Co více zvýší důchod? Odpracované roky, nebo příjmy?

V roce 2023 závisí měsíční částka starobního důchodu na době pojištění v celých ukončených letech a výši osobního vyměřovacího základu (OVZ, průměrné hrubé měsíční mzdě v současné hodnotě). Čím vyšší doba pojištění a vyšší osobní vyměřovací základ, tím vyšší měsíční starobní důchod.

Doba pojištění se hodnotí v celých ukončených letech a mimo odpracovaných let se započítávají i tzv. náhradní doby pojištění (např. péče o dítě do 4 let věku, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na Úřadu práce v zákonném rozsahu). Osobní vyměřovací základ při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se vypočítává z rozhodných příjmů, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2022.

• Při nižších příjmech hraje vyšší roli OVZ 
• Při vyšších příjmech hraje vyšší roli doba pojištění 

Při nižších příjmech hraje vyšší roli OVZ

Pro žadatele o starobní důchod s nižším osobním vyměřovacím základem je při výpočtu starobního důchodu důležitější každá tisícikoruna osobního vyměřovacího základu než rok pojištění navíc, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad – podprůměrné příjmy

Pan Pavel má osobní vyměřovací základ ve výši 15 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 45 let. Měsíční starobní důchod pana Pavla podle výpočtové formule důchodu začátkem roku 2023 je 14 165 Kč (základní výměra 4040 Kč + procentní výměra 10 125 Kč). Od červnové splátky důchodu se zvýší důchod na 14 798 Kč.

Pan Radim má osobní vyměřovací základ ve výši 16 000 Kč a získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Měsíční starobní důchod pana Radima podle výpočtové formule důchodu začátkem roku 2023 je 14 600 Kč (základní výměra 4040 Kč + procentní výměra 10 360 Kč). I panu Radimovi se zvýší důchod, a to na 15 243 Kč.

Pan Radim má tedy měsíční důchod vyšší o 435 Kč než pan Pavel, přestože má dobu pojištění nižší o jeden rok, ale vyšší osobní vyměřovací základ o 1000 Kč znamená pro pana Radima vyšší měsíční důchod, než má pan Pavel.

Čtěte také: 10 mýtů, které mohou negativně ovlivnit důchod

Při vyšších příjmech hraje vyšší roli doba pojištění

Pro žadatele o starobní důchod s vyšším osobním vyměřovacím základem je při výpočtu starobního důchodu důležitější každý rok pojištění než vyšší osobní vyměřovací základ o tisícikorunu, jak si ukážeme na praktickém příkladu.

Praktický příklad – nadprůměrné příjmy

Paní Aneta má osobní vyměřovací základ ve výši 60 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 45 let. Měsíční starobní důchod paní Anety podle výpočtové formule důchodu začátkem roku 2023 je 23 433 Kč (základní výměra 4040 Kč + procentní výměra 19 393 Kč). Od června se zvýší důchod paní Anetě na 24 280 Kč.

Paní Denisa má osobní vyměřovací základ ve výši 61 000 Kč a získala dobu pojištění v rozsahu 44 let. Měsíční starobní důchod paní Denisy podle výpočtové formule důchodu začátkem roku 2023 je 23 174 Kč (základní výměra 4040 Kč + procentní výměra 19 134 Kč). I paní Denise se zvýší důchod, a to na 24 015 Kč.

Paní Aneta má tedy měsíční důchod vyšší o 259 Kč, protože získala dobu pojištění o jeden rok vyšší než paní Denisa. Vyšší doba pojištění zvýšila paní Anetě měsíční důchod více, než jí ho snížil nižší osobní vyměřovací základ o 1000 Kč.