Kolik zaplatíte za škodu způsobenou zaměstnavateli?

Jasná pravidla pro vymezení odpovědnosti za škodu stanovuje zákoník práce. Pro to, aby mohl zaměstnavatel požadovat náhradu škody způsobenou zaměstnancem, musí být splněné obecné podmínky.

Zaměstnanec musí nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil porušením povinností při plnění svých pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s nimi.

V případě, že škoda byla způsobena i porušením povinností ze strany zaměstnavatele, povinnost zaměstnance uhradit školu se výrazně omezí.

Nejdůležitějším pravidlem je průkaznost daného pochybení. Pokud zaměstnavatel nemá jak prokázat pracovníkovo pochybení, nenáleží mu náhrada za vzniklou škodu.

Vnitřní předpisy upravující pracovní povinnosti zaměstnanců, jsou dohledatelné v pracovních smlouvách, směrnicích, provozních řádech a dokumentech o BOZP, které většina pracovníků podepisuje při nástupu do zaměstnání, čímž stvrzují, že byli proškoleni o bezpečnosti a ochraně zdraví při výkonu práce u konkrétního zaměstnavatele.

• Vidíte hrozící nebezpečí? Nahlaste to co nejdříve
• Jako zaměstnanec ručíte i za svěřenou hotovost
• Odpovědnost máte i za ztrátu svěřených věcí
• Kolik jako zaměstnanec zaplatíte za vzniklou škodu?
• Uhrazení škody zaměstnavateli v příkladech
• Zřiďte si pojištění odpovědnosti

Vidíte hrozící nebezpečí? Nahlaste to co nejdříve

Jestliže zaměstnanec vidí možné nebezpečí, které by mohlo zaměstnavateli způsobit škodu, je povinen ho o tom informovat. Pokud tuto informaci nenahlásí a ke škodě skutečně dojde, může po něm zaměstnavatel požadovat účast na uhrazení vzniklé škody.

Škodu může pracovník způsobit i při pokusu o odvrácení hrozícího nebezpečí. V takové situaci není zaměstnanec povinen podílet se na úhradě škody, pokud sám nebezpečí nevyvolal.

Jako zaměstnanec ručíte i za svěřenou hotovost

Samostatnou kapitolou je pak odpovědnost zaměstnance za svěřené hodnoty, kdy pracovník odpovídá za schodek zjištěný například při inventuře. Za svěřenou hodnotu se považuje hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálů a další hodnoty, které jsou předmětem obratu.

Za zjištěný schodek musí zaměstnanec zaplatit jen v případě, že s ním zaměstnavatel uzavřel písemnou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování.

TIP: Jaké jsou nemoci z povolání?

Odpovědnost máte i za ztrátu svěřených věcí

Zaměstnanci jsou povinni uhradit škodu také za ztrátu pracovních pomůcek poskytnutých zaměstnavatelem pro umožnění výkonu profese.

U hodnoty nástroje, která přesahuje částku 50 000 Kč, musí zaměstnavatel se zaměstnancem sjednat dohodu o odpovědnosti za ztrátu svěřených věcí, jinak nebude mít zaměstnavatel za ztrátu věcí nárok na peněžní náhradu.

Kdy zaměstnanec zaplatí firmě celou vzniklou škodu + náhradu za ušlý zisk?

Jestliže zaměstnanec neuvede způsobenou škodu do původního stavu, musí škodu zaplatit. A v jaké výši? Maximálně v 4,5násobku svého průměrného hrubého měsíčního výdělku.

Toto pravidlo má ovšem svoji výjimku. V situaci, kdy zaměstnanec způsobil škodu úmyslně, v opilosti či po požití jiných návykových látek, musí náhradu vzniklé škody vyplatit v celé její výši.

A to ještě není všechno. Za vzniklou škodu způsobenou výše uvedenými situacemi, může zaměstnavatel požadovat i náhradu za ušlý zisk.

Za způsobení škody může nést vinu částečně i zaměstnavatel, tehdy výši škody hradí zaměstnanec jen v poměrné výši. Stejně tak funguje účast na úhradě škody, když ji způsobí více zaměstnanců.

Uhrazení škody zaměstnavateli v příkladech

Redaktor Petr si na zapůjčený firemní notebook v hodnotě 40 000 Kč vylil ranní kávu. Notebook se tak nenávratně poškodil. Petrova průměrná hrubá měsíční mzda činí 30 000 Kč. Maximálně tedy může uhradit částku ve výši 135 000 Kč (30 000 x 4,5). Jelikož cena notebooku činila pouze 40 000 Kč, zaplatí zaměstnavateli právě tuto sumu.

Pracovnice si ve skladu s papírovými krabicemi všimla začínajícího požáru. Na uhašení použila patřičný hasící přístroj. Při tomto úkonu znehodnotila několik kilo obalového materiálu. Pracovnice nebude muset hradit škodu, jelikož se snažila odvrátit hrozící nebezpečí.

Provozovatel kina zjistil při inventuře hotovosti schodek ve výši 8 000 Kč. S paní Veronikou, která má na starosti výběr hotovosti, má uzavřenou dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci. Paní zaměstnankyně Veronika bude muset uhradit celou částku.

Skladník Přemysl poničil svojí nedbalostí ve výrobní hale dopravník, který sloužil pro přepravu zboží na balicí oddělení. Škoda byla vyčíslena na 250 000 Kč. Přemysl má průměrnou měsíční mzdu ve výši 35 000 Kč. Zaplatí maximálně 157 500 Kč (35 000 x 4,5).

TIP: Hygienické limity aneb kolik toho můžete uzvednout v práci

Zřiďte si pojištění odpovědnosti

Ne každý chce hradit škodu z vlastních kapes. Proto je na zváženou, zda si nezřídit pojištění odpovědnosti známé také pod názvem „pojistka na blbost“. Toto pojištění mohou za zaměstnance sjednat a platit i zaměstnavatelé, nemohou si jej ale uplatnit jako náklad pro své podnikání.

Čtěte také:

Na co má v daních vliv průměrná mzda?