Kdy dostanou pracující důchodci nemocenskou?

V praxi pracují starobní důchodci na standardní pracovní smlouvu, zkrácený úvazek, dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. V případě účasti na pojistném mají pracující starobní důchodci v případě nemoci nárok na nemocenskou, ale maximálně po dobu 70 kalendářních dní a za dobu trvání pracovního poměru.

• Nemocenská náleží od 15. dne
• Příklad 1) Práce na dohodu o provedení práce
• Příklad 2) Práce na zkrácený úvazek
• Příklad 3) Nadstandardní mzda
• Příklad 4) Dohoda o pracovní činnosti
• Příklad 5) Skončení zaměstnání = bez nároku na nemocenskou

Nemocenská náleží od 15. dne

V případě pracovní neschopnosti mají pracující penzisté nárok na nemocenskou až od 15. dne pracovní neschopnosti. V prvních dvou týdnech pracovní neschopnosti náleží náhrada mzdy, kterou vyplácí zaměstnanci zaměstnavatel. Obdržená nemocenská nemá vliv na měsíční částku pobíraného starobního důchodu.

Příklad 1) Práce na dohodu o provedení práce

Penzistka Marcela pracuje pouze pro jednoho zaměstnavatele na dohodu o provedení práce, přičemž má hrubou měsíční odměnu 10 000 Kč. V případě, že je hrubá měsíční odměna z dohody o provedení práce 10 000 Kč a méně, potom se z dohody o provedení práce neplatí sociální pojištění. Paní Marcela tedy nemá nárok na nemocenskou. Nárok na nemocenskou nemají ani penzisté, kteří pracují pro dva zaměstnavatele současně a ani u jednoho není odměna z dohody o provedení práce vyšší než 10 000 Kč.

Příklad 2) Práce na zkrácený úvazek

Paní Andrea je v řádném důchodu a pracuje na zkrácený úvazek. Paní Andrea má hrubou mzdu 15 000 Kč. Při práci na zkrácený úvazek je možné mít hrubou mzdu nižší než 16 200 Kč, což je minimální mzda stanovená pro práci na plný úvazek v letošním roce. Přestože paní Andrea pracuje na zkrácený úvazek s hrubou mzdou nižší, než je minimální měsíční mzda, tak bude mít v případě pracovní neschopnosti nárok na nemocenskou. Z hrubé mzdy ze zkráceného úvazku se vždy odvádí sociální pojištění. Částka nemocenské však bude vypočtena z rozhodného příjmu, ze kterého bylo odvedeno sociální pojištění, paní Andrea bude mít tedy nízkou nemocenskou.

TIP: Kdy můžete mít 2,5krát vyšší příjem a přitom stejnou výši důchodu?

Příklad 3) Nadstandardní mzda

Penzistka Marie má hrubou měsíční mzdu 170 000 Kč a část její hrubé mzdy nad 155 644 Kč tak podléhá 23% zvýšené daňové sazbě. Na dani z příjmu fyzických osob platí paní Marie vysoké částky. V řádném důchodovém věku lze mít i takto nadstandardní příjmy a současně pobírat starobní důchod. Velmi vysoké příjmy nejsou důvodem pro snížení nebo odebrání starobního důchodu. V případě nemoci bude mít paní Marie i nárok na nemocenskou, její nadstandardní hrubá mzda není důvodem pro omezení přístupu k nemocenské nebo krácení nemocenské při výpočtu. Paní Marie bude mít tedy nemocenskou vyšší než naprostá většina zaměstnanců, protože má vysokou hrubou mzdu.

Kalkulačka věku odchodu do důchodu

Příklad 4) Dohoda o pracovní činnosti

Penzistka Aleš si dlouhodobě přivydělává na dohodu o pracovní činnosti s hrubou měsíční odměnou 12 000 Kč. Z odměny je panu Alešovi sráženo sociální pojištění. Z hrubé odměny z dohody o pracovní činnosti se sociální pojištění neplatí, pokud je hrubá měsíční odměna 3 499 Kč a méně. V případě nemoci bude mít pan Aleš nárok na nemocenskou.

TIP: Kdy příjmy v důchodu měsíční penzi nezvyšují?

Příklad 5) Skončení zaměstnání = bez nároku na nemocenskou

Pan Rostislav pracoval tři roky v řádném důchodu a pracovní poměr mu skončil 31. 3. 2022. V pondělí 4. 4. 2022 pan Rostislav onemocněl. Pan Rostislav nemůže po skončení pracovního poměru pobírat nemocenskou. Zákonná 7denní ochranná lhůta po skončení zaměstnání se vztahuje pouze na zaměstnance v předdůchodovém věku.

Čtěte také:

Rozhodování o předčasném důchodu v příkladech

Jak moc ovlivňuje doba pojištění důchod?