Získáte vyšší, nebo nižší důchod, než který očekáváte?

Základními dvěma vstupními údaji pro výpočet starobního důchodu v roce 2022 je získaná doba pojištění v celých ukončených letech a výše osobního vyměřovacího základu, což je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda v současné hodnotě, přičemž se hodnotí příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, v letech 1986 až 2021.

• Příklad 1) Aktuálně nízká mzda
• Příklad 2) Nízký počet odpracovaných let
• Příklad 3) Vysoké pasivní příjmy
• Příklad 4) Příjmy nad limit
• Příklad 5) Kolísání příjmů v letech

Příklad 1) Aktuálně nízká mzda

Paní Veronika pracovala v posledních třech letech za minimální mzdu, protože nemohla najít lepší pracovní nabídku a nechtěla odejít do předčasného důchodu. V dubnu 2022 odejde paní Veronika do řádného starobního důchodu a má obavy, že bude mít nízký důchod. Nebude tomu tak. V letech 1986 až 2018 měla paní Veronika přepočtené vyměřovací základy odpovídající hrubé měsíční mzdě 38 000 Kč. Tři příjmové roky v letech 2019, 2020 a 2021 jí tedy sníží osobní vyměřovací základ na 36 083 Kč. Při získané době pojištění v rozsahu 45 let bude mít paní Veronika starobní důchod ve výši 18 786 Kč.
Celkový měsíční důchod paní Veroniky bude tedy nadprůměrný, přestože poslední tři roky pracovala za minimální mzdu.

Příklad 2) Nízký počet odpracovaných let

Paní Zuzana odpracovala pouze 22 let a dalších 21 let získala formou náhradních dob pojištění (tj. studiem před rokem 2010 v zákonném rozsahu, péčí o děti do 4 let věku a péčí o závislou osobu…). Paní Zuzana se mylně domnívá, že bude mít velmi nízký důchod, když pracovala pouze 22 let. Celkovou dobu pojištění má však paní Zuzana v rozsahu 43 let a její osobní vyměřovací základ je 34 300 Kč. Měsíční starobní důchod paní Zuzany, který jí bude přiznán v dubnu 2022, ve výši 17 825 Kč.
Z důvodu získání vyššího rozsahu náhradních dob pojištění k žádnému krácení starobního důchodu nedochází.

Příklad 3) Vysoké pasivní příjmy

Pan Michal měl v posledních 20 letech mimo aktivních příjmů ze zaměstnání vysoké pasivní příjmy z kapitálového majetku a nájmu. Osobní vyměřovací základ však má ve výši 31 400 Kč, neboť pasivní příjmu panu Michalovi osobní vyměřovací základ nezvýšily. Při získání doby pojištění v rozsahu 44 let činí starobní důchod pana Michala přiznaný v dubnu 17 651 Kč, což je pro něj vzhledem k dosahovaným příjmům před odchodem do důchodu méně, než čekal.
Z pasivních příjmů se neplatí sociální pojištění a tyto příjmy tedy nemají žádný vliv na výši státního důchodu.

Příklad 4) Příjmy nad limit

Podnikatel pan Karel měl v letech 2008 až 2021 roční hrubý zisk vždy nad 8 miliónů Kč roku. V předcházejících letech 1986 až 2007 měl pan Karel přepočtené roční vyměřovací základy 240 tisíc korun. Od roku 2008 je pro výpočet sociálního pojištění zaveden strop, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí. Proto za roky 2008 až 2021 činí roční vyměřovací základ vždy maximální vyměřovací základ, který byl vždy nižší než skutečný vyměřovací základ. Osobní vyměřovací základ má pan Karel ve výši 74 416 Kč, vzhledem k dosahovaným ziskům v posledních letech očekával pan Karel vyšší hodnotu. Při získání doby pojištění v rozsahu 45 let bude měsíční důchod pana Karla vypočtený v dubnu 2022 ve výši 25 513 Kč.

Příklad 5) Kolísání příjmů v letech

Paní Lucie měla během svého produktivního života velké rozdíly ve výši příjmů, proto vůbec neví, jak vysoký důchod má očekávat. Pro paní Lucii je výhodné, že se jí počítají všechny rozhodné příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, již od roku 1986, proto dojde k jejich zprůměrování. Osobní vyměřovací základ tak má ve výši 37 240 Kč a při získání doby pojištění v rozsahu 45 let jí bude v dubnu přiznán starobní důchod 18 988 Kč.

Čtěte také: Mimořádná valorizace důchodů v roce 2022, o kolik vzrostou důchody?