Kdy se využívá faktura v přenesené daňové povinnosti (reverse charge)?

S fakturou v přenesené daňové povinnosti (PDP) se také můžete setkat pod pojmem reverse chargé, tyto názvy jsou významově shodné.

Režim PDP využívají plátci DPH a tzv. identifikované osoby, které vystupují jako plátci DPH pouze při obchodování se zeměmi v rámci EU, pro tuzemsko jsou identifikované osoby stále neplátci.

• Co je to fakturace v přenesené daňové povinnosti?
• Souhrnné hlášení
• Kontrolní hlášení
• Trvalé využití přenesené daňové povinnosti
• Dočasné využití přenesené daňové povinnosti
• Sazby DPH pro rok 2022

Co je to fakturace v přenesené daňové povinnosti?

Při vystavení tohoto typu faktury, se daňová povinnost přenáší na odběratele služby, který v daném státě, kde má sídlo podnikání, musí přiznat daň ke dni uskutečnění zdanitelného plnění. Na faktuře dodavatel nebude uvádět informaci o sazbě daně. Musí v ní být ale zřetelně sdělené to, že daň odvede zákazník podle sazeb, které jsou aktuální v jeho místě podnikání. Odběratel si pak může uplatnit odpočet DPH na vstupu dle legislativy dané země.

Pokud budete poskytovat plnění osobě do EU, která není podnikatel, nelze přenesená daňová povinnost využít a česká sazba daně se přičte klasicky na fakturu. Daň přiznáváte vy jako poskytovatel služby.

Režim přenesené daňové povinnosti se aplikuje při obchodování mezi zeměmi EU (mezi plátci a identifikovanými osobami). Dále se využívá při poskytování služeb a dodání zboží, na které se vztahuje trvalé a dočasné přenesení daňové povinnosti.

Od klasického režimu, kdy daň musí přiznat a zaplatit poskytovatel služby, se režim přenesené daňové povinnosti liší v tom, že přiznání k DPH a úhrada daně přechází na odběratele.

Souhrnné hlášení

Jestliže poskytnete službu či dodáte zboží do jiného státu EU v režimu přenesené daňové povinnosti, vztahuje se na vás povinnost podat tzv. souhrnné hlášení o poskytnutých plněních. Tento mechanismus má za úkol prověřit, zda došlo za poskytnuté plnění k přiznání a zaplacení DPH v rámci zemí EU. Souhrnné hlášení se podává elektronicky nejpozději do 25. dne, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k poskytnutí služby nebo dodání zboží.

Kontrolní hlášení

Kontrolní hlášení je v ČR zavedené teprve od 1. ledna 2016. V režimu PDP jej podává odběratel za příjem služby a dodané zboží. Slouží především k odhalování daňových podvodů souvisejících s přiznáním daně.

Kontrolní hlášení nepodávají podnikatelé, kteří nejsou plátci DPH a identifikované osoby. Podává se nejpozději do 25. dne, který následuje po měsíci, ve kterém došlo k poskytnutí služby nebo dodání zboží.

Trvalé využití přenesené daňové povinnosti

Zákon o DPH stanovuje i případy, kdy se režim přenesené daňové povinnosti aplikuje vždy. Tento systém se využije pouze mezi podnikateli, kteří jsou plátci DPH. Přenesené daňová povinnost se tedy může uplatnit i v rámci tuzemského obchodování mezi plátci DPH. Ke kterým službám a zboží se tato povinnost vztahuje?

• Dodání zlata o ryzosti 333 tisícin nebo vyšší
• Dodání nemovité věci
• Poskytnutí stavebních a montážních prací

TIP: Kdy je nutné nechat ověřit účetní závěrku auditorem?

Dočasné využití přenesené daňové povinnosti

Zákon o DPH v příloze č. 6 uvádí seznam zboží a služeb, na které se vztahuje použití přenesené daňové povinnosti pouze dočasně na základě rozhodnutí vlády. Systém PDP se použije tehdy, když částka přesáhne hranici 100 000 Kč.

Řadíme sem například:

• Převod povolenek na emise skleníkových plynů
• Dodání mobilních telefonů
• Dodání zařízení s integrovanými obvody
• Dodání plynu a elektřiny obchodníkovi
• Dodání certifikátů plynu a elektřiny
• Poskytnutí telekomunikačních služeb
• Dodání herních konzolí, tabletů a laptopů
• Dodání obilovin a technických plodin, včetně olejnatých semen a cukrové řepy
• Dodání surových či polozpracovaných kovů

Sazby DPH pro rok 2022

Při přijatých fakturách v přenesené daňové povinnosti, je nutné přiřadit správnou sazbu daně. Pro rok 2022 jsou sazby daně v ČR následující:

• 21 %: Vztahuje se na většinu věcí a služeb. Řadíme sem i alkohol a tabákové výrobky.
• 15 %: Potraviny, nápoje, ubytovací a stravovací služby, zdravotní pomůcky, dopravní služby, fitness služby.
• 10 %: Bezlepkové potraviny, léky, knihy, kadeřnické služby, opravy obuvi, sociální služby.

TIP: Kalkulačka výpočtu základu daně z přidané hodnoty

Čtěte také:

Jak vyplní daňové přiznání OSVČ, která uplatňuje výdajový paušál?

Na který finanční úřad podat daňové přiznání?