Kdy příjmy v důchodu měsíční penzi nezvyšují?

Za každých získaných 360 kalendářních dní pojištění po dosažení řádného důchodového věku se zvýší na základě podané žádostí výpočtový základ důchodu o 0,4 %.

• Praktický příklad – výpočet zvýšení důchodu
• Pasivní kapitálové příjmy
• Práce na dohody do limitu
• Příjmy z nájmu
• Podnikání s nízkým ziskem
• Příležitostné příjmy

Praktický příklad – výpočet zvýšení důchodu

Paní Hana pracovala v důchodu rok na zkrácený úvazek. Ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění, i když je hrubá měsíční mzda pod úrovní minimální měsíční mzdy platné pro práci na plný úvazek. V praxi to znamená, že i paní Hana má nárok na zvýšení státního důchodu. O zvýšení starobního důchodu si musí požádat. Výpočtový základ je nižší než průměrná mzda za odpracované roky, ze které se státní důchod počítá, a vyšší než pobíraný starobní důchod. Paní Hana má výpočtový základ ve výši 23 215 Kč, proto se jí měsíční státní důchod zvýší o 93 Kč.

Pro výpočet zvýšení starobního důchodu tedy není rozhodující, jak vysoké příjmy pracující starobní důchodce měl, podmínkou je získání potřebné doby pojištění. Starobní důchodci mohou mít libovolně vysoké příjmy, na zvýšení důchodu však některé příjmy nemají žádný vliv, protože nezakládají účast na pojištění, jak si ukážeme v pěti praktických příkladech.

Příklad první: Pasivní kapitálové příjmy

Starobní důchodce Zdeněk má každoročně vysoké pasivní příjmy z kapitálového majetku, které řádně zdaňuje. Pan Zdeněk však nemá nárok na zvýšení starobního důchodu. 

Z kapitálových příjmů podle § 8 zákona o daních z příjmů se neplatí sociální pojištění, proto tyto příjmy nejsou důvodem pro zvýšení státního důchodu.

Příklad druhý: Práce na dohody do limitu

Paní Kateřina si ve starobním důchodu dlouhodobě přivydělává na pracovní dohody, a to i pro více zaměstnavatelů současně. Hrubá měsíční odměna u každého zaměstnavatele je však vždy do limitu pro účast na pojistném, a proto nemá paní Kateřina nárok na zvýšení důchodu.
Z dohody o provedení práce se sociální pojištění neplatí, když je hrubá odměna 10 000 Kč a méně a z dohody o pracovní činnosti se neplatí sociální pojištění, když je hrubá odměna 3999 Kč a méně.

Čtěte také: Kdy se nezvýší penze při práci v důchodu?

Příklad třetí: Příjmy z nájmu

Starobní důchodce Miroslav pronajímá několik svých nemovitostí, přičemž na dani z příjmů odvádí z tohoto nájmu poměrně vysoké částky.
Platby na dani z příjmů však nejsou pro zvýšení důchodu rozhodující. Z příjmů z nájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů se neplatí sociální pojištění, a proto nemá pan Miroslav nárok na zvýšení důchodu.

Tip: Vypočtěte si věk odchodu do důchodu

Příklad čtvrtý: Podnikání s nízkým ziskem

Paní Marie podniká i v řádném důchodovém věku. Zisk v jednotlivých letech má však vždy nízký. Paní Marie tedy z příjmů z podnikání sociální pojištění v posledních letech neplatila, neboť měla hrubý zisk do limitu. Paní Marie tedy nemá nárok na zvýšení starobního důchodu.
Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti se sociální pojištění neplatí, pokud je hrubý zisk do limitu (např. za celý rok 2022 byla limitem částka 93 387 Kč, v roce 2023 pak 96 777 Kč).

Příklad pátý: Příležitostné příjmy

Penzista Roman měl v posledních třech letech různé druhy příjmů, všechny však podléhaly zdanění podle § 10 zákona o daních z příjmů (ostatní příjmy). Z žádné inkasované částky tedy neplatil pan Roman sociální pojištění, přestože je řádně uváděl do daňového přiznání. Ani on tak nemá nárok na zvýšení starobního důchodu.