Jak moc ovlivňuje doba pojištění důchod?

Měsíční částka starobního důchodu závisí nejenom na výši rozhodných příjmů, ale i na získané době pojištění. Do doby pojištění se započítávají nejenom odpracované roky, ale i tzv. náhradní doby pojištění (např. péče o děti do 4 let, studium před rokem 2010 v zákonném rozsahu, evidence na úřadu práce v zákonném rozsahu). Podívejme se v několika příkladech, jak moc velký vliv má získaná doba pojištění na přiznání důchodu a měsíční částku starobního důchodu.

• Příklad 1) Nedostatečná doba pojištění
• Příklad 2) Neukončení dalšího roku pojištění
• Příklad 3) Odpracovaných více let a nižší doba pojištění
• Příklad 4) Dvě zaměstnání a hodnocení doby pojištění
• Příklad 5) Rok pojištění navíc a vyšší důchod o 354 Kč
• Příklad 6) Rok přesluhování = 4 roky pojištění

Příklad 1) Nedostatečná doba pojištění

Pan Josef dosáhne v červnu 2022 řádného důchodového věku, ale získal dobu pojištění pouze v rozsahu 34 let. Pro přiznání starobního důchodu je přitom nutné získat dobu pojištění v rozsahu minimálně 35 let. Pan Josef však splňuje zákonné podmínky pro zpětné dopojištění potřebné doby formou dobrovolného důchodového pojištění.
Dobu pojištění by si měli tedy budoucí žadatelé o starobní důchod hlídat v dostatečném předstihu.

Čtěte také: Na koho překvapivě čeká nízký důchod?

Příklad 2) Neukončení dalšího roku pojištění

Paní Markéta získala dobu pojištění v rozsahu 44 let a 352 dní. Při výpočtu starobního důchodu se bude tedy paní Markétě počítat doba pojištění v rozsahu 44 let, neboť se počítají pouze celé ukončené roky pojištění.
Každý rok pojištění přitom hraje při výpočtu důchodu velkou roli. Žadatelé o starobní důchod, kterým k získání dalšího roku pojištění chybí několik málo dní, by tedy měli ukončit další rok pojištění.

Příklad 3) Odpracovaných více let a nižší doba pojištění

Paní Kateřina odpracovala 38 let a formou náhradních dob pojištění získala pouze 6 let. Pro výpočet starobního důchodu se bude tedy paní Kateřině počítat 44 let. Paní Monika odpracovala „pouze“ 25 let a dalších 20 let získala paní Monika formou náhradních dob pojištění.
Přestože paní Monika odváděla ze svého příjmu sociální pojištění o 13 let méně, tak při výpočtu starobního důchodu se jí bude hodnotit doba pojištění v rozsahu 45 let, tedy o rok více než paní Kateřině.

Příklad 4) Dvě zaměstnání a hodnocení doby pojištění

Zaměstnanec Lukáš pracuje současně na zkrácený úvazek pro zaměstnavatele X a zaměstnavatele Y. Z obou hrubých mezd odvádí pan Lukáš sociální pojištění.
Do doby pojištění se však takto odpracovaný rok hodnotí jako jeden rok, a nikoliv jako dva. Žádné období se nemůže do doby pojištění počítat dvakrát.

Čtěte také: Důchod v 60 letech? Špatné finanční rozhodnutí?

Příklad 5) Rok pojištění navíc a vyšší důchod o 354 Kč

Pan Michal má osobní vyměřovací základ (průměrnou hrubou mzdu za odpracované roky) ve výši 42 000 Kč. Pan Michal získal dobu pojištění v rozsahu 44 let. Koncem března odejde pan Michal do řádného starobního důchodu.
Měsíční starobní důchod bude mít ve výši 19 470 Kč. Pokud by však pan Michal získal dobu pojištění v rozsahu 45 let, potom by měl měsíční starobní důchod 19 824 Kč.

Tip: Výpočtěte si výši důchodu

Příklad 6) Rok přesluhování = 4 roky pojištění

Pan Martin nechce odejít do starobního důchodu ke dni dosažení řádného důchodového věku, ale chce pracovat na procenta, aby měl následně starobní důchod vyšší. Každý získaný rok pojištění se započítává při výpočtu starobního důchodu jako 1,5 % z výpočtového základu (redukovaného osobního vyměřovacího základu).
Pan Martin bude mít z důvodu přesluhování zápočet vyšší. Za každých odpracovaných 90 kalendářních dní navíc se zvyšuje zápočet o 1,5 %. Pokud pan Martin skutečně odpracuje celý rok, potom získá vyšší zápočet o 6 %, což přitom odpovídá jednomu odpracovanému roku před dosažením důchodového věku.