má právo udělit pokutu jak fyzické osobě, která práci vykonává, tak i tomu, kdo nelegální práci umožnil. Inspektorát práce může fyzické osobě vykonávající nelegální práci udělit pokutu až do výše 100 000 Kč. V případě, že odmítne spolupracovat a neprokáže se identifikačními doklady, může dostat pokutu i 200 000 Kč.

Podnikající osoba, která umožní pracovníkovi výkon nelegální práce, může dostat od inspektorátu práce pokutu až 10 milionů korun.

Motivace k práci na černo

Lidé jsou k práci na černo motivováni především vidinou vyššího zisku.

Zaměstnavatel může zaměstnávat pracovníky pod legálně sjednanou pracovní smlouvou, a současně umožnit některým lidem vykonávat pro něj práci na černo. V případě, že legální zaměstnanec vykonává stejnou práci jako pracovník, který pracuje na černo, jeho částka vyplacená na bankovní účet bude mnohem nižší než ta, kterou dostane nelegální pracující.

Ze svého příjmu pracovník na černo nemusí odvádět daň z příjmu a odvody na zdravotní a sociální pojištění. Tyto zákonem povinné srážky neodvádí ani zaměstnavatel za nelegálního pracovníka. Proto je tento typ vztahu finančně výhodný pro obě strany.

Dalším důvodem, proč se lidé uchylují k práci na černo, jsou dluhy těchto pracovníků. Plnění pohledávek je prováděno především srážkami ze mzdy, které je zaměstnavatel povinen odvádět ze mzdy dlužníka. Při práci na černo je ovšem tato pravomoc neuskutečnitelná, jelikož není sjednán legální pracovní vztah a výplata je poskytována pracovníkům především v hotovosti.

Přes 3 tisíce nelegálně pracujících v roce 2021

Státní úřad inspekce práce (dále jen SÚIP) zveřejnil ve svém prohlášení počet nelegálních pracujících na území České republiky. Těch mělo být v loňském roce celkově 3 295, ve statistice jsou zahrnutí občané ČR, EU i cizinci. Za tyto zjištěné přestupky udělil SÚIP pokuty přesahující částku 190 milionů korun. Nejčastěji orgán veřejné správy odhalil nelegální výkon práce u cizinců pocházejících z tzv. třetích zemí: Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu.

Zaměstnavatelé poskytující nelegální práci podnikali především v oboru stavebnictví, velkoobchodu a maloobchodu, zpracovatelského průmyslu a údržby motorových vozidel.

Kromě běžných kontrol v loňském roce, zrealizoval SÚIP i tři mimořádné akce, během nichž se zaměřil na odhalování nelegálního zaměstnávání. Celkově prověřili 207 zaměstnavatelů a porušení právních předpisů našli u 151 z nich. Nelegálního zaměstnávání se pak dopustilo 44 zaměstnavatelů. V těchto mimořádných kontrolách chce SÚIP pokračovat i během roku 2022.

Zdroj: Státní úřad inspekce práce