Platové rozdíly mužů a žen v Česku i EU

Mzdy a platy jsou u nás z velké části chráněny institutem minimální a zaručené mzdy a také platovými třídami. Dále má také za stejnou práci náležet stejná odměna, a to bez ohledu na to, zdali ji u stejného zaměstnavatele vykonává muž nebo žena. Pokud by stejná výše odměny nebyla dodržena, z hlediska zákoníku práce by se jednalo o diskriminaci, která není povolena. Nicméně toto zákonné pravidlo v mnoha případech není dodržováno a praxe je zcela jiná.

Tzv. gender pay gap, kterým se označuje průměrný rozdíl mezi platovým nebo mzdovým ohodnocením mužů a žen, je u nás, ale i ve zbytku EU velkým problémem.

• O kolik ženy vydělávají méně?
• Jak zjistit platové rozdíly ve svém oboru?
• V jakém věku má žena nižší plat a proč?
• Zlepší se v Česku situace s gender pay gap?

O kolik ženy vydělávají méně?

Podle nejnovějších dat Eurostatu je v Evropské unii průměrný rozdíl mezi hrubým hodinovým výdělkem muže a ženy 13 %. České ženy dokonce v průměru dostávají o 16,4 % méně než muži. V porovnání s ostatními státy EU jsme tak na 16. místě. Nejlépe je na tom Lucembursko, kde je průměrný rozdíl pouhých 0,7 % v neprospěch žen. Poslední skončila Litva, tam je odměna žen nižší více jak o pětinu, konkrétně o 22,5 %.

Průměrný rozdíl ve státech EU klesl od roku 2012 z 16 % na nynějších 13 %.

„Číselně je zlepšení patrné jak v Evropě, tam je mírné, tak i u nás v České republice. Důvod k oslavě to ale úplně není. Pay gap je nestálá situace, kde hraje roli mnoho proměnných. Například u nás se v nedávné minulosti zvyšovala průměrná mzda, která byla v ČR v porovnání s ostatními státy velmi nízká. To je jeden z faktorů, který nám pomohl ke skoku nahoru,“ vysvětluje Šárka Simerská, hlavní gestorka projektu 22% K ROVNOSTI.

TIP: Mzdová kalkulačka

Zdroj: Reprofoto: Data Statického úřadu EU

Jak zjistit platové rozdíly ve svém oboru?

Pomoci vám může právě 22% K ROVNOVNOSTI. Jedná se totiž o projekt Ministerstva práce a sociálních věcí, který vám po zadání klíčových dat zjistí, jaký je průměrný výdělek v daném odvětví, ale i to, jakou odměnu pobírají muži i ženy. Výsledky jsou porovnávány nejen v rámci soukromého, ale i státního sektoru.

Podobný nástroj funguje i pro zaměstnavatele. „Díky analytickému nástroji Logibsi mohou zaměstnavatelé otestovat míru rovnosti a férovosti odměňování žen a mužů v rámci vlastní organizace. Velmi jednoduše, bez nutnosti s kýmkoliv sdílet citlivá data,“ říká Lenka Simerská.

Krok ke zlepšení situace podle ní přinese Evropská směrnice transparentnosti v odměňování, jejíž návrh je momentálně na úrovni členských států a platná by mohla být zhruba za tři roky.

V jakém věku má žena nižší plat a proč?

Nejčastěji se rozdíly v odměňování objevují mezi 35. a 44. rokem, kdy mnohé ženy pečují o děti a následně se po rodičovské dovolené vracejí na pracovní trh. V kategorii 35 až 39 let byl GPG v roce 2020 podle dat Českého statistického úřadu 20,45 % a v kategorii 40 až 44 let dokonce 22,82 %. Důvodů pro GPG existuje je celá řada. Některé z nich jsou na úrovni celospolečenské, některé bývají na straně zaměstnavatele a jiné plynou z postoje jednotlivce. Patří mezi ně:

• vyšší koncentrace žen v hůře placených zaměstnáních (sociální služby, školství, zdravotnictví),
• nižší zastoupení žen na vedoucích pozicích,
• nízká transparentnost v odměňování, kdy zaměstnanci netuší, v jakých hladinách se mzdy či platy v jejich oboru pohybují,
• genderové stereotypy ve vnímání „úlohy“ muže a ženy (živitel rodiny vs. pečovatelka),
• nerovnoměrně dělení v péči o děti a o práce v domácnosti,
• (ne)přímá diskriminace v zaměstnání,
• nízké sebevědomí a asertivita žen při jednání o výši odměny,
• špatná zkušenost se ženou ve vedoucí pozici,
• důležitost podpory ze strany partnera.

Čtěte také: Zaměstnavatel se nesmí ptát na vše. Tyhle otázky jsou diskriminační a protiprávní

Zlepší se v Česku situace s gender pay gap?

Ačkoli nejnovější data Statistického úřadu Evropské unie ukazují zlepšujících se trend, kdy dochází ke snižování nerovnosti mezi muži a ženami v oblasti odměňování za práci, odborníci jsou k přílišnému optimismu opatrní. K dalším faktorům, které se brzy v budoucnu opakovat zřejmě nebudou, patří například i zvýšení platů a mezd u dlouhodobě podhodnocených pracovních pozic – ve zdravotnictví, školství a sociálních službách, kde je vysoká koncentrace žen.

V neposlední řadě jsou důvodem také mimořádné covidové odměny ve zdravotnictví – opět zde pracuje mnoho žen. „Jak to bude příští rok je otázka, ale nic nenapovídá tomu, že by se tento pozitivní trend měl udržet,“ uzavírá Simerská.