Příjmy z nájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu je nutné zahrnout do daňového přiznání a vyplnit současně přílohu číslo dva daňového přiznání. Výdaje je možné uplatnit ve skutečné výši nebo 30% výdajovým paušálem.
Z příjmů z nájmu se neodvádí sociální pojištění ani zdravotní pojištění. Pojistné však musí platit lidé mající pouze příjmy z nájmu, kteří nemají vyřešen svůj pojistný vztah. Celkové zdanění se tedy v praxi liší nejenom v závislosti na celkové struktuře zdanitelných příjmů, ale i na životní situaci. Podívejme se ve třech praktických příkladech, jak se může celkové zdanění lišit:
- Roční příjem 250 000 Kč a míra zdanění 0 %
- Roční příjem 250 000 Kč a míra zdanění 10,5 %
- Daňový základ 250 000 Kč a míra zdanění 26,2 %
Příklad 1) Roční příjem 250 000 Kč a míra zdanění 0 %
Penzista Miroslav bude mít za celý rok 2022 příjem z nájmu ve výši 250 000 Kč. Žádné jiné zdanitelné příjmy nemá. Výdaje uplatní 30% výdajovým paušálem, neboť skutečné výdaje jsou minimální. Daňový základ je tedy 175 000 Kč (250 000 Kč – (250 000 Kč x 30 %). Vypočtená daň z příjmu je 26 250 Kč (175 000 Kč x 15 %).
I starobní důchodci mají nárok na slevu na poplatníka v plném rozsahu, bez ohledu na strukturu jejich zdanitelných příjmů. Za rok 2022 činí sleva na poplatníka 30 840 Kč. Sleva na poplatníka je vyšší než vypočtená daň z příjmu, proto je daňová povinnost nulová.
Pan Miroslav bude muset za rok 2022 vyplnit daňové přiznání, ale na dani z příjmu fyzických osob nezaplatí nic. Příjmy z nájmů nepodléhají odvodům na sociálním a zdravotním pojištění, proto s placením pojistného nemá pan Miroslav žádné starosti.
Příklad 2) Roční příjem 250 000 Kč a míra zdanění 10,5 %
Paní Monika bude po celý rok 2022 pracovat pro zaměstnavatele XY a současně bude mít roční příjem z nájmu ve výši 250 000 Kč. Výdaje uplatní 30% výdajovým paušálem, neboť skutečné výdaje jsou minimální. Roční daňový základ z nájmu je 175 000 Kč. Slevu na poplatníka využívá paní Monika v plném rozsahu již pro své příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání).
Na dani z příjmu fyzických osob tedy zaplatí paní Monika 26 250 Kč (175 000 Kč x 15 %). Daň z příjmu fyzických osob dosahuje tedy 15 % daňového základu a 10,5 % celkových příjmů z nájmu. Vzhledem k tomu, že skutečné výdaje má paní Monika za rok 2022 minimální, tak činí efektivní sazba příjmů z nájmu 10,5 % (26 250 Kč: 250 000 Kč).
Příklad 3) Daňový základ 250 000 Kč a míra zdanění 26,2 %
Pan Lukáš (54 let) má příjmy pouze z nájmu, nemá žádné příjmy ze zaměstnání ani samostatné výdělečné činnosti. Výdaje uplatňuje ve skutečné výši, protože jsou vyšší než paušální výdaje. Daňový základ z nájmu má 250 000 Kč. Na dani z příjmu fyzických osob zaplatí pan Lukáš 6 660 Kč (250 000 Kč x 15 % - sleva na poplatníka 30 840 Kč).
Pan Lukáš není pro účely placení zdravotního pojištění zaměstnanec, OSVČ nebo státní pojištěnec. V registru své zdravotní pojišťovny je pan Lukáš veden jako osoba bez zdanitelných příjmů. Všechny osoby bez zdanitelných příjmů si musí každý měsíc samy platit zdravotní pojištění ve výši 13,5 % z minimální mzdy. V roce 2022 v částce 2 187 Kč. Na zdravotním pojištění tedy zaplatí pan Lukáš za rok 2022 částku 26 244 Kč (2 187 Kč x 12 měsíců).
Pan Lukáš nemá rovněž vyřešen vztah pro důchodové účely. Pan Lukáš si tedy platí dobrovolné důchodové pojištění. V roce 2022 činí měsíční minimální dobrovolné důchodové pojištění 2 724 Kč. Na dobrovolném důchodovém pojištění zaplatí pan Lukáš za rok 2022 částku 32 688 Kč (2 724 Kč x 12 měsíců).
Celková částka daní za rok 2022 v případě pana Lukáše dosahuje tedy 65 592 Kč (6 660 Kč + 26 244 Kč + 32 688 Kč). Efektivní daňová sazba pana Lukáše je tedy 26,2 % (65 592 Kč: 250 000 Kč).