ČNB znovu zvýšila úrokové sazby

Česká národní banka (ČNB) pokračuje ve razantním zvyšování úrokových sazeb a počtvrté v řadě zvýšila úrokové sazby. ČNB tak reagovala na silné inflační tlaky, které mohou růst cenové hladiny popostrčit i za 15% hranici. Dodejme, že meziroční únorová inflace činila 11,1 %.

• Jak ČNB zvýšila sazby od dubna 2022?
• Proč ČNB zvyšuje úrokové sazby?
• Jaký bude dopad růstu úrokových sazeb?
• Jak reagoval kurz koruny na rozhodnutí ČNB?
• Porostou úrokové sazby i nadále?

ČNB zvýšila sazby od 1. dubna 2022 o 0,50 %

Česká národní banka zvýšila s platností od 1. dubna 2022 úrokové sazby následovně:

• dvoutýdenní repo sazba (2T repo sazba) - 5,00 % p. a., vzrostla o 0,50 procentního bodu (od 4. 2. 2022 do 31. 3. 2022 byla 4,50 % p.a.)
• diskontní sazba - 4,00 % p. a., vzrostla o 0,50 procentního bodu (od 4. 2. 2022 do 31. 3. 2022 byla 3,50 % p.a.)
• lombardní sazba - 6,00 % p. a., vzrostla o 0,50 procentního bodu (od 4. 2. 2022 do 31. 3. 2022 byla 5,50 % p.a.)

Pro zvýšení úrokových sazeb hlasovalo 5 členů bankovní rady, 2 členové byli proti.

Naposledy rostly úrokové sazby ČNB na začátku února letošního roku.

Úrokové sazby rostou hlavně kvůli válce na Ukrajině

Guvernér ČNB Jiří Rusnok uvedl, že v krátkodobém horizontu rostou proinflanční rizika, a to kvůli válce na Ukrajině, protože rostou ceny energií, průmyslových, stavebních i potravinářských komodit. V dodávkách materiálu jsou již nyní problémy, které mohou růst.

Výhled růstu ceny ropy se dle ČNB výrazně zvýšil. To všechno jsou důvody, proč ČNB musela reagovat růstem úrokových sazeb.

Kvůli válce se růst české ekonomiky dle ČNB sníží na polovinu, tedy na 1,5 % HDP, původně ČNB predikovala 3% růst a měla zrychlit v roce 2023.

ČNB původně predikovala, že inflace měla ve druhé polovině tohoto roku zpomalovat.

ČNB nyní predikuje, že inflace na jaře dále poroste a bude vysoká celý letošní rok.

Evropská centrální banka (ECB) totiž kvůli zadluženým státům (Itálie, Řecko) drží úrokové sazby nulové, ale kvůli silným inflačním tlakům bude muset reagovat a je pravděpodobné, že i ECB bude sazby zvyšovat, otázka zní kdy.

Jaké budou dopady vyšších úrokových sazeb?

Vyšší úrokové sazby se promítnou do zdražení úvěrů. Pro hypoteční úvěry navíc od 1. dubna 2022 platí přísnější pravidla.

Realitní trh se dále ochladí, nicméně výstavbu trápí spíše nedostupnost a ceny řady vstupních materiálů (oceli, hliníku a řady dalších) a nedostatek pracovní síly, přesto v prvních měsících stavební průmysl rostl.

Spořicí účty tradičně promítnou růst úrokových sazeb se zpožděním, ale dá se očekávat, že úroková sazba na spořicích účtech bude šplhat ke 4 %.

Vysoká míra inflace znehodnotí úspory na tradičních spořicích finančních nástrojích (stavební spoření) i peníze v hotovosti a na běžných účtech.

Dluh státu a jeho institucí se tím prodraží a stát zaplatí na úrocích o stovky milionů až miliard více.

Jak ekonomové hodnotí růst úrokových sazeb?

Ekonomové vzhledem k vysoké inflaci i rozkolísanosti kurzu koruny tento krok centrální banky veskrze očekávali.

„Další zvýšení úrokových sazeb považuji za poněkud přehnané, i když se vzhledem ke zvyšujícímu tempu růstu cen dalo očekávat. Využití tohoto nepřímého monetárního nástroje zasahuje pouze část inflačních vlivů. Vzhledem k tomu, že velká část inflačních tlaků je do tuzemské ekonomiky importována z globálních trhů, mohlo by takto výrazné zvýšení úrokových sazeb v krátkém horizontu zapříčinit stagflaci,“ komentuje Petr Kymlička, partner poradenské skupiny Moore Czech Republic.

Kurz koruny se opět blíží k hodnotě 24 korun za euro

Koruna v rámci rozhodnutí mírně oslabila. Nejspíše kvůli tomu, že trhy očekávaly větší růst úrokových sazeb.

Nicméně celkově koruna v posledních dnech posiluje, stejně jako další středoevropské měny a ruský rubl. Rostoucí trend v posilování koruny může pokračovat, a to i kvůli zvýšení úrokových sazeb.

Nyní se kurz koruny pohybuje nad 24 Kč za euro, silná koruna zlevní dovoz, naopak exportéři si nepolepší.

Ruský rubl roste z toho důvodu, že moskevská burza i obchodování s rubly a cizími měnami je silně regulováno ruským státem.

Druhým vlivem je i to, že trhy se již nebojí toho, že by se EU odstřihla od ruského plynu a ropy, což by ruskou i unijní ekonomiku oslabilo a mohlo by způsobit pád rublu, což by se projevilo v oslabení koruny.

Dodejme, že koruna patří mezi malé rizikové měny, kterou by další válečné šoky (odstřižení od ruské ropy a plynu, pád ruské burzy, další eskalace konfliktu) mohly citelně oslabit, ale ČNB je připravena intervenovat ve prospěch koruny.

Nejistota českých vývozců i dovozců je ovšem i nadále značná, protože nikdo neví, jaký bude kurz koruny v dalších týdnech. Navíc se do cenotvorby musí promítnout rostoucí ceny energií a ropy a růst cen či nedostatek řady komodit.

Porostou úrokové sazby i nadále?

Je to možné, protože inflační tlaky nepolevují (spíše naopak). Navíc predikovat ekonomický vývoj s válkou za humny je složité. Situace na trzích je nadále nervózní, ale dá se říci, že si trhy na válku "zvykly".

ČNB je ovšem připravena použít všechny své protiinflační nástroje, stejně jako nástroje k posílení koruny. Ostatně ČNB již ve prospěch koruny intervenovala.

ČNB je připravena pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb tak, aby ukotvila inflační očekávání,

guvernér ČNB Jiří Rusnok